Avoda zara 6b עבודה זרה

Odkud víme, že člověk nesmí podat pohár vína nazírovi a úd z živého zvířete Noemovým synům? Proto Písmo říká: „Před slepým nepokládej překážku“ (Lv 19,14). A vždyť zde, i kdybychom mu to nepodali, vzal by si to sám, a přesto [ten, kdo podává,] přestupuje „Před slepým nepokládej překážku“!

Zde jde o případ, kdy stojí na dvou březích řeky. To je také přesné, neboť učí „nesmí podat“, a neučí „nesmí dát“. Vyplývá to.

Otázali se: Jestliže [přesto] obchodoval, jak je tomu? Rabi Jochanan řekl: Jestliže obchodoval, [výtěžek] je zakázán. Reš Lakiš řekl: Jestliže obchodoval, je dovolen. Rabi Jochanan namítl Reš Lakišovi: „[O] svátcích modloslužebníků – jestliže obchodoval, [výtěžek] je zakázán.“ Což to netýká [dnů] před jejich svátky? Ne, jen samotných svátků.

Někteří říkají: Rabi Šimon ben Lakiš namítl rabimu Jochananovi: „[O] svátcích modloslužebníků – jestliže obchodoval, je to zakázáno.“ Jejich svátky ano, [dny] před jejich svátky ne! Tanaita nazývá obojí „jejich svátky“.

Učí se [v baraitě] v souladu s Reš Lakišem: Když řekli, že je zakázáno s nimi obchodovat, zakázali to jen u věci, která vydrží, ale u věci, která nevydrží, ne; a i u věci, která vydrží, je-li obchod uzavřen, je [výtěžek] dovolen. Rav Zevid učil v domě rabiho Ošaji: Věc, která nevydrží, se jim prodávat smí, ale nesmí se od nich kupovat.

Jeden mín poslal rabimu Jehudovi Nesiovi v den svého svátku císařský denár. Reš Lakiš seděl před ním. [Rabi Jehuda] řekl: Jak mám jednat? Vezmu-li ho, půjde a bude [modle] děkovat; nevezmu-li ho, vznikne z toho nepřátelství. Řekl mu Reš Lakiš: Vezmi ho a před jeho očima ho hoď do studny. Řekl: Tím spíše vznikne nepřátelství! [Reš Lakiš odpověděl:] Myslel jsem, [že to máš udělat] jakoby mimochodem.

„Půjčovat jim věci a vypůjčovat si od nich“ atd. Půjčovat jim je pochopitelné, neboť jim to poskytuje zisk; ale vypůjčovat si od nich – to je přece ochuzuje! Řekl Abaje: Je to nařízení [rabínů]: vypůjčovat si od nich [je zakázáno] kvůli půjčování jim. Rava řekl: Celé je to proto, že půjde a bude [modle] děkovat.

„Půjčovat jim peníze a brát od nich půjčky.“ Půjčovat jim je pochopitelné, neboť jim to poskytuje zisk; ale brát od nich půjčky – proč? Řekl Abaje: Je to nařízení: brát od nich půjčky [je zakázáno] kvůli půjčování jim. Rava řekl: Celé je to proto, že půjde a bude [modle] děkovat.

„Splácet jim dluhy a vymáhat od nich splátky“ atd. Splácet jim je pochopitelné, neboť jim to poskytuje zisk; ale vymáhat od nich splátky – to je přece ochuzuje! Řekl Abaje: Je to nařízení: vymáhat od nich [je zakázáno] kvůli splácení jim. Rava řekl: Celé je to proto, že půjde a bude [modle] děkovat.

A [všechny případy] jsou potřebné. Kdyby učil jen „obchodovat s nimi“, [řekl bych, že je to zakázáno], protože jim to poskytuje zisk a půjde a bude děkovat; ale vypůjčovat si od nich, což je ochuzuje, je v pořádku.

A kdyby učil jen „vypůjčovat si od nich“, [řekl bych, že je to zakázáno], protože to považuje za významnou věc a půjde a bude děkovat; ale brát od nich půjčky [je dovoleno], protože z toho má jen trápení, neboť si říká: Ty peníze se mi už nevrátí.

A kdyby učil jen „brát od nich půjčky“, [řekl bych, že je to zakázáno], protože si říká: I proti své vůli mi to splatí, a nyní tedy půjde a bude děkovat; ale vymáhat od nich splátky, kdy se mu peníze už nevrátí, bych řekl, že z toho má trápení a nepůjde děkovat. Proto je to potřebné.

„Rabi Jehuda říká: Splátky se od nich vybírat smějí“ atd. Copak rabi Jehuda nezastává [zásadu], že ačkoli ho to nyní rmoutí, později se z toho bude radovat?

Vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Žena si nesmí během polosvátku (moed) natírat [obličej] vápnem, protože ji to hyzdí. A rabi Jehuda souhlasí, že vápnem, které může během polosvátku sloupnout, se během polosvátku natírat smí; ačkoli ji to nyní rmoutí, později se z toho bude radovat.

Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Nech být zákony polosvátku, kde je to ve všech případech tak, že ji to nyní rmoutí a později se raduje. Ravina řekl: Modloslužebníka splácení dluhu vždy rmoutí.

Naše Mišna není v souladu s rabim Jehošuou ben Korchou, neboť se učí: Rabi Jehošua ben Korcha říká: Půjčku [zajištěnou] dlužním úpisem od nich vymáhat nelze; ústní půjčku od nich vymáhat lze, protože je to, jako by [svůj majetek] zachraňoval z jejich rukou.

Rav Josef seděl za rabim Abou a rabi Aba seděl před Ravem Hunou. A [Rav Huna] seděl a říkal: Halacha je podle rabiho Jehošuy ben Korchy a halacha je podle rabiho Jehudy.

Halacha je podle rabiho Jehošuy – to, co jsme řekli. Podle rabiho Jehudy – v tom, co se učí: Kdo dá vlnu barvíři, aby mu ji obarvil načerveno, a on ji obarvil načerno, [nebo] načerno, a on ji obarvil načerveno,