Talmud česky

Avoda zara 6b עבודה זרה

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 6b · 18 segmentů

1
Odkud víme, že člověk nesmí podat pohár vína nazírovi a úd z živého zvířete Noemovým synům? Proto Písmo říká: „Před slepým nepokládej překážku“ (Lv 19,14). A vždyť zde, i kdybychom mu to nepodali, vzal by si to sám, a přesto [ten, kdo podává,] přestupuje „Před slepým nepokládej překážku“!
מנין שלא יושיט אדם כוס של יין לנזיר ואבר מן החי לבני נח ת"ל (ויקרא יט, יד) ולפני עור לא תתן מכשול והא הכא דכי לא יהבינן ליה שקלי איהו וקעבר משום לפני עור לא תתן מכשול
2
Zde jde o případ, kdy stojí na dvou březích řeky. To je také přesné, neboť učí „nesmí podat“, a neučí „nesmí dát“. Vyplývá to.
הב"ע דקאי בתרי עברי נהרא דיקא נמי דקתני לא יושיט ולא קתני לא יתן ש"מ
3
Otázali se: Jestliže [přesto] obchodoval, jak je tomu? Rabi Jochanan řekl: Jestliže obchodoval, [výtěžek] je zakázán. Reš Lakiš řekl: Jestliže obchodoval, je dovolen. Rabi Jochanan namítl Reš Lakišovi: „[O] svátcích modloslužebníků – jestliže obchodoval, [výtěžek] je zakázán.“ Což to netýká [dnů] před jejich svátky? Ne, jen samotných svátků.
איבעיא להו נשא ונתן מאי ר' יוחנן אמר נשא ונתן אסור ר"ל אמר נשא ונתן מותר איתיביה רבי יוחנן לריש לקיש אידיהן של עובדי כוכבים נשא ונתן אסורין מאי לאו לפני אידיהן לא אידיהן דוקא
4
Někteří říkají: Rabi Šimon ben Lakiš namítl rabimu Jochananovi: „[O] svátcích modloslužebníků – jestliže obchodoval, je to zakázáno.“ Jejich svátky ano, [dny] před jejich svátky ne! Tanaita nazývá obojí „jejich svátky“.
א"ד איתיביה ר"ש בן לקיש לרבי יוחנן אידיהן של עובדי כוכבים נשא ונתן אסור אידיהן אין לפני אידיהן לא תנא אידי ואידי אידיהן קרי ליה
5
Učí se [v baraitě] v souladu s Reš Lakišem: Když řekli, že je zakázáno s nimi obchodovat, zakázali to jen u věci, která vydrží, ale u věci, která nevydrží, ne; a i u věci, která vydrží, je-li obchod uzavřen, je [výtěžek] dovolen. Rav Zevid učil v domě rabiho Ošaji: Věc, která nevydrží, se jim prodávat smí, ale nesmí se od nich kupovat.
תניא כוותיה דר"ל כשאמרו אסור לשאת ולתת עמהם לא אסרו אלא בדבר המתקיים אבל בדבר שאינו מתקיים לא ואפילו בדבר המתקיים נשא ונתן מותר תני רב זביד בדבי רבי אושעיא דבר שאין מתקיים מוכרין להם אבל אין לוקחין מהם
6
Jeden mín poslal rabimu Jehudovi Nesiovi v den svého svátku císařský denár. Reš Lakiš seděl před ním. [Rabi Jehuda] řekl: Jak mám jednat? Vezmu-li ho, půjde a bude [modle] děkovat; nevezmu-li ho, vznikne z toho nepřátelství. Řekl mu Reš Lakiš: Vezmi ho a před jeho očima ho hoď do studny. Řekl: Tím spíše vznikne nepřátelství! [Reš Lakiš odpověděl:] Myslel jsem, [že to máš udělat] jakoby mimochodem.
ההוא מינאה דשדר ליה דינרא קיסרנאה לרבי יהודה נשיאה ביום אידו הוה יתיב ריש לקיש קמיה אמר היכי אעביד אשקליה אזיל ומודה לא אשקליה הויא ליה איבה א"ל ריש לקיש טול וזרוק אותו לבור בפניו אמר כל שכן דהויא ליה איבה כלאחר יד הוא דקאמינא:
7
„Půjčovat jim věci a vypůjčovat si od nich“ atd. Půjčovat jim je pochopitelné, neboť jim to poskytuje zisk; ale vypůjčovat si od nich – to je přece ochuzuje! Řekl Abaje: Je to nařízení [rabínů]: vypůjčovat si od nich [je zakázáno] kvůli půjčování jim. Rava řekl: Celé je to proto, že půjde a bude [modle] děkovat.
להשאילן ולשאול מהן כו': בשלמא להשאילן דקא מרווח להו אבל לשאול מהן מעוטי קא ממעט להו אמר אביי גזרה לשאול מהן אטו להשאילן רבא אמר כולה משום דאזיל ומודה הוא:
8
„Půjčovat jim peníze a brát od nich půjčky.“ Půjčovat jim je pochopitelné, neboť jim to poskytuje zisk; ale brát od nich půjčky – proč? Řekl Abaje: Je to nařízení: brát od nich půjčky [je zakázáno] kvůli půjčování jim. Rava řekl: Celé je to proto, že půjde a bude [modle] děkovat.
להלוותם וללוות מהן: בשלמא להלוותם משום דקא מרווח להו אלא ללוות מהן אמאי אמר אביי גזרה ללוות מהן אטו להלוותם רבא אמר כולה משום דאזיל ומודה הוא:
