Jsem jako Ben Azaj na tržištích Tiberiady. Řekl Abajemu jeden z rabínů: Lze je vykládat k ulehčení a lze je vykládat k přitížení; odkud [víš], že k ulehčení? Řekni [raději], že k přitížení!
To tě nemůže napadnout, neboť Milosrdný mu ulehčil, jak bylo učeno: „Protože se mu u tebe dobře vede“ (Dt 15,16) – u tebe v jídle, u tebe v pití: abys ty nejedl jemný chléb a on hrubý chléb, abys ty nepil staré víno a on mladé víno, abys ty nespal na vlněných podušťkách a on na zemi. Odtud řekli: Kdo kupuje hebrejského otroka, jako by kupoval pána pro sebe.
לא סלקא דעתיך מדאקיל רחמנא גביה דתניא (דברים טו, טז) כי טוב לו עמך עמך במאכל עמך במשתה שלא תהא אוכל פת נקיה והוא אוכל פת קיבר אתה שותה יין ישן והוא שותה יין חדש אתה ישן על גבי מוכין והוא ישן על גבי קרקע מיכן אמרו הקונה עבד עברי כקונה אדון לעצמו
Naopak, buďme vůči němu přísní podle [výroku]rabiho Josiho bar Chaniny, neboť řekl rabi Josi bar Chanina: Pojď a viz, jak těžký je [i jen] prach [přestupku proti zákonům] sedmého roku.
אדרבה נחמיר עליה מדרבי יוסי ברבי חנינא דאמר רבי יוסי בר' חנינא בא וראה כמה קשה אבקה של שביעית
Člověk obchoduje s plody sedmého roku – nakonec prodá své movitosti, neboť je řečeno: „V tomto jubilejním roce se navrátíte každý ke svému vlastnictví“ (Lv 25,13), a [hned] je psáno: „A prodáte-li něco svému bližnímu nebo koupíte-li z ruky svého bližního“ (Lv 25,14) – věc, která se nabývá z ruky do ruky.
אדם נושא ונותן בפירות שביעית לסוף מוכר את מטלטליו שנאמר בשנת היובל הזאת תשובו איש אל אחוזתו וכתיב (ויקרא כה, יד) וכי תמכרו ממכר לעמיתך או קנה מיד עמיתך דבר הנקנה מיד ליד
Nepostihlo-li ho to [ještě], nakonec prodá svůj dům, neboť je řečeno: „A prodá-li někdo obytný dům v městě obehnaném hradbou“ (Lv 25,29). Proč tam říká „nepocítil“ a zde říká „nepostihlo ho to“? Podle Rav Huny, neboť řekl Rav Huna: Jakmile člověk spáchá přestupek a zopakuje jej, je mu dovolen.
לא באת לידו לסוף מוכר את ביתו שנאמר (ויקרא כה, כט) ואיש כי ימכור בית מושב עיר חומה מאי שנא התם דקאמר לא הרגיש ומאי שנא הכא דקאמר לא באת לידו כדרב הונא דאמר רב הונא כיון שעבר אדם עבירה ושנה בה הותרה לו
(Nepostihlo-li ho to, nakonec si půjčí na úrok, neboť je řečeno: „Zchudne-li tvůj bratr“ atd. (Lv 25,35), a je psáno: „Nebereš od něho úrok ani lichvu“ (Lv 25,36).)
(לא באת לידו לסוף שלוה ברבית שנאמר (ויקרא כה, כה) וכי ימוך אחיך וגו' וכתיב אל תקח מאתו נשך ותרבית)
Nepostihlo-li ho to, nakonec prodá svou dceru, neboť je řečeno: „A prodá-li někdo svou dceru za otrokyni“ (Ex 21,7). A ačkoli dcera v tomto oddílu není, člověku je milejší prodat svou dceru než si půjčit na úrok, neboť tam [závazek] postupně ubývá, kdežto zde postupně přibývá.
