Říkáš o přechodu skrze manžela – či snad jen o přechodu skrze syna? Když praví: „Aby dědictví synů Izraele nepřecházelo z kmene na kmen“ (Nu 36,7), je tím přechod skrze syna řečen. Jak tedy naplním „Ať dědictví nepřechází z kmene na jiný kmen“? Verš mluví o přechodu skrze manžela.
אתה אומר בסיבת הבעל או אינו אלא בסיבת הבן כשהוא אומר (במדבר לו, ז) ולא תסוב נחלה לבני ישראל ממטה אל מטה הרי הסיבת הבן אמור הא מה אני מקיים ולא תסוב נחלה ממטה למטה אחר בסיבת הבעל הכתוב מדבר
Podle všech tedy [verš] „z kmene na jiný kmen“ mluví o přechodu skrze manžela. Z čeho to plyne? (Znamení.) Řekl Raba bar Rav Šila: Verš praví „muž“ – u obou je psáno „muž“.
דכולי עלמא מיהת ממטה למטה אחר בסיבת הבעל הכתוב מדבר מאי משמע סימן אמר רבה בר רב שילא אמר קרא איש תרוייהו איש כתיב בהו
Spíše řekl Rava: Verš praví „ať se přidrží kmeny“ [– dva kmeny, manželův a manželčin]. Rav Aši řekl: Verš praví „z kmene na jiný kmen“ – a syn přece není „jiný“.
אלא אמר רבא אמר קרא ידבקו מטות רב אשי אמר אמר קרא ממטה למטה אחר ובן לאו אחר הוא
Řekl rabi Abahu, řekl rabi Jochanan, řekl rabi Janaj, řekl Rabi – a připisují to rabi Jehošuovi ben Korcha: Odkud víme, že manžel nebere z majetku očekávaného jako z drženého? Neboť je řečeno: „A Segub zplodil Jaira a ten měl dvacet tři měst v zemi Gileád“ (1Pa 2,22). Odkud měl Jair [města], která Segub neměl? Nýbrž to učí, že si Segub vzal ženu, ta zemřela za života těch, po nichž měla dědit, pak zemřeli ti, po nichž měla dědit, a zdědil po ní Jair.
א"ר אבהו אמר ר' יוחנן אמר רבי ינאי אמר רבי ומטו בה משמיה דרבי יהושע בן קרחה מנין לבעל שאינו נוטל בראוי כבמוחזק שנאמר (דברי הימים א ב, כב) ושגוב הוליד את יאיר ויהי לו עשרים ושלש ערים בארץ הגלעד מנין ליאיר שלא היה לו לשגוב אלא מלמד שנשא שגוב אשה ומתה בחיי מורישיה ומתו מורישיה וירשה יאיר
A praví se: „A Elazar, syn Aharonův, zemřel a pohřbili [ho]“ atd. (Joz 24,33). Odkud měl Pinchas [pahorek], který Elazar neměl? Učí to, že si Elazar vzal ženu, ta zemřela za života těch, po nichž měla dědit, pak zemřeli ti, po nichž měla dědit, a zdědil po ní Pinchas.
ואומר (יהושע כד, לג) ואלעזר בן אהרן מת ויקברו וגו' מנין לפנחס שלא היה לו לאלעזר מלמד שנשא אלעזר אשה ומתה בחיי מורישיה ומתו מורישיה וירשה פנחס
Proč „a praví se“? Kdybys řekl, že Jair si [sám] vzal ženu, ta zemřela a on po ní dědil – praví se: „A Elazar, syn Aharonův, zemřel“. A kdybys řekl, že mu [pahorek] připadl z polí zasvěcených klatbou – verš praví „jeho syna“: dědictví, které mělo připadnout jemu, zdědil jeho syn.
ומאי ואומר וכי תימא יאיר דהוה נסיב איתתא ומתה וירתה תלמוד לומר ואלעזר בן אהרן מת וכי תימא דנפלה ליה בשדה חרמים אמר קרא בנו נחלה הראויה לו וירשה בנו:
„A synové sester“: Bylo učeno: synové sester, a ne dcery sester.
ובני אחות: תנא בני אחות ולא בנות אחות
Originál: Bava Batra 113a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.