MIŠNA: Pohan, který s Izraelitou převážel džbány vína z místa na místo: byly-li [džbány] pokládány za hlídané, je to dovoleno. Oznámil-li mu, že se vzdaluje, [je to zakázáno, vzdálil-li se na dobu] dost dlouhou, aby [pohan] provrtal, ucpal a [ucpávka] oschla. Raban Šimon ben Gamliel říká: Dost dlouhou, aby otevřel, zazátkoval a [zátka] oschla.
GEMARA: Pohan, který převážel atd. Rabi Šmuel řekl: Stalo se s jedním pohanem, který s Izraelitou převážel džbány vína z místa na místo. Případ přišel před rabi Abahua a zakázal to. Říkali: Případ se týkal otevřených [džbánů]. Rabi Zerikan řekl: Nejen plných, ale i neplných, protože jimi zatřese, dotkne se rukou a vrátí to.
Rabi Jehuda bar Pazi jménem rabi Amiho: Pečené vejce Kutejců je dovoleno. Rabi Jaakov bar Acha jménem rabi Elazara: Vařené pokrmy Kutejců jsou dovoleny. To, co říkáš, platí o pokrmu, do něhož se obvykle nedává víno ani ocet. Je-li však jisté, že je tam dal, je zakázán i k užitku. Jako v tom, co se učí: Původně říkali: Proč je víno z Ogdoru zakázáno? Kvůli Kfar Pageš. A víno z Burgaty kvůli Birat Sorika. A víno z Ejn Kušit kvůli Kfar Šalem. Znovu začali říkat: Otevřená [nádoba] je všude zakázána a zavřená dovolena. Provrtaná a ucpaná je jako zavřená. Rabi Jicchak ben Chakola řekl: Ta je jako otevřená. Rabi Chanina řekl: A já to mohu podložit: Kdyby [víno] bylo pro něj drahé, nebyla by otevřena; a přece byla otevřena. Jako v tomto: Rabi Šimon ben Elazar šel do jedné samařské vesnice. Přišel k němu písař. Řekl mu: Přines mi jeden zapečetěný džbán [vína], abych pil. Řekl mu: Hle, pramen před tebou, pij. Naléhal na něj. Řekl mu: Hle, pramen před tebou, pij. Viděl, jak na něj naléhá, a řekl mu: Jsi-li pánem sám sebe, hle, pramen před tebou, pij. A je-li tvá duše tvou paní: „Polož si nůž na hrdlo, jsi-li žravý“ (Př 23,2). Kutejci se už zkazili.
Rabi Jišmael be-rabi Josi šel do Neapole. Přišli k němu Kutejci. Řekl jim: Ukážu vám, že se neklaníte této hoře, ale modlám, které jsou pod ní, neboť je psáno: „A Jákob je zakopal pod terebintem, který je u Šekemu“ (Gn 35,4). Uslyšel hlasy, které říkaly: Vstaňme časně a připravme pro něj tyto trny. Poznal, že ho chtějí zabít, vstal časně a odešel.
Rabi Acha šel do Emauz a jedl jejich spařené těsto. Rabi Jirmeja jedl jejich kvašené. Rabi Chizkija jedl jejich kobylky. Rabi Abahu zakázal jejich víno na základě slov rabi Chiji, rabi Asiho a rabi Amiho, kteří vystupovali na Královskou horu a viděli jednoho pohana, který byl podezříván kvůli jejich vínu. Přišli a řekli to před ním. Řekl jim: Není to snad kvůli určitému důvodu? A někteří chtějí říci: Jednoho předvečera Šabatu se v celé Samaří nenašlo víno; na konci Šabatu bylo plno toho, co přinesli Aramejci, a Kutejci to od nich přijali. A někteří chtějí říci: Když sem přišel král Dioklecián, nařídil a řekl: Všechny národy ať činí úlitbu kromě Židů. A Kutejci učinili úlitbu, a jejich víno se stalo zakázaným. A někteří chtějí říci: Mají jakousi holubici a činí jí úlitbu.
Kutejci z Cesareje se ptali rabi Abahua: Vaši otcové užívali našeho; proč vy neužíváte z našeho? Řekl jim: Vaši otcové nezkazili své skutky; vy jste zkazili své skutky.
Tam učíme: Země Izraele je čistá a její mikve jsou čisté. Země Kutejců je čistá a její mikve, příbytky a stezky jsou čisté. Její stezky jsou čisté: předpokládá se, že si nevybírají stezku, která není čistá. A její mikve jsou čisté. Rabi Elazar be-rabi Josi: To, co říkáš, platí v tom smyslu, že jim věříme, že [voda] není načerpaná; nikoli však ohledně míry čtyřiceti [sea]. Neboť vykládají: „Jen pramen a jáma, nádrž vody“ (Lv 11,36): jako pramen očišťuje v jakémkoli množství, tak i mikve očišťuje v jakémkoli množství.
Ptali se rabi Abahua: Jak je to s jejich spařeným těstem? Řekl jim: Kéž bychom mohli zakázat i jejich vodu. Rabi Jaakov bar Acha jménem rabi Chaniny: Kutejcům z Cesareje je dovoleno půjčovat na úrok. Rabi Josi se tázal: Pak bychom se neměli obávat ohledně jejich chaly? A vidíme, že rabíni se obávali.
Originál: Jerusalem Talmud Avodah Zarah 5:4 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.