Verš praví: „Jestliže [zasvětí] pole, které koupil, které není z pole jeho dědictví“ (Lv 27,22) – pole, které není zděděným polem; vylučuje se toto, které je zděděným polem.
תלמוד לומר (ויקרא כז, כב) אם את שדה מקנתו אשר לא משדה אחוזתו שדה שאינה שדה אחוזה יצתה זו שהיא שדה אחוזה
Kdežto podle rabi Jehudy a rabi Šimona je to zděděné pole, i když je zasvětil a poté otec zemřel. Jaký je důvod? Kdyby to bylo kvůli verši – verš přichází [učit] to, co [učí]rabi Meir!
אילו לרבי יהודה ולרבי שמעון אפי' הקדישה ואחר כך מת אב שדה אחוזה הויא מאי טעמא אי משום קרא קרא לכדרבי מאיר הוא דאתא
Jestliže je tomu tak, ať Milosrdný napíše: „pole, které koupil, které není jeho dědictvím“. Co [znamená] „z pole“? Pole, které není způsobilé stát se zděděným polem.
אם כן לכתוב רחמנא אם את שדה מקנתו אשר לא אחוזתו מאי משדה שדה שאינה ראויה להיות שדה אחוזה:
Rav Papa řekl: Zasvětil-li skalnatou půdu, vykoupí ji podle její hodnoty. Jaký je důvod? Milosrdný řekl „plocha výsevu“, a tyto nejsou způsobilé k setí.
אמר רב פפא הקדיש טרשין פודן בשווין מאי טעמא בית זרע אמר רחמנא והני לאו בני זריעה נינהו
Prodal-li skalnatou půdu, lze ji vykoupit [i] dříve než za dva roky. Jaký je důvod? Milosrdný řekl: „podle počtu let úrody“ (Lv 25,15), a tyto nejsou způsobilé k úrodě. Nevykoupil-li ji, vrací se majiteli v jubilejním roce. Jaký je důvod? Milosrdný řekl: „a vrátí se ke svému dědictví“ (Lv 25,27), a i toto je dědictví.
מכר טרשין נגאלין פחות משתי שנים מאי טעמא (ויקרא כה, טו) מספר שני תבואות אמר רחמנא והאי לאו בני תבואה נינהו לא גאלן חוזרת לבעלים ביובל מאי טעמא (ויקרא כה, כז) ושב לאחוזתו אמר רחמנא והאי נמי אחוזה היא
Zasvětil-li stromy, vykoupí je podle jejich hodnoty. Jaký je důvod? Milosrdný řekl „plocha výsevu“ (Lv 27,16), a nikoli stromy. Nevykoupil-li je, nevycházejí ke kohanim v jubilejním roce: Milosrdný řekl „a pole bude“ (Lv 27,21), a nikoli stromy.
הקדיש אילנות פודה בשוויהן מאי טעמא {ויקרא כז } בית זרע אמר רחמנא ולא אילנות לא גאלן אין יוצאין לכהנים ביובל (ויקרא כז, כא) והיה השדה אמר רחמנא ולא אילנות
Prodal-li stromy, nelze je vykoupit dříve než za dva roky. Jaký je důvod? Milosrdný řekl „let úrody“, a tyto jsou způsobilé k úrodě. Nevykoupil-li je, nevracejí se majiteli v jubilejním roce. Jaký je důvod? Milosrdný řekl „a vrátí se ke svému dědictví“, a nikoli stromy.
מכר אילנות אין נגאלין פחות משתי שנים מאי טעמא שני תבואות אמר רחמנא והני בני תבואות נינהו לא גאלן אין חוזרת לבעלים ביובל מאי טעמא ושב לאחוזתו אמר רחמנא ולא אילנות
A řekneš-li, že zasvětil stromy, ale půdu nezasvětil – vždyť Nehardejští řekli: Kdo prodá svému druhovi palmu, [ten] ji nabývá od základu až do hlubiny! – Cožpak k tomu nebylo řečeno: [To platí,] když přichází [vlastnictví potvrdit] na základě nároku?
וכי תימא אילנות אקדיש ארעא לא אקדיש והאמרי נהרדעי מאן דמזבן ליה דקלא לחבריה קני ליה משיפולא ועד תהומא לאו מי איתמר עלה בבא מחמת טענה:
„U koupeného pole dá jeho [skutečnou] hodnotu.“ Naši mistři učili: „Výši“ (mikhsat) (Lv 27,23) – co přichází učit? Protože je řečeno: „výsev jednoho choméru ječmene za padesát šekelů stříbra“ (Lv 27,16), mohl bych [si myslet], že i u koupeného pole je tomu tak? Verš praví: „výši“.
