MIŠNA: V zemi Izraele se jim nepronajímají domy, a není třeba říkat pole. V Sýrii se jim pronajímají domy, ale ne pole. Mimo Zemi se jim prodávají domy a pronajímají pole, to jsou slova rabiho Meira. Rabi Josi říká: I v zemi Izraele se jim pronajímají domy, ale ne pole. V Sýrii se prodávají domy a pronajímají pole. A mimo Zemi se prodává obojí.
GEMARA: Nepronajímají se jim domy atd. Rabi Zeira jménem rabiho Josiho ben Chaniny, rabi Aba, rabi Chija jménem rabiho Jochanana: „Lo techonem“ (Dt 7,2): nedáš jim milost (chen). „Lo techonem“: nedáš jim darmo (chinam) žádný dar. „Lo techonem“: nedáš jim usazení (chanaja) v zemi. Vždyť jsme se učili: Rabi Josi říká: I v zemi Izraele se jim pronajímají domy. Z domu obvykle požehnání nevzchází, z pole obvykle požehnání vzchází. Rabi Josi be-rabi Bun rozhodl, že je zakázáno pronajímat jim hrob v zemi Izraele na základě „nedáš jim usazení v zemi“.
„Lo techonem“: nedáš jim darmo žádný dar. Vždyť se učí: Stalo se, že Raban Gamliel šel po cestě a uviděl na cestě pohozenou housku. Řekl Tavimu, svému otroku: Vezmi si tuto housku. Uviděl jednoho pohana, který šel naproti. Řekl mu: Mavgaji, vezmi si tuto housku. Rabi Ilaj za ním běžel a řekl mu: Jak se jmenuješ? Řekl mu: Mavgaj. A odkud jsi? Řekl mu: Z vesnic u strážních věží. A znal tě někdy Raban Gamliel? Řekl mu: Ne. Raban Gamliel to vystihl duchem svatým. A naučili jsme se od něho tři věci. Naučili jsme se, že se jídlo nepřehlíží; že kvas pohana je dovolen hned po Pesachu; a že se řídíme většinou pocestných. Rabi Jaakov bar Zavdi jménem rabiho Abahu: To platilo dříve. Nyní se však jídlo přehlíží kvůli čárům.
Když vycházel z Keziv, přišel jeden, aby ho požádal o zrušení svého slibu. Řekl tomu, kdo šel s ním: Řekneš, že jsme vypili čtvrtku vína italskou mírou? Řekl mu: Ano. Řekl tazateli: Projdi se s námi, než z nás víno vyprchá. Když došli k Žebříku Týru, sesedl Raban Gamliel, zahalil se, posadil se a jeho slib zrušil. Z jeho slov jsme se naučili, že čtvrtka vína opíjí, že cesta víno rozptyluje, že kdo pil víno, nemá přijímat žádosti o zrušení slibů ani rozhodovat a že se sliby neruší za chůze, ale zahalený a vsedě. Rabi Jochanan řekl: Takto mu začal: „Někdo žvaní, jako by bodal mečem“ (Př 12,18) – to je ten, kdo se slibem zřekl bochníku. Běda, kdo ho sní, běda, kdo ho nesní. Sní-li ho, přestoupí svůj slib; nesní-li ho, hřeší proti své duši. Co má dělat? Ať jde k mudrcům a ti mu slib zruší, neboť je psáno: „Ale jazyk mudrců je lék“ (Př 12,18).
„Lo techonem“: nedáš jim milost. Vždyť se učí: Stalo se, že Raban Gamliel se procházel po Chrámové hoře, uviděl jednu pohanku a pronesl nad ní požehnání. Což má Raban Gamliel ve zvyku dívat se na ženy? Byla to však křivá cesta, jako tento pasoveros, takže se na ni podíval bezděčně a pronesl nad ní požehnání. A což neřekl rabi Zeira jménem rabiho Josiho ben Chaniny, rabi Ba, rabi Chija jménem rabiho Jochanana: „Lo techonem“, nepřičteš jim půvab? Co řekl? Abaskanta [„chráněná před uřknutím“]? Neřekl však nic jiného než: Požehnán buď ten, kdo má ve svém světě taková krásná stvoření. Neboť když viděl i krásného osla nebo krásného velblouda či krásného koně, říkal: Požehnán buď ten, kdo má ve svém světě taková krásná stvoření.
Rabi Šimon, rabi Abahu jménem rabiho Josiho bar Chaniny: Izraelská česačka nesmí splétat vlasy pohance kvůli „nepřičteš jim půvab“. A Izraelita nesmí být pohanovi družbou kvůli „nespřízníš se s nimi“ (Dt 7,3). Rabi Jicchak bar Gufta se ptal před rabim Manou: Jít do jeho domu hostiny je zakázáno; není tedy tím spíše [zakázáno] být mu družbou? Řekl mu: [Je to řečeno,] aby na to bylo vztaženo přikázání „nebudeš“.
Rabi Simon měl vinice na Královské hoře. Zeptal se rabiho Jochanana. Řekl mu: Ať raději zpustnou, ale nepronajímej je pohanovi. Zeptal se rabiho Jehošuy: Smí je pronajmout pohanovi? A rabi Jehošua mu to dovolil na místě, kde Izraelité běžně nežijí. Jako to v Sýrii. O té Sýrii se poučíme z tohoto: Rabi Chagaj sestoupil do Chamecu. Přišli a zeptali se ho: Ti z Bar Aštor, kde Izraelité běžně nežijí a my pronajímáme pohanům, jak je to s desátkem za ně? Poslal se zeptat rabiho Zeiry. Rabi Zeira se zeptal rabiho Amiho. Řekl mu: Rabi, jak je to s desátkem? Řekl mu: Není třeba za ně dávat desátek. Pověřil rabiho Šimona, aby pronajímal podle rabiho Josiho. A dále z toho, co řekl rabi Chanina, rabi Abahu, syn rabiho Abahu: Můj otec měl takový případ, poslal se zeptat rabiho Chiji, rabiho Jasy a rabiho Amiho a ti mu rozhodli, že smí pronajímat podle rabiho Josiho. Z toho plyne, že se za ně desátek nedává.
Originál: Jerusalem Talmud Avodah Zarah 1:9 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.