Avoda zara 25b עבודה זרה

Spíše [jde o případ] se třemi. Ale je snad v obdobném případě u Izraelitů, jsou-li to nevázaní lidé, [samota] dovolena? Vždyť jsme se učili [v Mišně]: Ale jedna žena smí být o samotě se dvěma muži. A Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: To se učí jen o počestných, ale s nevázanými ani s deseti ne. Stal se případ, že ji deset [mužů] vyneslo [unesenou] na márách.

Je to nutné [říci] jen pro případ, kdy je s ním jeho žena: modloslužebníka jeho žena nehlídá, ale Izraelitu jeho žena hlídá.

Ať to plyne [už] z důvodu prolévání krve! Rabi Jirmeja řekl: Jde o významnou ženu, které se bojí. Rav Idi řekl: Žena nese své zbraně na sobě.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je u významné ženy mezi muži a u nevýznamné ženy mezi ženami.

Učí se [v baraitě] v souladu s Rav Idim bar Avinem: Žena, i když je s ní mír, nemá být s nimi o samotě, protože jsou podezřelí ze zakázaných pohlavních styků.

„Člověk nemá být s nimi o samotě“: Naši rabíni učili: Izraelita, kterého na cestě potká modloslužebník, ať ho nechá jít po své pravici. Rabi Jišmael, syn rabiho Jochanana ben Beroky, říká: [Má-li] meč, ať ho nechá jít po pravici; [má-li] hůl, ať ho nechá jít po levici.

Stoupají-li do kopce nebo sestupují z kopce, ať není Izraelita dole a modloslužebník nahoře, nýbrž Izraelita nahoře a modloslužebník dole. A ať se před ním neshýbá, aby mu nerozbil lebku.

Zeptá-li se ho, kam jde, ať mu cestu prodlouží, jako to udělal náš otec Jákob ničemnému Ezauovi, jak je psáno: „…dokud nepřijdu ke svému pánu do Seíru“ (Gn 33,14).

A je psáno: „A Jákob odtáhl do Sukótu“ (Gn 33,17).

Stalo se, že žáci rabiho Akivy šli do Keziv. Potkali je lupiči a řekli jim: Kam jdete? Odpověděli jim: Do Akka. Když došli do Keziv, oddělili se. [Lupiči] jim řekli: Čí jste žáci? Odpověděli jim: Žáci rabiho Akivy. Řekli jim: Blaze rabimu Akivovi a jeho žákům, které nikdy nepotkal zlý člověk.

Rav Menaše šel