neboť jejich trest je vyřčen, jak je řečeno: „a ke vchodu do stanu setkávání to nepřinese…“ (Lv 17,4). Trest jsme slyšeli, odkud varování? Učí se: „Střez se, abys nepřinášel svých zápalných obětí“ (Dt 12,13),
שהרי עונשן אמור שנאמר (ויקרא יז, ד) ואל פתח אהל מועד לא הביאו וגו' עונש שמענו אזהרה מנין ת"ל (דברים יב, יג) פן תעלה עולותיך
a podle rabiho Avina, který řekl, že rabi Ila řekl; neboť rabi Avin řekl, že rabi Ila řekl: Všude, kde je řečeno „střez se“, „aby ne“ a „ne“, jde jen o zákaz.
וכדר' אבין א"ר אילא דאמר ר' אבין א"ר אילא כל מקום שנאמר השמר ופן ואל אינו אלא בלא תעשה
neboť je řečeno: „Aby synové Izraele přinášeli své oběti, které obětují na poli“ (Lv 17,5) – [tedy ty], které jsem ti již dříve dovolil – to učí, že kdo obětuje na obětní výšině v době zákazu obětních výšin, Písmo mu to přičítá, jako by obětoval na poli.
שנאמר (ויקרא יז, ה) למען אשר יביאו בני ישראל את זבחיהם אשר הם זובחים שהתרתי לך כבר על פני השדה מלמד שכל הזובח בבמה בשעת איסור הבמות מעלה עליו הכתוב כאילו הוא זובח על פני השדה
MIŠNA: Nalezl-li na její hlavě peníze, oděv nebo nádoby, jsou povoleny; trsy hroznů, věnce z klasů, vína, oleje, jemnou mouku a cokoli, co se obdobně přináší na oltář, je zakázáno.
מתני׳ מצא בראשו מעות כסות או כלים הרי אלו מותרין פרכילי ענבים ועטרות של שבלים ויינות ושמנים וסלתות וכל דבר שכיוצא בו קרב ע"ג המזבח אסור:
GEMARA: Odkud tyto věci? Rabi Chija bar Josef řekl, že rabi Ošaja řekl: Jeden verš říká: „Viděli jste jejich ohavnosti a jejich modly, dřevo a kámen, stříbro a zlato, které jsou s nimi“ (Dt 29,16), a jiný verš říká: „Nebudeš dychtit po stříbře a zlatě, které je na nich“ (Dt 7,25). Jak to [smířit]?
גמ׳ מנהני מילי א"ר חייא בר יוסף א"ר אושעיא כתוב אחד אומר (דברים כט, טז) ותראו את שקוציהם ואת גלוליהם עץ ואבן כסף וזהב אשר עמהם וכתוב אחד אומר (דברים ז, כה) לא תחמוד כסף וזהב עליהם הא כיצד
„S nimi“ je obdobou „na nich“: jako u „na nich“ je věc, jež slouží k ozdobě, zakázána a ta, jež neslouží k ozdobě, povolena, tak i u „s nimi“ je věc k ozdobě zakázána a ta, jež není k ozdobě, povolena.
עמהם דומיא דעליהם מה עליהם דבר של נוי אסור שאינו של נוי מותר אף עמהם דבר של נוי אסור ושאינו של נוי מותר
Ať řeknu, že „na nich“ je obdobou „s nimi“: jako u „s nimi“ [je zakázáno] všechno, co je s nimi, tak i u „na nich“ všechno, co je na nich! – Pak by [Písmo] neříkalo „na nich“.
ואימא עליהם דומיא דעמהם מה עמהם כל מה שעמהם אף עליהם כל שעליהם א"כ לא יאמר עליהם
Je oděv věcí k ozdobě? – V domě rabiho Janaje řekli: [Jde] o oděv složený a položený jí na hlavu. Je nádoba věcí k ozdobě? – Rav Papa řekl: [Jde o případ], kdy má na hlavě převrácený koš.
כסות דבר של נוי הוא אמרי דבי ר' ינאי בכסות מקופלת ומונחת לו על ראשו כלי דבר של נוי הוא אמר רב פפא דסחיפא ליה משכילתא ארישיה
Rav Asi bar Chija řekl: Cokoli je uvnitř zábradlí, i voda a sůl, je zakázáno; vně zábradlí je věc k ozdobě zakázána a ta, jež není k ozdobě, povolena. Rabi Josi bar Chanina řekl: Máme za to, že pro Peora ani pro Merkura není [rozlišování] zábradlí.