לא באת לידו עד שמוכר את בתו שנאמר (שמות כא, ז) וכי ימכור איש [את] בתו לאמה ואע"ג דבתו בהאי ענינא ליתא ניחא לאיניש דליזבין ברתיה ולא ליזיף בריביתא דאילו התם מיגרעא ואזלא ואילו הכא קא מוספא ואזלא
Nepostihlo-li ho to, nakonec prodá sám sebe, neboť je řečeno: „Zchudne-li tvůj bratr u tebe a prodá se tobě“ (Lv 25,39) – a nejen tobě, ale i cizinci, neboť je řečeno: „cizinci“ (Lv 25,47); a nejen spravedlivému proselytovi, ale i usedlému cizinci, neboť je řečeno: „usedlému cizinci“ (Lv 25,47).
לא באת לידו לסוף שמוכר את עצמו שנאמר (ויקרא כה, לט) כי ימוך אחיך עמך ונמכר לך לא לך אלא לגר שנאמר לגר ולא לגר צדק אלא לגר תושב שנאמר לגר תושב
„Rodině cizince“ (Lv 25,47) – to je modloslužebník. Když [Písmo] říká „nebo výhonku (rodiny cizince)“, to je ten, kdo se prodá a stane se služebníkem samotné modloslužby.
משפחת גר זה העובד כוכבים כשהוא אומר או לעקר (משפחת גר) זה הנמכר ונעשה משרת לעבודת כוכבים עצמה
Řekl mu: Vždyť ho verš přivedl zpět! A ve škole rabiho Jišmaela učili: Protože šel a prodal se modloslužbě, [řekl bych]: hoď kámen za padajícím; proto Písmo učí: „Bude mít právo vykoupení“ (Lv 25,48). – Řekni: bude mít [právo] vykoupení, aby se neztratil mezi modloslužebníky; ale co se týče [ceny] jeho vykoupení, buďme vždy přísní.
א"ל הא אהדריה קרא ותנא דבי רבי ישמעאל הואיל והלך ומכר עצמו לעבודת כוכבים אידחה אבן אחר הנופל ת"ל ((ויקרא כה, לב) גאולת עולם תהיה לו וביובל יצא) אימא גאולה תהיה לו דלא ליטמע בעובדי כוכבים ולעולם לענין פדיונו נחמיר
Což jsou léta mnohá a léta nemnohá? Spíše: zvýšila-li se jeho cena, [počítá se] „z peněz, za něž byl koupen“; snížila-li se jeho cena, „podle jeho let“.
וכי יש שנים מרובות ויש שנים מועטות אלא נתרבה כספו מכסף מקנתו נתמעט כספו כפי שניו
Řekni však: kde odsloužil dva [roky] a zbývají čtyři, ať mu dá [za] čtyři z peněz, za něž byl koupen; a kde odsloužil čtyři a zbývají dva, ať mu dá [za] dva podle jeho let.
ואימא היכא דעבד תרתי ופיישי ארבעי ליתב ליה ארבע מכסף מקנתו והיכא דעבד ארבע ופיישי תרתי ליתב ליה תרתי כפי שניו
Je-li tomu tak, ať napíše „zbývá-li ještě mnoho let“; co [znamená] „v letech“? Zvýšila-li se jeho cena v [průběhu] let – z peněz, za něž byl koupen; snížila-li se jeho cena v [průběhu] let – podle jeho let. Řekl Rav Josef: Rav Nachman vyložil tyto verše jako ze Sinaje.
א"כ נכתוב אם עוד רבות שנים מאי בשנים נתרבה כספו בשנים מכסף מקנתו נתמעט כספו בשנים כפי שניו אמר רב יוסף דרשינהו רב נחמן להני קראי כסיני:
„Nesmí prodat [pole] vzdálené“ atd. Odkud ty věci? Neboť učili rabíni: „A dosáhne-li jeho ruka“ (Lv 25,26) – jeho vlastní ruka, aby si nepůjčil a [tak] vykoupil.
