MIŠNA: Úlitbové víno, které spadlo na hrozny: omyje je a jsou dovoleny. Jsou-li popraskané, jsou zakázány. Stalo se s Bajtosem ben Zoninem, který přivezl lodí sušené fíky, a nad nimi se rozbily sudy s úlitbovým vínem. Případ přišel před mudrce a dovolili je. Toto je pravidlo: Všechno, co je k jeho užitku tím, že dává chuť, je zakázáno; a všechno, co není k jeho užitku tím, že dává chuť, je dovoleno, například ocet, který spadl do krup.
GEMARA: Úlitbové víno, které spadlo na hrozny atd. Naše Mišna platí, když se jejich pečeť neuvolnila. Uvolnila-li se však jejich pečeť, jsou jako popraskané.
Jak to posoudíš? Jako víno ve víně, nebo jako víno v pokrmu? Posoudíš-li to jako víno v pokrmu, podle všech je to zakázáno. Posoudíš-li to jako víno ve víně, je to spor rabi Meira a mudrců.
Rabi Jochanan řekl: To, co říkáš, platí o horkých [krupách]; se studenými je to však zakázáno, neboť lidé z Cipori to tak dělají a nazývají to šahlaja. Byly-li horké a vychladly? Pak by měly být zakázány i horké, protože je obvyklé je chladit.
Neboť se učí: Cokoli dává chuť, ať k lepšímu, nebo k horšímu, je zakázáno; slova rabi Meira. A mudrci říkají: K lepšímu je to zakázáno, k horšímu dovoleno; například ocet, který spadl do krup. Rabi Jasa jménem rabi Jochanana: Je to podle rabi Meira. Neboť tam učíme: A stejně tak ječmen, který spadl do jámy s vodou: i když její voda zapáchá, její voda je dovolena. A tato mišna – rabi Meir říká: Ve sporu. Rabi Jochanan a rabi Šimon ben Lakiš: Podle všech. Rabi Josi be-rabi Bun řekl: Tradice je takto: Podle mínění rabi Meira je to ve sporu; podle mínění rabi Jochanana a rabi Šimona ben Lakiše je to podle všech.
Originál: Jerusalem Talmud Avodah Zarah 5:3 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.