Arachin 30b ערכין

Jsem jako Ben Azaj na tržištích Tiberiady. Řekl Abajemu jeden z rabínů: Lze je vykládat k ulehčení a lze je vykládat k přitížení; odkud [víš], že k ulehčení? Řekni [raději], že k přitížení!

To tě nemůže napadnout, neboť Milosrdný mu ulehčil, jak bylo učeno: „Protože se mu u tebe dobře vede“ (Dt 15,16) – u tebe v jídle, u tebe v pití: abys ty nejedl jemný chléb a on hrubý chléb, abys ty nepil staré víno a on mladé víno, abys ty nespal na vlněných podušťkách a on na zemi. Odtud řekli: Kdo kupuje hebrejského otroka, jako by kupoval pána pro sebe.

Naopak, buďme vůči němu přísní podle [výroku] rabiho Josiho bar Chaniny, neboť řekl rabi Josi bar Chanina: Pojď a viz, jak těžký je [i jen] prach [přestupku proti zákonům] sedmého roku.

Člověk obchoduje s plody sedmého roku – nakonec prodá své movitosti, neboť je řečeno: „V tomto jubilejním roce se navrátíte každý ke svému vlastnictví“ (Lv 25,13), a [hned] je psáno: „A prodáte-li něco svému bližnímu nebo koupíte-li z ruky svého bližního“ (Lv 25,14) – věc, která se nabývá z ruky do ruky.

Nepocítil-li [nic], nakonec prodá svá pole, neboť je řečeno: „Zchudne-li tvůj bratr a prodá něco ze svého vlastnictví“ (Lv 25,25).

Nepostihlo-li ho to [ještě], nakonec prodá svůj dům, neboť je řečeno: „A prodá-li někdo obytný dům v městě obehnaném hradbou“ (Lv 25,29). Proč tam říká „nepocítil“ a zde říká „nepostihlo ho to“? Podle Rav Huny, neboť řekl Rav Huna: Jakmile člověk spáchá přestupek a zopakuje jej, je mu dovolen.

Je mu dovolen – to tě napadlo? Spíše řekni: stane se mu jako dovolený.

(Nepostihlo-li ho to, nakonec si půjčí na úrok, neboť je řečeno: „Zchudne-li tvůj bratr“ atd. (Lv 25,35), a je psáno: „Nebereš od něho úrok ani lichvu“ (Lv 25,36).)

Nepostihlo-li ho to, nakonec prodá svou dceru, neboť je řečeno: „A prodá-li někdo svou dceru za otrokyni“ (Ex 21,7). A ačkoli dcera v tomto oddílu není, člověku je milejší prodat svou dceru než si půjčit na úrok, neboť tam [závazek] postupně ubývá, kdežto zde postupně přibývá.

Nepostihlo-li ho to, nakonec prodá sám sebe, neboť je řečeno: „Zchudne-li tvůj bratr u tebe a prodá se tobě“ (Lv 25,39) – a nejen tobě, ale i cizinci, neboť je řečeno: „cizinci“ (Lv 25,47); a nejen spravedlivému proselytovi, ale i usedlému cizinci, neboť je řečeno: „usedlému cizinci“ (Lv 25,47).

„Rodině cizince“ (Lv 25,47) – to je modloslužebník. Když [Písmo] říká „nebo výhonku (rodiny cizince)“, to je ten, kdo se prodá a stane se služebníkem samotné modloslužby.

Řekl mu: Vždyť ho verš přivedl zpět! A ve škole rabiho Jišmaela učili: Protože šel a prodal se modloslužbě, [řekl bych]: hoď kámen za padajícím; proto Písmo učí: „Bude mít právo vykoupení“ (Lv 25,48). – Řekni: bude mít [právo] vykoupení, aby se neztratil mezi modloslužebníky; ale co se týče [ceny] jeho vykoupení, buďme vždy přísní.

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Je psáno: „Zbývá-li ještě mnoho let“ (Lv 25,51), a je psáno: „Zbývá-li málo let“ (Lv 25,52).

Což jsou léta mnohá a léta nemnohá? Spíše: zvýšila-li se jeho cena, [počítá se] „z peněz, za něž byl koupen“; snížila-li se jeho cena, „podle jeho let“.

Řekni však: kde odsloužil dva [roky] a zbývají čtyři, ať mu dá [za] čtyři z peněz, za něž byl koupen; a kde odsloužil čtyři a zbývají dva, ať mu dá [za] dva podle jeho let.

Je-li tomu tak, ať napíše „zbývá-li ještě mnoho let“; co [znamená] „v letech“? Zvýšila-li se jeho cena v [průběhu] let – z peněz, za něž byl koupen; snížila-li se jeho cena v [průběhu] let – podle jeho let. Řekl Rav Josef: Rav Nachman vyložil tyto verše jako ze Sinaje.

„Nesmí prodat [pole] vzdálené“ atd. Odkud ty věci? Neboť učili rabíni: „A dosáhne-li jeho ruka“ (Lv 25,26) – jeho vlastní ruka, aby si nepůjčil a [tak] vykoupil.

„A najde“ (Lv 25,26) – vylučuje se to, co [již] je k nalezení: aby neprodal vzdálené a vykoupil blízké, špatné a vykoupil dobré; „dost na jeho vykoupení“ (Lv 25,26) – vykupuje dost na [celé] vykoupení, ale nevykupuje po polovinách.

To znamená, že „najde“ označuje [něco] nynějšího. Postav proti tomu: „a najde“ (Dt 19,5) – vylučuje se ten, kdo se sám vystaví [ráně]. Odtud řekl rabi Eliezer: Jestliže poté, co kámen vyšel z jeho ruky, onen vystrčil hlavu a dostal jej [do ní], [vrhající] je osvobozen. Zřejmě tedy „najde“ označuje něco, co tu bylo od počátku.

Řekl Rava: Zde [se to vykládá] z kontextu verše a tam z kontextu verše. Zde obdobně jako „dosáhne jeho ruka“: jako „dosáhne jeho ruka“ [označuje něco] nynějšího, tak i „najde“ [označuje něco] nynějšího. A tam obdobně jako „les“: jako les je věc, která tu byla od počátku, tak i „najde“ [označuje] věc, která tu byla od počátku.

„U svatého majetku“ atd. Odkud ty věci? Neboť učili rabíni: „A bude-li je vůbec vykupovat“ (Lv 27,13) – učí, že si smí půjčit a vykoupit a vykoupit po polovinách.

Řekl rabi Šimon: Jaký je důvod? Protože shledáváme u toho, kdo prodá pole dědičného vlastnictví, že jeho postavení je silné – nastane-li jubilejní rok a pole nebylo vykoupeno, vrací se v jubilejním roce majiteli –, je [jinak] jeho postavení oslabeno: nesmí si půjčit a vykoupit a nesmí vykoupit po polovinách.

Ale u toho, kdo zasvětí pole dědičného vlastnictví, protože jeho postavení je slabé – nastane-li jubilejní rok a pole nebylo vykoupeno, připadne kohanim –, je [jinak] jeho postavení posíleno: smí si půjčit a vykoupit a vykoupit po polovinách.