שדה מקנה נותן שוויו: תנו רבנן {ויקרא כז } במכסת מה בא ללמוד לפי שנאמר (ויקרא כז, טז) זרע חומר שעורים בחמשים שקל כסף יכול אף שדה מקנה כן תלמוד לומר מכסת
Rabi Eliezer říká: Je zde řečeno „a vypočítá“ (Lv 27,23), a jinde je řečeno „a vypočítá“ (Lv 27,18). Jako tam [jde o] pevně stanovenou částku, tak i zde [jde o] pevně stanovenou částku.
רבי אליעזר אומר נאמר כאן {ויקרא כז } וחשב ונאמר להלן וחשב מה להלן דבר קצוב אף כאן דבר קצוב
Rava řekl: Je rozumné, že gezera šava nepřijímají. Protože Milosrdný výslovně uvedl pětinu u zděděného pole i u toho, kdo zasvětí svůj dům, jsou to dva verše, které přicházejí jako jeden, a ze dvou veršů, které přicházejí jako jeden, se nevyvozuje.
אמר רבא מסתברא לית להו גזירה שוה מדגלי רחמנ' חומש גבי שדה אחוזה וגבי מקדיש ביתו הוו ליה שני כתובין הבאין כאחד וכל שני כתובין הבאין כאחד אין מלמדין
A podle toho, kdo říká, že se z nich vyvozuje – protože Milosrdný výslovně uvedl pětinu u desátku, u čistého zvířete a u nečistého zvířete, je jich mnoho, a [z mnoha] se nevyvozuje.
Baraita učí v souladu s Ravou, ale nikoli z jeho důvodu. Učí baraita: „Výši tvého odhadu“ (Lv 27,23) – Písmo je přirovnalo k odhadům: jako u odhadů se nepřidává pětina, tak ani u koupeného pole se nepřidává pětina.
תניא כוותיה דרבא ולא מטעמיה תניא {ויקרא כ״ז:כ״ג } במכסת הערכך הקישו הכתוב לערכין מה ערכין אין מוסיף חומש אף שדה מקנה אין מוסיף חומש:
MIŠNA: „U býka označeného za nebezpečného, který usmrtil otroka, k úlevě i k přísnosti“ – jak? Ať usmrtil nejkrásnějšího z otroků, či nejošklivějšího z otroků, [majitel] dá třicet sela. Usmrtil-li svobodného, dá jeho [skutečnou] hodnotu. Zranil-li toho či onoho, dá plnou náhradu škody.
מתני׳ בשור המועד שהמית את העבד להקל ולהחמיר כיצד אחד שהמית את הנאה שבעבדים ואת הכעור שבעבדים נותן שלשים סלע המית בן חורין נותן שוויו חבל בזה ובזה נותן נזק שלם:
GEMARA: U [býka] označeného za nebezpečného ano, u neškodného (tam) ne? Řekněme, že naše mišna není v souladu s rabi Akivou, jak učí mišna: Rabi Akiva říká: I neškodný [býk], který zranil člověka, platí ze zbytku plnou náhradu škody.
גמ׳ במועד אין בתם לא לימא מתני' דלא כרבי עקיבא דתנן רבי עקיבא אומר אף תם שחבל באדם משלם במותר נזק שלם
Můžeš říci, [že je to] i [podle]rabi Akivy: totéž platí i o neškodném; ale protože chce v závěru učit „usmrtil otroka, usmrtil svobodného“, což se najde u [býka] označeného za nebezpečného a u neškodného se nenajde, proto učí „označeného za nebezpečného“.
אפילו תימא רבי עקיבא הוא הדין דאפילו תם נמי ואיידי דקא בעי למתנא סיפא המית עבד המית בן חורין דבמועד הוא דמשכחת לה בתם לא משכחת לה משום הכי קתני מועד:
MIŠNA: „U znásilnitele a u svůdce k úlevě i k přísnosti“ – jak? Ať znásilnil či svedl nejvznešenější z kněžského rodu, či nejnižší v Izraeli, dá padesát sela. A [náhrada za] potupu a znehodnocení – vše podle [postavení] toho, kdo potupil, a té, která byla potupena.
מתני׳ באונס ובמפתה להקל ולהחמיר כיצד אחד שאנס ופיתה את גדולה שבכהונה ואת הקטנה שבישראל נותן חמשים סלעים והבושת והפגם הכל לפי המבייש והמתבייש:
Abaje mu řekl: Jestliže je tomu tak, i u otroka by říkali: Otrok, který vrtá perly – třicet; otrok, který dělá práci s jehlou – třicet. Nýbrž Rav Zejra řekl:
א"ל אביי א"ה גבי עבד נמי יאמרו עבד נוקב מרגלית שלשים עבד עושה מעשה מחט שלשים אלא אמר רב זעירא
Originál: Arakhin 14b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.