Arachin 15a ערכין

Kdyby s ní souložili dva, jeden nepřirozeným způsobem a druhý přirozeným, říkalo by se snad: manžel poškozené [dostane] padesát a manžel neporušené padesát?

Řekl mu Abaje: Jestliže tak, pak i u otroka by se říkalo: za zdravého otroka třicet a za otroka stiženého vředy třicet!

Nýbrž řekl Abaje: Písmo praví: „protože ji ponížil“ (Dt 22,29) – z toho plyne, že jsou tu [i náhrady za] stud a poškození.

Rava řekl: Protože Písmo praví: „Muž, který s ní ležel, dá…“ (Dt 22,29) – za požitek z ležení padesát; z toho plyne, že je tu ještě něco dalšího. A co to je? Stud a poškození.

MIŠNA: U pomlouvače [platí pravidlo] ke zmírnění i ke zpřísnění. Jak to? Ať někdo pomluví tu nejvznešenější z kněžského rodu, nebo tu nejnižší z Izraele, platí sto sela.

Ukazuje se tedy, že ten, kdo [hřeší] ústy, je posuzován přísněji než ten, kdo se dopustí činu. Neboť jsme shledali, že rozsudek nad našimi otci na poušti byl zpečetěn jedině kvůli pomluvě, jak je řečeno: „pokoušeli mě již desetkrát…“ (Nu 14,22).

GEMARA: Odkud [to víme]? Možná je to proto, že jí způsobil [hrozbu] trestu smrti, jak je psáno: „Jestliže však ta věc byla pravdivá… vyvedou dívku…“ (Dt 22,20–21).

Řekl Rava: Písmo praví: „protože roznesl zlou pověst“ (Dt 22,19) – [platí] za zlou pověst, kterou roznesl.

„A tak jsme shledali, že rozsudek byl zpečetěn atd.“ Odkud [to víme]? Možná proto, že se ještě nenaplnila míra [jejich hříchů], neboť řekl Rav Hamnuna: Svatý, budiž požehnán, netrestá člověka, dokud se nenaplní jeho míra, jak je řečeno: „Při plnosti jeho hojnosti mu bude úzko“ (Jb 20,22).

Řekl Reš Lakiš: Písmo praví: „pokoušeli mě již desetkrát“ – kvůli tomuto [desátému pokušení] byl rozsudek zpečetěn.

Učí se [v baraitě]: Řekl rabi Elazar ben Parta: Pojď a pohleď, jak veliká je moc pomluvy. Odkud to víme? Od zvědů. Jestliže [tak byl potrestán] ten, kdo pomluvil dřevo a kameny, tím spíše ten, kdo pomluví svého bližního.

Odkud [víme, že to bylo kvůli pomluvě]? Možná to bylo kvůli tomu, co [vykládá] rabi Chanina bar Papa, neboť řekl rabi Chanina bar Papa: Zvědové v té chvíli vyslovili troufalou věc, jak je psáno: „neboť je silnější než my (mimenu)“ (Nu 13,31) – nečti „je silnější než my“, nýbrž „je silnější než On“; jako by [ani] Hospodář nemohl odtud vynést své nádobí.

Nýbrž řekl Raba, řekl Reš Lakiš: Písmo praví: „I zemřeli ti muži, kteří roznesli zlou pověst o zemi“ (Nu 14,37) – kvůli pověsti o zemi, kterou roznesli.

Učí se: Řekl rabi Jehuda: Deseti zkouškami zkoušeli naši otcové Svatého, budiž požehnán: dvěma u moře, dvěma kvůli vodě, dvěma kvůli maně, dvěma kvůli křepelkám, jednou s teletem a jednou na poušti Paran.

Dvěma u moře: jednou při sestupu [do moře] a jednou při výstupu [z něj]. Při sestupu, jak je psáno: „Což nebylo hrobů v Egyptě…?“ (Ex 14,11).

Při výstupu – podle Rav Huny, neboť řekl Rav Huna: Izraelité té generace byli malověrní; [a] podle Raby bar Mariho, neboť řekl Raba bar Mari: Co znamená, co je psáno: „Vzpírali se u moře, u Rákosového moře, a on je zachránil pro své jméno“ (Ž 106,7–8)? Učí to, že se Izraelité v té chvíli vzpírali a říkali: Tak jako my vystupujeme na této straně, tak Egypťané vystupují na druhé straně.

Řekl Svatý, budiž požehnán, knížeti moře: Vyvrhni je na souš. Řekl před Ním: Pane světa, což je otrok, jemuž jeho pán dá dar a pak mu jej zase vezme? Řekl mu: Dám ti jedenapůlkrát tolik, co jich je.

Řekl před Ním: Pane světa, což je otrok, který [může] vymáhat [dluh] od svého pána? Řekl mu: Potok Kíšon bude ručitelem. Hned je vyvrhl na souš, jak je psáno: „Izrael viděl Egypťany mrtvé na [břehu] moře“ (Ex 14,30).

Dvakrát kvůli vodě: v Maře a v Refidimu. V Maře, jak je psáno: „Přišli do Mary, ale nemohli pít“ (Ex 15,23), a je psáno: „I reptal lid proti Mojžíšovi“ (Ex 15,24).

V Refidimu, jak je psáno: „Utábořili se v Refidimu, ale nebylo vody k pití“ (Ex 17,1), a je psáno: „I přel se lid s Mojžíšem“ (Ex 17,2).

Dvakrát kvůli maně, jak je psáno: