Vždyť jsme to vztáhli na nádoby! – Verš říká: „kde národy, které vy vyháníte, sloužily svým bohům“ (Dt 12,2) – srovnává jejich bohy s nádobami: jako nádoby, [nejsou zakázány,] dokud jimi nesloužili, tak i jejich bohové, dokud jim nesloužili. A rabi Akiva, který nesrovnává, ti řekne: [Slovo] „et“ přerušuje souvislost.
והא בכלים אוקימנא לה אמר קרא (דברים יב, ב) אשר אתם יורשים אותם את אלהיהם מקיש אלהיהם לכלים מה כלים עד שיעבדו אף אלהיהם נמי עד שיעבדו ור"ע דלא מקיש אמר לך את הפסיק הענין
A rabi Jišmael – našli jsme, že modla pohana není zakázána, dokud jí nebylo slouženo; že [modla] Izraelity je zakázána ihned, odkud to má? – Je to úvaha: jestliže [modla] pohana [je zakázána], až když jí bylo slouženo, [modla] Izraelity je zakázána ihned. – Ať řeknu, že [modla] Izraelity [není zakázána] vůbec! – Nyní, když vyžaduje ukrytí, nestala by se zakázanou?
ורבי ישמעאל אשכחן עבודת כוכבים של עובד כוכבים דאין אסורה עד שתעבד דישראל דאסורה מיד מנא ליה סברא הוא מדעובד כוכבים עד שתעבד דישראל אסורה מיד אימא דישראל כלל וכלל לא השתא גניזה בעיא איתסורי לא מיתסרא
Ať tedy řeknu [že je] jako [modla] pohana! – Verš říká: „A váš hřích, který jste učinili, tele“ (Dt 9,21) – od chvíle zhotovení stojí ve [stavu] hříchu.
ואימא כדעובד כוכבים אמר קרא (דברים ט, כא) ואת חטאתכם אשר עשיתם את העגל משעת עשייה קם ליה בחטא
Ať řeknu, že to platí jen pro to, aby člověk stál ve [stavu] hříchu, ale stát se zakázanou se nestává! – Verš říká: „Proklet buď muž, který zhotoví tesanou či litou modlu“ (Dt 27,15) – od chvíle zhotovení stojí v prokletí.
אימא ה"מ למיקם גברא בחטא איתסורי לא מיתסרא אמר קרא (דברים כז, טו) ארור האיש אשר יעשה פסל ומסכה משעת עשייה קם ליה בארור
A rabi Akiva – že modla pohana je zakázána ihned, odkud to má? Ula řekl: Verš říká: „Tesané obrazy jejich bohů spálíte ohněm“ (Dt 7,25) – jakmile ji vytesal, stala se bohem.
ור"ע עבודת כוכבים של עובד כוכבים דאסורה מיד מנא ליה אמר עולא אמר קרא (דברים ז, כה) פסילי אלהיהם תשרפון באש משפסלו נעשה אלוה
A ten druhý? – Ten [verš] je potřebný k tomu, co učil Rav Josef, neboť Rav Josef učil: Odkud [víme], že pohan může zrušit [platnost] svého boha? Neboť je řečeno: „Tesané obrazy jejich bohů spálíte ohněm.“
ואידך ההוא מיבעי ליה לכדתני רב יוסף דתני רב יוסף מנין לעובד כוכבים שפוסל אלוהו שנאמר פסילי אלהיהם תשרפון באש
A ten druhý to vyvozuje ze Šmuelova [výroku], neboť Šmuel poukázal na rozpor: Je psáno: „Nebudeš dychtit po stříbře a zlatě, které je na nich“ (Dt 7,25), a je psáno: „a vezmeš si [je]“. Jak to [smířit]? Vytesal-li je jako boha, nebudeš dychtit; „otesal“ je z [postavení] boha [tj. zrušil jej], vezmeš si [je].
ואידך נפקא ליה מדשמואל דשמואל רמי כתיב (דברים ז, כה) לא תחמוד כסף וזהב עליהם וכתיב ולקחת לך הא כיצד פסלו לאלוה לא תחמוד פסלו מאלוה ולקחת לך
A rabi Akiva – našli jsme, že modla pohana je zakázána ihned; že [modla] Izraelity [je zakázána, až] když jí bylo slouženo, odkud to víme? Rav Jehuda řekl: Verš říká: „a postaví ji v skrytu“ (Dt 27,15) – [není zakázána,] dokud jí neučiní věci [konané] v skrytu [tj. službu].
ור"ע אשכחן עבודת כוכבים של עובד כוכבים דאסורה מיד דישראל עד שתעבד מנלן אמר רב יהודה אמר קרא (דברים כז, טו) ושם בסתר עד שיעשה לה דברים שבסתר
A ten druhý? – Ten [verš] je potřebný k tomu, co [řekl]rabi Jicchak, neboť rabi Jicchak řekl: Odkud [víme], že modla Izraelity vyžaduje ukrytí? Neboť je řečeno: „a postaví ji v skrytu“.
