Kdyby s ní souložili dva, jeden nepřirozeným způsobem a druhý přirozeným, říkalo by se snad: manžel poškozené [dostane] padesát a manžel neporušené padesát?
אילו באו עליה שנים אחד שלא כדרכה ואחד כדרכה יאמרו בעל פגומה חמשים בעל שלמה חמשים
Rava řekl: Protože Písmo praví: „Muž, který s ní ležel, dá…“ (Dt 22,29) – za požitek z ležení padesát; z toho plyne, že je tu ještě něco dalšího. A co to je? Stud a poškození.
רבא אמר דאמר קרא (דברים כב, כט) ונתן האיש השוכב עמה וגו' הנאת שכיבה חמשים מכלל דאיכא מילתא אחריתי ומאי ניהו בושת ופגם:
MIŠNA: U pomlouvače [platí pravidlo] ke zmírnění i ke zpřísnění. Jak to? Ať někdo pomluví tu nejvznešenější z kněžského rodu, nebo tu nejnižší z Izraele, platí sto sela.
מתני׳ במוציא שם רע להקל ולהחמיר כיצד אחד שהוציא שם רע על גדולה שבכהונה ועל קטנה שבישראל נותן מאה סלע
Ukazuje se tedy, že ten, kdo [hřeší] ústy, je posuzován přísněji než ten, kdo se dopustí činu. Neboť jsme shledali, že rozsudek nad našimi otci na poušti byl zpečetěn jedině kvůli pomluvě, jak je řečeno: „pokoušeli mě již desetkrát…“ (Nu 14,22).
נמצא האומר בפיו חמור מן העושה מעשה שכן מצינו שלא נתחתם גזר דין על אבותינו במדבר אלא על לשון הרע שנאמר (במדבר יד, כב) וינסו אותי זה עשר פעמים וגו':
GEMARA: Odkud [to víme]? Možná je to proto, že jí způsobil [hrozbu] trestu smrti, jak je psáno: „Jestliže však ta věc byla pravdivá… vyvedou dívku…“ (Dt 22,20–21).
גמ׳ ממאי דלמא משום דקא גרים לה קטלא דכתיב (דברים כב, כ) ואם אמת היה הדבר וגו' והוציאו את הנערה וגו'
„A tak jsme shledali, že rozsudek byl zpečetěn atd.“ Odkud [to víme]? Možná proto, že se ještě nenaplnila míra [jejich hříchů], neboť řekl Rav Hamnuna: Svatý, budiž požehnán, netrestá člověka, dokud se nenaplní jeho míra, jak je řečeno: „Při plnosti jeho hojnosti mu bude úzko“ (Jb 20,22).
וכן מצינו שלא נתחתם גזר דין וכו': ממאי דלמא דאכתי לא מלא סאתן דאמר רב המנונא אין הקב"ה נפרע מן האדם עד שתתמלא סאתו שנאמר {איוב כ׳:כ״ב } במלאת ספקו יצר לו
Učí se [v baraitě]: Řekl rabi Elazar ben Parta: Pojď a pohleď, jak veliká je moc pomluvy. Odkud to víme? Od zvědů. Jestliže [tak byl potrestán] ten, kdo pomluvil dřevo a kameny, tím spíše ten, kdo pomluví svého bližního.
תניא א"ר אלעזר בן פרטא בוא וראה כמה גדול כח של לשון הרע מנלן ממרגלים ומה המוציא שם רע על עצים ואבנים כך המוציא שם רע על חבירו על אחת כמה וכמה
Odkud [víme, že to bylo kvůli pomluvě]? Možná to bylo kvůli tomu, co [vykládá]rabi Chanina bar Papa, neboť řekl rabi Chanina bar Papa: Zvědové v té chvíli vyslovili troufalou věc, jak je psáno: „neboť je silnější než my (mimenu)“ (Nu 13,31) – nečti „je silnější než my“, nýbrž „je silnější než On“; jako by [ani] Hospodář nemohl odtud vynést své nádobí.
ממאי דלמא משום דר' חנינא בר פפא דאמר רבי חנינא בר פפא דבר גדול דברו מרגלים באותה שעה דכתיב (במדבר יג, לא) כי חזק הוא ממנו אל תיקרי כי חזק הוא ממנו אלא ממנו כביכול בעל הבית אין יכול להוציא כליו משם
Nýbrž řekl Raba, řekl Reš Lakiš: Písmo praví: „I zemřeli ti muži, kteří roznesli zlou pověst o zemi“ (Nu 14,37) – kvůli pověsti o zemi, kterou roznesli.
אלא אמר רבה אמר ר"ל אמר קרא (במדבר יד, לז) וימותו האנשים מוציאי דבת הארץ רעה על דבת הארץ שהוציאו
Učí se: Řekl rabi Jehuda: Deseti zkouškami zkoušeli naši otcové Svatého, budiž požehnán: dvěma u moře, dvěma kvůli vodě, dvěma kvůli maně, dvěma kvůli křepelkám, jednou s teletem a jednou na poušti Paran.
תניא אמר ר' יהודה עשר נסיונות ניסו אבותינו להקב"ה שנים בים ושנים במים שנים במן שנים בשליו אחת בעגל ואחת במדבר פארן
Při výstupu – podle Rav Huny, neboť řekl Rav Huna: Izraelité té generace byli malověrní; [a] podle Raby bar Mariho, neboť řekl Raba bar Mari: Co znamená, co je psáno: „Vzpírali se u moře, u Rákosového moře, a on je zachránil pro své jméno“ (Ž 106,7–8)? Učí to, že se Izraelité v té chvíli vzpírali a říkali: Tak jako my vystupujeme na této straně, tak Egypťané vystupují na druhé straně.
בעלייה כדרב הונא דא"ר הונא ישראל שבאותו הדור מקטני אמנה היו כדרבה בר מרי דאמר רבה בר מרי מאי דכתיב {תהילים קי } וימרו על ים בים סוף ויושיעם למען שמו מלמד שהיו ישראל ממרים באותה שעה ואומרים כשם שאנו עולים מצד זה כך מצרים עולים מצד אחר
Řekl Svatý, budiž požehnán, knížeti moře: Vyvrhni je na souš. Řekl před Ním: Pane světa, což je otrok, jemuž jeho pán dá dar a pak mu jej zase vezme? Řekl mu: Dám ti jedenapůlkrát tolik, co jich je.
אמר לו הקב"ה לשר של ים פלוט אותם ליבשה אמר לפניו רבש"ע כלום יש עבד שנותן לו רבו מתנה וחוזר ונוטלה הימנו אמר לו אני נותן לך אחד ומחצה שבהם
Řekl před Ním: Pane světa, což je otrok, který [může] vymáhat [dluh] od svého pána? Řekl mu: Potok Kíšon bude ručitelem. Hned je vyvrhl na souš, jak je psáno: „Izrael viděl Egypťany mrtvé na [břehu] moře“ (Ex 14,30).
אמר לפניו רבש"ע כלום יש עבד שתובע את רבו אמר לו נחל קישון יהיה ערב מיד פלטן ליבשה דכתיב (שמות יד, ל) וירא ישראל את מצרים מת על וגו'
Dvakrát kvůli vodě: v Maře a v Refidimu. V Maře, jak je psáno: „Přišli do Mary, ale nemohli pít“ (Ex 15,23), a je psáno: „I reptal lid proti Mojžíšovi“ (Ex 15,24).
שנים במים במרה וברפידים במרה דכתיב (שמות טו, כג) ויבואו מרתה ולא יכלו לשתות וכתיב (שמות יז, ג) וילן העם על משה
Originál: Arakhin 15a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.