לא ימכור ברחוק כו': מנא הני מילי דת"ר (ויקרא כה, כו) והשיגה ידו יד עצמו שלא ילוה ויגאל
„A najde“ (Lv 25,26) – vylučuje se to, co [již] je k nalezení: aby neprodal vzdálené a vykoupil blízké, špatné a vykoupil dobré; „dost na jeho vykoupení“ (Lv 25,26) – vykupuje dost na [celé] vykoupení, ale nevykupuje po polovinách.
ומצא פרט למצוי שלא ימכור ברחוק ויגאול בקרוב ברע ויגאול ביפה כדי גאולתו כדי גאולה הוא גואל ואינו גואל לחצאין
To znamená, že „najde“ označuje [něco] nynějšího. Postav proti tomu: „a najde“ (Dt 19,5) – vylučuje se ten, kdo se sám vystaví [ráně]. Odtud řekl rabi Eliezer: Jestliže poté, co kámen vyšel z jeho ruky, onen vystrčil hlavu a dostal jej [do ní], [vrhající] je osvobozen. Zřejmě tedy „najde“ označuje něco, co tu bylo od počátku.
למימרא דמצא השתא משמע ורמינהו {דברים יט } ומצא פרט לממציא עצמו מיכן אמר רבי אליעזר אם משיצאה אבן מתחת ידו הוציא הלה את ראשו וקיבלה פטור אלמא מצא מידי דאיתיה מעיקרא משמע
Řekl Rava: Zde [se to vykládá] z kontextu verše a tam z kontextu verše. Zde obdobně jako „dosáhne jeho ruka“: jako „dosáhne jeho ruka“ [označuje něco] nynějšího, tak i „najde“ [označuje něco] nynějšího. A tam obdobně jako „les“: jako les je věc, která tu byla od počátku, tak i „najde“ [označuje] věc, která tu byla od počátku.
אמר רבא הכא מענינא דקרא והכא מענינא דקרא הכא דומיא דהשיגה ידו מה השיגה ידו דהשתא אף מצא נמי דהשתא והכא דומיא דיער מה יער מילתא דאיתיה מעיקרא אף מצא מילתא דאיתיה מעיקרא:
„U svatého majetku“ atd. Odkud ty věci? Neboť učili rabíni: „A bude-li je vůbec vykupovat“ (Lv 27,13) – učí, že si smí půjčit a vykoupit a vykoupit po polovinách.
ובהקדש כו': מנא ה"מ דת"ר (ויקרא כז, יג) ואם גאל יגאל מלמד שלוה וגואל וגואל לחצאין
Řekl rabi Šimon: Jaký je důvod? Protože shledáváme u toho, kdo prodá pole dědičného vlastnictví, že jeho postavení je silné – nastane-li jubilejní rok a pole nebylo vykoupeno, vrací se v jubilejním roce majiteli –, je [jinak] jeho postavení oslabeno: nesmí si půjčit a vykoupit a nesmí vykoupit po polovinách.
אר"ש מה טעם לפי שמצינו במוכר שדה אחוזה שיפה כחו שאם הגיע יובל ולא נגאלה חוזרת לבעלים ביובל הורע כחו שאינו לוה וגואל ואינו גואל לחצאין
Ale u toho, kdo zasvětí pole dědičného vlastnictví, protože jeho postavení je slabé – nastane-li jubilejní rok a pole nebylo vykoupeno, připadne kohanim –, je [jinak] jeho postavení posíleno: smí si půjčit a vykoupit a vykoupit po polovinách.
אבל מקדיש שדה אחוזה הואיל שהורע כחו שאם הגיע יובל ולא נגאלה יוצא לכהנים יפה כחו שלוה וגואל וגואל לחצאין
Originál: Arakhin 30b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.