ואידך ההוא מיבעיא ליה לכדרבי יצחק דא"ר יצחק מנין לעבודת כוכבים של ישראל שטעונה גניזה שנאמר ושם בסתר
A ten druhý to vyvozuje z toho, co Rav Chisda řekl, že Rav řekl; neboť Rav Chisda řekl, že Rav řekl: Odkud [víme], že modla Izraelity vyžaduje ukrytí? Neboť je řečeno: „Nevysadíš si ašeru, žádný strom, vedle oltáře“ (Dt 16,21) – jako oltář vyžaduje ukrytí, tak i ašera vyžaduje ukrytí.
ואידך נפקא ליה מדרב חסדא אמר רב דאמר רב חסדא אמר רב מנין לעבודת כוכבים של ישראל שטעונה גניזה שנאמר (דברים טז, כא) לא תטע לך אשרה כל עץ אצל מזבח מה מזבח טעון גניזה אף אשרה טעונה גניזה
A ten druhý? – Ten [verš] je potřebný k tomu, co [řekl]Reš Lakiš, neboť Reš Lakiš řekl: Kdo ustanoví soudce, který není hoden, je jako ten, kdo vysazuje ašeru v Izraeli, neboť je řečeno: „Soudce a úředníky si ustanovíš ve všech svých branách“ (Dt 16,18), a hned vedle toho: „Nevysadíš si ašeru, žádný strom.“
ואידך ההוא מיבעי ליה לכדר"ל דאמר ר"ל כל המעמיד דיין שאינו הגון כאילו נוטע אשרה בישראל שנאמר (דברים טז, יח) שופטים ושוטרים תתן לך בכל שעריך וסמיך ליה לא תטע לך אשרה כל עץ
Rav Hamnuna se otázal: Svařil-li [rozbitou] nádobu pro modlu, jak to je? Modlu čí? Řekneš-li, že modlu pohana – jak podle rabiho Jišmaela, tak podle rabiho Akivy jsou to předměty sloužící modle, a předměty sloužící modle nejsou zakázány, dokud jimi nebylo slouženo. Nýbrž modlu Izraelity.
בעי רב המנונא ריתך כלי לעבודת כוכבים מהו עבודת כוכבים דמאן אילימא עבודת כוכבים דעובד כוכבים בין לר' ישמעאל ובין לר"ע משמשי עבודת כוכבים הן ומשמשי עבודת כוכבים אין אסורין עד שיעבדו ואלא עבודת כוכבים דישראל
Podle koho? Řekneš-li, že podle rabiho Akivy – vždyť ani ona sama se nestává zakázanou, dokud jí nebylo slouženo, je třeba se ptát na její předměty? Nýbrž podle rabiho Jišmaela, který říká, že je zakázána ihned.
אליבא דמאן אילימא אליבא דר"ע השתא היא גופה לא מיתסר' עד שתעבד משמשיה מיבעיא ואלא אליבא דרבי ישמעאל דאמר אסורה מיד
Jak je to s [jejími] předměty? Odvozujeme [je] od [jiných] předmětů: jako tam, [jen] když jimi bylo slouženo, tak i zde, [jen] když jimi bylo slouženo? Nebo snad se odvozují od ní: jako ona je zakázána ihned, tak i její předměty jsou zakázány ihned?
מאי משמשין ממשמשין גמרינן מה התם עד שיעבדו אף הכא עד שיעבדו או דלמא מינה גמר מה היא אסורה מיד אף משמשיה אסורין מיד
Rav Hamnuna se ptá kvůli staré nečistotě, neboť jsme učili [v Mišně]: Kovové nádoby, jak ploché, tak schránkové, jsou [náchylné k] nečistotě; rozbily-li se, staly se čistými; zhotovil-li z nich opět nádoby, vracejí se ke své staré nečistotě.
רב המנונא משום טומאה ישנה קמיבעיא ליה דתנן כלי מתכות פשוטיהן ומקבליהן טמאין נשתברו טהרו חזר ועשאן כלים יחזרו לטומאה ישנה
A takto se ptá: Když se nečistota vrací, platí to jen pro nečistotu z Tóry, ale pro nečistotu z [nařízení] rabínů ne? Nebo snad v tom není rozdíl? – Ať se tedy zeptá na ostatní rabínské nečistoty!
והכי קמיבעיא ליה כי הדרא טומאה ה"מ לטומאה דאורייתא אבל טומאה דרבנן לא או דלמא ל"ש ותיבעי ליה שאר טומאות דרבנן
Ptá se na jedno uvnitř druhého: Vrací se rabínská nečistota, nebo se nevrací? Řekneš-li, že se nevrací – nečistotu modly kvůli přísnosti modlářství, postavili ji rabíni na roveň nečistotě z Tóry, nebo ne? Zůstává to nerozhodnuto.
חדא מגו חדא קמיבעיא ליה טומאה דרבנן מי הדרא או לא הדרא את"ל לא הדרא טומאה דעבודת כוכבים משום חומרא דעבודת כוכבים מי שויוה רבנן כטומאה דאורייתא או לא תיקו
Ať se zeptá na samotnou modlu! – Na samotnou modlu se neptá:
ותיבעי ליה עבודת כוכבי' גופה עבודת כוכבים גופה לא מיבעיא ליה
Originál: Avodah Zarah 52a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.