Bava batra 118b בבא בתרא

Řekli mu: My jsme ze semene Josefova, nad nímž zlé oko nemá moc, neboť je psáno: „Josef je plodný výhonek, plodný výhonek u pramene (alej ajin)“ (Gn 49,22), a řekl rabi Abahu: Nečti „alej ajin“ [u pramene], nýbrž „olej ajin“ [ti, kdo se povznášejí nad oko].

Rabi Josi, syn rabi Chaniny, řekl: Odtud: „A ať se rozmnoží jako ryby v hojnosti uprostřed země“ (Gn 48,16) – jako ryby v moři: voda je přikrývá a oko nad nimi nemá moc, tak ani nad semenem Josefovým oko nemá moc.

„Vyzvědači – [jejich díl] vzali Jehošua a Kalev“: Odkud to víme? Řekl Ula: Neboť verš praví: „A Jehošua, syn Nunův, a Kalev, syn Jefunův, zůstali živi z těch mužů“ (Nu 14,38). Co [znamená] „zůstali živi“? Řekneš-li, že doslova zůstali živi – vždyť je psán jiný verš: „A nezůstal z nich nikdo kromě Kaleva, syna Jefunova, a Jehošuy, syna Nunova“ (Nu 26,65)! Co tedy [znamená] „zůstali živi“? Že zůstali živi v jejich dílu.

„Reptající a pospolitost Korachova neměli v zemi díl“: Ale bylo přece učeno: Vyzvědači, reptající a pospolitost Korachova – [jejich díl] vzali Jehošua a Kalev! Není to rozpor: jeden mistr srovnává reptající s vyzvědači, druhý mistr reptající s vyzvědači nesrovnává.

Neboť bylo učeno: „Náš otec zemřel na poušti“ (Nu 27,3) – to je Celofchad. „A on nebyl v pospolitosti“ – to je pospolitost vyzvědačů. „Kteří se srotili proti Hospodinu“ – to jsou reptající. „V pospolitosti Korachově“ – ve smyslu doslovném.

Jeden mistr srovnává reptající s vyzvědači a druhý mistr reptající s vyzvědači nesrovnává.

A řekl Rav Papa Abajemu: A podle toho, kdo srovnává reptající s vyzvědači – Jehošua a Kalev by [díly] nashromáždili a zdědili celou zemi Izraele! Řekl mu: Míníme [jen] ty reptající, kteří byli v pospolitosti Korachově.

A řekl Rav Papa Abajemu: Podle toho, kdo říká, že země byla rozdělena těm, kdo vyšli z Egypta, je pochopitelné, co je psáno: „I připadlo Menašemu deset dílů“ (Joz 17,5): šest pro šest otcovských rodů a čtyři jejich [dcer Celofchadových] – to je deset.

Ale podle toho, kdo říká [, že] těm, kdo vešli do země, bylo jich [jen] osm: šest pro šest otcovských rodů a dva jejich – to je osm.

A podle tvého [názoru] – i podle toho, kdo říká, že země byla rozdělena těm, kdo vyšli z Egypta, bylo jich [jen] devět! Co ti tedy zbývá říci? Že měly jednoho bratra otce; i zde [řekni], že měly dva bratry otce.

Neboť bylo učeno: „Jistě jim dej“ (Nu 27,7) – to je dědictví jejich otce; „mezi bratry jejich otce“ – to je dědictví otce jejich otce; „a převedeš dědictví jejich otce na ně“ – to je díl prvorozenství.

Rabi Eliezer ben Jaakov říká: Vzaly i díl bratra svého otce, neboť je řečeno: „jistě dej“ (natan titen). – A podle toho, kdo říká, že měly dva bratry otce: ten [díl] plyne z „vlastnictví dědictví“.

A řekl Rav Papa Abajemu: Co verš počítá? Počítá-li nezletilé, bylo jich mnoho; počítá-li otcovské rody, bylo jich šest!