Avoda zara 25a עבודה זרה

„A slunce se zastavilo a měsíc stál, dokud se národ nepomstil na svých nepřátelích. Což to není psáno v Knize přímého [Sefer ha-jašar]?“ (Joz 10,13). Co je Kniha přímého? Rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: To je kniha Abrahama, Jicchaka a Jaakova, kteří jsou nazýváni přímými, jak je řečeno: „Ať zemře má duše smrtí přímých“ (Nu 23,10).

A kde je to naznačeno? „A jeho potomstvo bude plností národů“ (Gn 48,19). [Kdy bude plností národů?] V hodině, kdy se Jehošuovi zastavilo slunce: „A slunce stálo uprostřed nebe a nespěchalo k západu asi celý den“ (Joz 10,13).

A jak dlouho? Rabi Jehošua ben Levi řekl: Dvacet čtyři [hodin]: šlo šest a stálo šest, šlo šest a stálo šest; celá ta věc byla jako jeden celý den.

Rabi Elazar řekl: Třicet šest: šlo šest a stálo dvanáct, šlo šest a stálo dvanáct; jeho stání bylo jako celý den. Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Čtyřicet osm: šlo šest a stálo dvanáct, šlo šest a stálo dvacet čtyři, [jak je řečeno]: „a nespěchalo k západu asi celý den“ – z toho plyne, že předtím [stání] nebylo jako celý den.

Někteří říkají, že se přou o přidaný [čas]: Rabi Jehošua ben Levi řekl: Dvacet čtyři: šlo šest a stálo dvanáct, šlo šest a stálo dvanáct; jeho stání bylo jako celý den. Rabi Elazar řekl: Třicet šest: šlo šest a stálo dvanáct, šlo šest a stálo dvacet čtyři – „a nespěchalo k západu asi celý den“.

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Čtyřicet osm: šlo šest a stálo dvacet čtyři, šlo šest a stálo dvacet čtyři. [Verš] přirovnává jeho stání k jeho západu: jako jeho západ byl jako celý den, tak i jeho stání bylo jako celý den.

Učí se: Tak jako se zastavilo slunce Jehošuovi, tak se zastavilo slunce Mošemu a Nakdimonovi ben Gurjon. [O] Jehošuovi [mluví] verše; [o] Nakdimonovi ben Gurjon podání; odkud [to víme] o Mošem? Vyplývá to z [výrazu] „začnu – začnu“. Je psáno zde: „Začnu dávat strach z tebe“ (Dt 2,25), a je psáno tam u Jehošuy: „Začnu tě zvelebovat“ (Joz 3,7).

A rabi Jochanan řekl: Vyplývá to z [výrazu] „dávat – dávat“. Je psáno zde: „Začnu dávat strach z tebe“, a je psáno u Jehošuy: „V den, kdy Hospodin dal Emorejce“ (Joz 10,12).

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Z verše samého to vyvozuješ: „[národy], které uslyší zprávu o tobě, se budou třást a chvět se před tebou“ (Dt 2,25). Kdy se třásly a chvěly před tebou? V hodině, kdy se Mošemu zastavilo slunce.

Namítli: „A nebylo dne jako byl tento, ani před ním, ani po něm“ (Joz 10,14). – Chceš-li, řekni: Hodin nebylo tolik. A chceš-li, řekni: Kroupy [tehdy jindy] nebyly, jak je psáno: „A když utíkali před syny Izraele, byli na svahu Bejt Choronu, a Hospodin na ně vrhal z nebe velké kameny až k Azece, a zemřeli“ (Joz 10,11).

Je psáno: „A řekl, aby učili syny Jehudy luk; hle, je to psáno v Knize přímého“ (2S 1,18). Co je Kniha přímého? Rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: To je kniha Abrahama, Jicchaka a Jaakova, kteří jsou nazýváni přímými, jak je o nich psáno: „Ať zemře má duše smrtí přímých a můj konec ať je jako jejich“ (Nu 23,10).

A kde je to naznačeno? „Jehudo, tebe budou chválit tvoji bratři, tvá ruka bude na šíji tvých nepřátel“ (Gn 49,8). A která válka vyžaduje [jednu] ruku proti šíji? Řekni: To je luk.

Rabi Elazar říká: To je kniha Deuteronomia [Mišne Tóra]. A proč ji nazývají Knihou přímého? Protože je psáno: „A budeš činit, co je přímé a dobré v očích Hospodinových“ (Dt 6,18). A kde je to naznačeno? „Jeho ruce mu postačí“ (Dt 33,7). A která válka vyžaduje obě ruce? Řekni: To je luk.

Rabi Šmuel bar Nachmani řekl: To je kniha Soudců. A proč ji nazývají Knihou přímého? Protože je psáno: „V oněch dnech nebylo v Izraeli krále; každý činil, co bylo přímé v jeho očích“ (Sd 17,6). A kde je to naznačeno? „Jen aby poznala pokolení synů Izraele, aby je naučil válce“ (Sd 3,2). A která válka vyžaduje učení? Řekni: To je luk.

A odkud víme, že je to psáno o Jehudovi? Protože je psáno: „Kdo z nás potáhne první proti Kenaancům, aby proti nim bojoval? A Hospodin řekl: Jehuda potáhne“ (Sd 1,1–2).

„A kuchař zvedl kýtu a to, co bylo na ní, a položil to před Šaula“ (1S 9,24). Co je „a to, co bylo na ní“? Rabi Jochanan říká: Kýta a ocas. Co je „a to, co bylo na ní“? Že kýta přiléhá k ocasu.

A rabi Elazar říká: Kýta a hrudí. Co je „a to, co bylo na ní“? Že hrudí kladl na kýtu, když je chtěl podávat sem a tam [při obřadu]. A rabi Šmuel bar Nachmani řekl: Kýta a kyčel. Co je „a to, co bylo na ní“? Kyčel je nad kýtou.

A žena nemá zůstat s nimi o samotě: O čem tu mluvíme? Řekneš-li o jednom, [kdo je] jako ona – je to snad u Izraelity dovoleno? Vždyť jsme se učili: Jeden muž nemá zůstat o samotě se dvěma ženami!