MIŠNA: Přísahám, že nebudu jíst – a jedl pokrmy, které nejsou vhodné k jídlu, a pil nápoje, které nejsou vhodné k pití – je osvobozen. Přísahám, že nebudu jíst – a jedl zdechliny, rozsápané, ohavnosti a plazy – je vinen. Rabi Šimon osvobozuje. Řekl: Konam, ať moje žena nemá ze mne užitek, jestliže jsem dnes jedl – a jedl zdechliny, rozsápané, ohavnosti a plazy – jeho žena je zakázána.
GEMARA: „Přísahám, že nebudu pít“ atd. V tomto rabi Šimon osvobozuje. Rabi Šimon je podle svého názoru. Neboť jsme tam učili: Kolik musí sníst z tevel, aby byl vinen? Rabi Šimon říká: Cokoli. A mudrci říkají: Velikost olivky. Řekl jim rabi Šimon: Nepřipouštíte, že ten, kdo sní jakkoli malého mravence, je vinen? Řekli mu: Protože je to celý tvor. Řekl jim: I jedno pšeničné zrno je celé. Podle rabi Jochanana, proč rabi Šimon osvobozuje? Řekl rabi Zeira: Rabi Šimon je podle svého názoru. Učí se jménem rabi Šimona: „Pokořte své duše“ (Lv 16,29): tím, co je vám dovoleno, a ne tím, co je vám zakázáno.
Rabi Ba bar Mamal se otázal: Podle rabi Jochanana, který řekl, že při zahrnutí se přísahy na zákazy vztahují, ať se učí: Přísahám, že nebudu jíst – a jedl. Řekl rabi Zeira: Po všechny dny rabi Ba bar Mamala jsme na to nenašli odpověď, a když zemřel, našli jsme na to odpověď. O čem mluvíme? Jestliže o tom, kdo říká: Přísahám, že nebudu jíst maso po všechny dny roku, a Pesach je mezi nimi; že nebudu jíst po těchto deset dní, a Den smíření je mezi nimi: Nechává přísahu dopadnout na zákazy. Řekl rabi Josi: A slyš z toho: Měl před sebou olivky z poraženého a jednu ze zdechliny a řekl: Přísahám, že sním těchto deset olivek. Protože je osvobozen za zdechlinu, je osvobozen i za ostatní.
Rabi Bun bar Chija se otázal: A proč neřekl: Přísahám, že sním z porážky toho a toho? Nebyl v tom tuk. Když poráží gazely. Nebyla v tom sedací žíla. U ptáků. Není v nich krev.
Rabi Chinena se otázal: A proč neřekl: Přísahám, že sním od toho a toho bez bližšího určení? Kvůli rabi Šimonovi. A jestliže podle rabi Šimona, ať se učí: Den smíření. Neboť rabi Šimon učil: „Pokořte své duše“: tím, co je mu zakázáno, a ne tím, co je mu dovoleno. Ale tento je za stálou oběť a tento za stoupající a klesající.
Namítli: A cožpak nečistota Chrámu a jeho svatých věcí není za stoupající a klesající, a přece ji tanaita učil? Přicházíme učit jen věci, které podléhají vyhlazení. Přísahy nemají vyhlazení.
Namítli: Vždyť zpronevěra svatého nemá vyhlazení, a přece se učí! Přicházíme učit jen věci, které nemají dovolení po svém zákazu. Přísahy mají dovolení po svém zákazu. To znamená, že o Dni smíření nejsou hlavní druhy prací. Kdyby někdo vykonal všechny v jednom zapomenutí, cožpak není vinen jen jednou za všechny? Kdyby někdo vykonal každou zvlášť, cožpak by nebyl vinen za každou zvlášť?
Podle rabi Jochanana, který řekl: Přísahám, že nebudu jíst macesy – je zakázáno jíst macesy v noci Pesachu. Že nebudu jíst macesy v noci Pesachu – je bičován a jí macesy. Že nebudu sedět ve stínu – je zakázáno sedět ve stínu suky. Že nebudu sedět ve stínu suky – je bičován a sedí ve stínu suky.
Nejen bez určení, ale i o někom určitém. Nejen při zahrnutí, ale i při jednotlivém jmenování. Nejen do budoucna, ale i o minulosti. Nejen podle rabanim, ale i podle rabi Akivy. Nejen zdechliny a rozsápané, ale i prach.
Originál: Jerusalem Talmud Shevuot 3:4 na Sefarii, verze „The Jerusalem Talmud, edition by Heinrich W. Guggenheimer. Berlin, De Gruyter, 1999-2015“ (edice Heinricha W. Guggenheimera (De Gruyter)), licence CC BY. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.