אמר רב אסי בר חייא כל שהוא לפנים מן הקלקלין אפי' מים ומלח אסור חוץ לקלקלין דבר של נוי אסור שאינו של נוי מותר א"ר יוסי בר חנינא נקטינן אין קלקלין לא לפעור ולא למרקוליס
K čemu [to platí]? Řekneš-li, že i vnitřek je jako vnějšek a [je to] povoleno – vždyť Peorovi se vyprazdňují před ním, [a kdyby] mu nepřinášeli vodu a sůl? Nýbrž i vnějšek je jako vnitřek a [vše] je zakázáno.
למאי אילימא דאפי' פנים כחוץ דמי ושרי השתא פעורי מפערין קמיה מים ומלח לא מקרבין ליה אלא אפי' חוץ כבפנים דמי ואסור:
MIŠNA: Měla-li modla zahradu nebo lázeň, smí se z nich mít užitek bez úplaty, ale nesmí se z nich mít užitek za úplatu. Patřily-li jí a jiným, smí se z nich mít užitek jak za úplatu, tak bez úplaty. Modla pohana je zakázána ihned, a [modla] Izraelity není zakázána, dokud jí nebylo slouženo.
מתני׳ עבודת כוכבים שהיה לה גינה או מרחץ נהנין מהן שלא בטובה ואין נהנין מהן בטובה היה שלה ושל אחרים נהנין מהן בין בטובה ובין שלא בטובה עבודת כוכבים של עובד כוכבים אסורה מיד ושל ישראל אין אסורה עד שתיעבד:
Někteří to učí ke konci: Patřily-li jí a jiným, smí se z nich mít užitek za úplatu i bez úplaty. Abaje řekl: „Za úplatu“ – za úplatu jiným; „bez úplaty“ – bez úplaty kněžím.
איכא דמתני לה אסיפא היה שלה ושל אחרים נהנין מהן בטובה ושלא בטובה אמר אביי בטובה בטובת אחרים שלא בטובה שלא בטובת כומרין
Kdo to učí ke konci, tím spíše [to platí] k začátku; a kdo to učí k začátku – ale ke konci, protože jsou s ní jiní, je to v pořádku i za úplatu kněžím.
מאן דמתני אסיפא כ"ש ארישא ומאן דמתני ארישא אבל אסיפא כיון דאיכא אחרים בהדה אפי' בטובת כומרין נמי שפיר דמי:
„Modla pohana je zakázána ihned.“ Čí je [tato] Mišna? Je to rabi Akiva, neboť bylo učeno [v baraitě]: „Zcela zničíte všechna místa, kde národy sloužily“ (Dt 12,2) – Písmo mluví o nádobách, kterých bylo užito ke službě modlám.
עבודת כוכבים של עובד כוכבים אסורה מיד: מתני' מני ר"ע היא דתניא (דברים יב, ב) אבד תאבדון את כל המקומות אשר עבדו שם הגוים בכלים שנשתמשו בהן לעבודת כוכבים הכתוב מדבר
Mohl bych [myslet], že vyrobili-li je a nedokončili, dokončili a nepřinesli, přinesli a neužili jich, budou zakázány? Učí se: „kde národy sloužily“ – nejsou zakázány, dokud jimi nesloužili. Odtud řekli: Modla pohana není zakázána, dokud jí nebylo slouženo, a [modla] Izraelity je zakázána ihned. To jsou slova rabiho Jišmaela.
יכול עשאום ולא גמרום גמרום ולא הביאום הביאום ולא נשתמשו בהן יכול יהו אסורים ת"ל אשר עבדו שם הגוים שאין אסורין עד שיעבדו מכאן אמרו עבודת כוכבים של עובד כוכבים אינה אסורה עד שתיעבד ושל ישראל אסורה מיד דברי ר' ישמעאל
Mistr řekl: Písmo mluví o nádobách, kterých bylo užito ke službě modlám. Vždyť je psáno „místa“! – Nemá-li to význam pro místa, která se nestávají zakázanými, neboť je psáno: „jejich bohy na horách“ (Dt 12,2) – a ne hory jsou jejich bohy,
אמר מר בכלים שנשתמשו בהן לעבודת כוכבים הכתוב מדבר הא מקומות כתיב אם אינו ענין למקומות דלא מיתסרי דכתיב (דברים יב, ב) אלהיהם על ההרים ולא ההרים אלהיהם
Originál: Avodah Zarah 51b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.