MIŠNA: Čím se zapaluje a čím se nezapaluje. Nezapaluje se lekešem, ani chosenem, ani kalachem, ani knotem z idanu, ani knotem z pouště, ani zelenou řasou na hladině vody. Ani smolou, ani voskem, ani olejem kik, ani olejem ke spálení, ani ocasním tukem, ani lojem. Nachum Médský říká: Zapaluje se vařeným lojem. A mudrci říkají: Ať je vařený, nebo není vařený, nezapaluje se jím.
GEMARA: „Čím se zapaluje a čím se nezapaluje“ atd. „Ani lekešem.“ Rabi Chija bar Ba řekl: Lugša. Rabi Acha jménem rabiho Leji: Dadinon. Říkají: To je totéž.
Rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: Protože oheň je táhnut zpět a on zapomene a vytáhne knot. A dále: protože oheň nezachvátil větší část hořlaviny. Rabi Zeira se ptal: Pak by tedy knot vyžadoval, aby oheň zachvátil větší část hořlaviny? Přišel rabi Šmuel, rabi Abahu jménem rabiho Jochanana: Knot vyžaduje, aby oheň zachvátil větší část hořlaviny. Namítli kolegové: A co trám? Tam oheň nezachvátil větší část hořlaviny. Namítl rabi Ba bar Mamal: A co šašita? Tam oheň nezachvátil větší část hořlaviny. Řekl rabi Šamaj: Neřekl snad rabi Zeira, Rav Jehuda jménem Rava: Čtyři hranice, kolikkoli: hranice z pokrutin, hranice z hnoje, hranice z loje, hranice z pecek, kolikkoli. A dále z tohoto, kdy se rabi Tachalifa zeptal Rava Chisdy: Neučil nás snad rabi: Šabat, který připadne na Chanuku, že je zakázáno prohlížet minci při světle chanuky? Tam přece nezapomene a nevytáhne knot. Tedy jediný důvod je, že oheň nezachvátil větší část hořlaviny.
„Ani olejem kik.“ Rabi Josi jménem rabiho Leji: Břečťan. Rabi Jona, rabi Zeira jménem Rava Jehudy: Je to pták a jmenuje se kik. Učil rabi Jišmael: „A pelikán“ (Lv 11,18): to je kik.
„Ani olejem ke spálení.“ Řekl Rav Chisda: To znamená, že je zakázáno zapálit oheň na hranici se svatými věcmi, aby hořela dále v Šabat. Ale vždyť jsme se učili: „A podpaluje se oheň na hranici v Domě ohně, a v provincii jen tolik, aby oheň zachvátil jejich větší část.“ Řekl rabi Josi: O Šabatu je psáno: „Nebudeš konat žádnou práci“ (Ex 20,10). Dělá se to samo. Zde však Tóra řekla: Nespalují se svaté věci ve svátek, a není třeba říkat v Šabat. Proč to říkáš? „Nenecháte z něho nic do rána, a co z něho zbude do rána, spálíte ohněm“ (Ex 12,10). Po dvou ránech: po ránu patnáctého a po ránu šestnáctého. A je psáno: „A co zbude z masa oběti třetího dne, bude spáleno ohněm“ (Lv 7,17).
Smí se zapálit oheň na hranici s kvasem? Kdo to vyvozuje z notaru, zakazuje. Kdo to nevyvozuje z notaru, dovoluje. Rav Acha jménem Rava Chisdy: To znamená, že je dovoleno zapálit oheň na hranici se svatými věcmi, aby hořela dále v Šabat. Ale vždyť jsme se učili: Nezapaluje se olejem ke spálení ve svátek, kvůli svátku, který připadne na předvečer Šabatu. Pak by se tedy nezapalovalo olejem ke spálení v noci, protože se svaté věci v noci nespalují? Řekl rabi Jochanan: Vydali se v tom po cestě rabiho Jišmaela. Jako rabi Jišmael řekl: Dítě, jehož čas uplynul, je obřezáno ve dne i v noci, tak ta, jejíž čas uplynul, je spálena ve dne i v noci. A co ty máš s olejem ke spálení, jehož čas uplynul? Rabi Juda bar Pazi: Jakmile byl znečištěn, je jako ten, jehož čas uplynul.
Učil rabi Josi před rabim Jochananem: Odkud máme, že všichni obřezávaní jsou obřezáváni jen za dne? Učení říká: „A v den“ (Lv 12,3). Řekl mu rabi Jochanan: Je tu snad toto? Všichni, kdo jsou povinni ponořením, se noří obvyklým způsobem ve dne, kromě nidy a rodičky, které se noří jen v noci. Nida, jejíž čas uplynul, se noří ve dne i v noci. Vyložil to rabi Chija bar Aba obyvatelům Tyru: Nida, jejíž čas uplynul, se noří ve dne i v noci. Tam říkají: I když její čas uplynul, kvůli její tchyni a kvůli její snaše. Jedna žena z našich učitelů byla viděna, jak se noří obvyklým způsobem ve dne. Řekněme: Její čas uplynul.
Nida, která byla přinucena a ponořila se. Šamaj jménem Rava: Je čistá pro svůj dům a nečistá pro čisté věci. Rabi Lazar jménem rabiho Chaniny: Je nečistá pro svůj dům i pro čisté věci. Jaký je důvod? „A bude vyprán podruhé a bude čistý“ (Lv 13,58). Jako první bylo s vědomím, i druhé s vědomím. A odkud máme, že první bylo s vědomím? „A kohen přikáže a vyperou“ (Lv 13,54): s vědomím.
Dcera Izraele, která přišla zapálit od kohenky, namočí knot do oleje ke spálení a zapálí. Rabi Chuna jménem rabiho Janaje: Byla to doba poslání vlků, a soud nepovstal a nezrušil to. Jako říkáš tam, že soud nepovstal a nezrušil to, tak i zde soud nepovstal a nezrušil to.
Dobytek kohena, který byl u Izraelity, a stejně tak oděv kohena, který se tkal u Izraelity: může nad ním zapálit olej ke spálení a nemusí se obávat. Izraelita a kohen, kteří byli společníky v krámě: Izraelita naplní lampu olejem ke spálení, vystoupí s ní do horní místnosti a sestoupí s ní do krámu, aby obstaral potřeby kohena, ale ne potřeby Izraelity. Kohen, který přišel k Izraelitovi, aby s ním vyřídil účty, a zapálil nad ním olej ke spálení: i když kohen vstal a odešel, nezavazuje se ho, aby ho zhasil, dokud nezhasne sám. Rabi Chananja bar Achbari chodil pracovat k rabimu Chijovi z Cipori. Když odcházel pryč, plnil lampu olejem ke spálení. Nemínili jsme snad říci: Aby obstaral potřeby kohena, ale ne potřeby Izraelity? Říkají: Kdyby to nedělal, nepřišel by. Domnívali se: Když přišel domů, zhasil ji. Řekl rabi Chanina: Díky tomu bděl a díky tomu časně vstával.
Ada, sluha, se ptal rabiho Imiho: Protože namáčím knot z nesvatého? Řekl mu: Je zrušený vzhledem ke knotu. Rabi Juda ben Pazi tak rozhodl pro ty z domu Nechemji. Rabi Imi vzal knot. Rabi Leja nevzal knot. A nesouhlasí rabi Leja s rabim Imim? Obával se kvůli krádeži. A všechno je od tohoto sluhy, který ve svém domě plýtvá svatým majetkem.
Řekl rabi Abahu: Učil mne rabi Jonatan ben Achmaj: Dcera kohena, která stála v předvečer Šabatu se soumrakem a v ruce měla lampu s olejem ke spálení, přidá do něj trochu nesvatého oleje a zapálí. Řekl mu rabi Zeira: A co byl zač? Řekl mu: Byl to veliký muž a znalec naší Mišny; a rabi Chija z Kfar Tchumin ji vyložil před Rabim a ten ho učinil mudrcem.
„Ani lojem.“ Rav Bruna řekl: Do loje nakape trochu oleje a zapálí. Josi se ptal: O čem mluvíme? Je-li rozpuštěný, tak i když do něj nedal olej. A učil Šmuel: Cokoli, co se roztaví a neztuhne, je rozpuštěné. A není-li rozpuštěný, tak ani když do něj dal olej. Přišel Rav Chananja, Rav Bruna jménem Rava: Roztaveným lojem a rybími vnitřnostmi se zapaluje. Rabi Chija bar Aši se zpozdil a přišel před Rava. Řekl mu: Kde jsi byl? Řekl mu: Hledal jsem olivový olej. Řekl mu: Neměl jsi snad rybí vnitřnosti?
Někteří tanaité učí: Zapaluje se naftou. Někteří tanaité učí: Nezapaluje se naftou. Řekl Rav Chisda: Kdo říká, že se zapaluje, o té černé. A kdo říká, že se nezapaluje, o té bílé, která je nebezpečná.
Originál: Jerusalem Talmud Shabbat 2:1 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.