9
„Splácet jim dluhy a vymáhat od nich splátky“ atd. Splácet jim je pochopitelné, neboť jim to poskytuje zisk; ale vymáhat od nich splátky – to je přece ochuzuje! Řekl Abaje: Je to nařízení: vymáhat od nich [je zakázáno] kvůli splácení jim. Rava řekl: Celé je to proto, že půjde a bude [modle] děkovat.
לפורען ולפרוע מהן כו': בשלמא לפורען משום דקא מרווח להו אלא לפרוע מהן מעוטי ממעט להו אמר אביי גזירה לפרוע מהן אטו לפורען רבא אמר כולה משום דאזיל ומודה הוא
10
A [všechny případy] jsou potřebné. Kdyby učil jen „obchodovat s nimi“, [řekl bych, že je to zakázáno], protože jim to poskytuje zisk a půjde a bude děkovat; ale vypůjčovat si od nich, což je ochuzuje, je v pořádku.
וצריכי דאי תנא לשאת ולתת עמהן משום דקא מרווח להו ואזיל ומודה אבל לשאול מהן דמעוטי קא ממעט להו שפיר דמי
11
A kdyby učil jen „vypůjčovat si od nich“, [řekl bych, že je to zakázáno], protože to považuje za významnou věc a půjde a bude děkovat; ale brát od nich půjčky [je dovoleno], protože z toho má jen trápení, neboť si říká: Ty peníze se mi už nevrátí.
ואי תנא לשאול מהן משום דחשיבא ליה מילתא ואזיל ומודה אבל ללוות מהן צערא בעלמא אית ליה אמר תוב לא הדרי זוזי
12
A kdyby učil jen „brát od nich půjčky“, [řekl bych, že je to zakázáno], protože si říká: I proti své vůli mi to splatí, a nyní tedy půjde a bude děkovat; ale vymáhat od nich splátky, kdy se mu peníze už nevrátí, bych řekl, že z toho má trápení a nepůjde děkovat. Proto je to potřebné.
ואי תנא ללוות מהן משום דקאמר בעל כרחיה מיפרענא והשתא מיהא אזיל ומודה אבל ליפרע מהן דתו לא הדרי זוזי אימא צערא אית ליה ולא אזיל ומודה צריכא
13
„Rabi Jehuda říká: Splátky se od nich vybírat smějí“ atd. Copak rabi Jehuda nezastává [zásadu], že ačkoli ho to nyní rmoutí, později se z toho bude radovat?
רבי יהודה אומר נפרעין מהן כו': ולית ליה לרבי יהודה אף על פי שמיצר עכשיו שמח הוא לאחר זמן
14
Vždyť se učí: Rabi Jehuda říká: Žena si nesmí během polosvátku (moed) natírat [obličej] vápnem, protože ji to hyzdí. A rabi Jehuda souhlasí, že vápnem, které může během polosvátku sloupnout, se během polosvátku natírat smí; ačkoli ji to nyní rmoutí, později se z toho bude radovat.
והתניא רבי יהודה אומר אשה לא תסוד במועד מפני שניוול הוא לה ומודה ר' יהודה בסיד שיכולה לקפלו במועד שטופלתו במועד אע"פ שמצירה עכשיו שמחה היא לאחר זמן
15
Řekl Rav Nachman bar Jicchak: Nech být zákony polosvátku, kde je to ve všech případech tak, že ji to nyní rmoutí a později se raduje. Ravina řekl: Modloslužebníka splácení dluhu vždy rmoutí.
אר"נ בר יצחק הנח להלכות מועד דכולהו מיצר עכשיו שמחה לאחר זמן רבינא אמר עובד כוכבים לענין פרעון לעולם מיצר
16
Naše Mišna není v souladu s rabim Jehošuou ben Korchou, neboť se učí: Rabi Jehošua ben Korcha říká: Půjčku [zajištěnou] dlužním úpisem od nich vymáhat nelze; ústní půjčku od nich vymáhat lze, protože je to, jako by [svůj majetek] zachraňoval z jejich rukou.
מתניתין דלא כר' יהושע בן קרחה דתניא ריב"ק אומר מלוה בשטר אין נפרעין מהן מלוה על פה נפרעין מהן מפני שהוא כמציל מידם
17
Rav Josef seděl za rabim Abou a rabi Aba seděl před Ravem Hunou. A [Rav Huna] seděl a říkal: Halacha je podle rabiho Jehošuy ben Korchy a halacha je podle rabiho Jehudy.
יתיב רב יוסף אחוריה דר' אבא ויתיב רבי אבא קמיה דרב הונא ויתיב וקאמר הלכתא כרבי יהושע בן קרחה והלכתא כר' יהודה
18
Halacha je podle rabiho Jehošuy – to, co jsme řekli. Podle rabiho Jehudy – v tom, co se učí: Kdo dá vlnu barvíři, aby mu ji obarvil načerveno, a on ji obarvil načerno, [nebo] načerno, a on ji obarvil načerveno,
הלכתא כרבי יהושע הא דאמרן כר' יהודה דתניא הנותן צמר לצבע לצבוע לו אדום וצבעו שחור שחור וצבעו אדום

Originál: Avodah Zarah 6b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu