Bava batra 11a בבא בתרא

[to bylo proto], že mu to nedopověděli až do konce.

Učí se: Vyprávěli o Binjaminu Spravedlivém, který byl ustanoven nad pokladnou dobročinnosti: Jednou k němu přišla žena v letech hladu. Řekla mu: Rabi, živ mě. Řekl jí: [Přísahám při] chrámové službě, že v pokladně dobročinnosti nic není. Řekla mu: Rabi, jestliže mě neuživíš, zemře žena a jejích sedm synů. Vstal a uživil ji ze svého. Po čase onemocněl a byl blízko smrti. Služební andělé řekli před Svatým, budiž požehnán: Pane světa, ty jsi řekl: Každý, kdo zachová jedinou duši z Izraele, jako by zachoval celý svět. A Binjamin Spravedlivý, který zachoval naživu ženu a jejích sedm synů, má zemřít po tak málo letech? Ihned roztrhli jeho rozsudek. Učí se: Přidali mu dvacet dva let k jeho létům.

Učili naši mistři: Stalo se, že král Monobaz rozdal své poklady i poklady svých otců v letech hladu. Jeho bratři a dům jeho otce se proti němu spolčili a řekli mu: Tvoji otcové shromažďovali a přidávali k [pokladům] svých otců, a ty je rozhazuješ! Řekl jim: Moji otcové ukládali dole, a já jsem ukládal nahoře, jak je řečeno: „Pravda vyraší ze země a spravedlnost shlédne z nebe“ (Ž 85,12). Moji otcové ukládali na místě, nad nímž vládne ruka, a já jsem ukládal na místě, nad nímž ruka nevládne, jak je řečeno: „Spravedlnost a právo jsou základem tvého trůnu“ (Ž 89,15).

Moji otcové ukládali věc, která nenese plody, a já jsem ukládal věc, která nese plody, jak je řečeno: „Řekněte o spravedlivém, že je mu dobře, neboť budou jíst plody svých skutků“ (Iz 3,10). Moji otcové ukládali poklady peněz, a já jsem ukládal poklady duší, jak je řečeno: „Plod spravedlivého je strom života, a kdo získává duše, je moudrý“ (Př 11,30). Moji otcové ukládali pro jiné, a já jsem ukládal pro sebe, jak je řečeno: „A tobě to bude spravedlností“ (Dt 24,13). Moji otcové ukládali pro tento svět, a já jsem ukládal pro budoucí svět, jak je řečeno: „Tvá spravedlnost půjde před tebou, sláva Hospodinova tě shromáždí“ (Iz 58,8).

„A jestliže v něm koupil obytný dům, je jako obyvatelé města.“ Naše Mišna není podle Rabana Šimona ben Gamliela, neboť se učí: Raban Šimon ben Gamliel říká: Jestliže v něm koupil jakoukoli půdu, je jako obyvatelé města.

Ale vždyť se učí: Raban Šimon ben Gamliel říká: Jestliže tam koupil půdu vhodnou pro obytný dům, je jako obyvatelé města! – [Jsou to] dva tanaité [, kteří se liší] ve výkladu Rabana Šimona ben Gamliela.

MIŠNA: Dvůr se nedělí, dokud v něm není čtyř amot pro jednoho a čtyř amot pro druhého; ani pole, dokud v něm není [plocha pro výsev] devíti kabů pro jednoho a devíti kabů pro druhého. Rabi Jehuda říká: dokud v něm není devíti půlkabů pro jednoho a devíti půlkabů pro druhého. Ani zahrada, dokud v ní není půl kabu pro jednoho a půl kabu pro druhého. Rabi Akiva říká: [plocha pro výsev] čtvrtky [kabu].

Ani se nedělí hodovní síň, ani pavilon, ani holubník, ani plášť, ani lázně, ani olivový lis, ani zavlažované pole, dokud v nich není dost pro jednoho a dost pro druhého. Toto je pravidlo: cokoli, co se rozdělí a [každá část] si ponechá své jméno, se dělí; a jestliže ne, nedělí se.

Kdy [to platí]? Když si to oba nepřejí. Ale když si to oba přejí, rozdělí [to], i když je toho méně. Avšak svaté spisy nerozdělí, ani když si to oba přejí.

GEMARA: Rabi Asi řekl, rabi Jochanan řekl: Čtyři amy, o nichž mluvili, jsou kromě [prostoru] u vchodů. Učí se také tak: Dvůr se nedělí, dokud v něm není osm amot pro jednoho a osm amot pro druhého. Ale vždyť jsme se učili: čtyři amy pro jednoho a čtyři amy pro druhého! Plyne z toho tedy [výklad] rabiho Asiho. Plyne z toho.

A jsou tací, kdo je stavěli proti sobě: Učili jsme se: Dvůr se nedělí, dokud v něm není čtyř amot pro jednoho a čtyř amot pro druhého. Ale vždyť se učí: osm amot pro jednoho a osm amot pro druhého! Rabi Asi řekl, rabi Jochanan řekl: Čtyři amy, o nichž mluvili, jsou kromě [prostoru] u vchodů.

Rav Huna řekl: Dvůr se dělí podle [počtu] svých vchodů. A Rav Chisda řekl: Každému vchodu se dají čtyři amy a zbytek se dělí rovným dílem.

Učí se v souladu s Rav Chisdou: Vchody do dvora mají [každý] čtyři amy. Měl-li jeden jeden vchod a druhý dva vchody, ten, kdo má jeden vchod, bere čtyři amy, a ten, kdo má dva vchody, bere osm amot, a zbytek se dělí rovným dílem. Měl-li jeden vchod široký osm amot, bere osm amot naproti vchodu a čtyři amy do dvora. Čtyři amy do dvora – co s nimi? Abaje řekl: Takto se míní: bere osm amot podél délky dvora a čtyři amy do šířky dvora.

Amemar řekl: Stáj [pro dobytek] má čtyři amy na každou stranu. A to jsme řekli jen tehdy, když pro ni není vyhrazen [zvláštní] vchod,