Bava batra 16b בבא בתרא

aby porodila, vystoupí na vrchol hory, aby jí [mládě] spadlo a zahynulo. A já jí přichystám orla, který je zachytí na svá křídla a položí před ni. A kdyby přišel o okamžik dříve nebo o okamžik později, [mládě] by hned zahynulo. Mezi okamžikem a okamžikem jsem se nespletl – a mezi Ijovem a ojevem bych se spletl?

„Hlídáš, kdy se laně svíjejí v porodu?“ (Jb 39,1). Laň má úzké lůno. Když se schoulí, aby porodila, přichystám jí draka, který ji uštkne do lůna, a ona se [tím] uvolní ke zrození. A kdyby přišel o okamžik dříve nebo o okamžik později, hned by zahynula. Mezi okamžikem a okamžikem jsem se nespletl – a mezi Ijovem a ojevem bych se spletl?

„Job mluví bez poznání a jeho slova jsou bez rozumu“ (Jb 34,35) (a je psáno: „neboť jste o mně nemluvili správně jako můj služebník Job“ (Jb 42,7)). Rava řekl: Z toho plyne, že člověk není činěn odpovědným [za slova] v čase svého utrpení.

„Když tři Jobovi přátelé uslyšeli o všem tom zlém, které na něj dolehlo, přišli každý ze svého místa: Elifaz Témanský, Bildad Šúchský a Cofar Naamatský, a sešli se spolu, aby mu projevili soustrast a potěšili ho“ (Jb 2,11). Co znamená „sešli se spolu“? Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Učí, že všichni vešli jednou branou. A učí se, že mezi každým z nich [byla vzdálenost] tři sta parsa.

Jak se to dozvěděli? Někteří říkají, že měli koruny; a někteří říkají, že měli stromy, a když uvadly, poznali [to]. Rava řekl: To je to, co lidé říkají: buď přítel jako přátelé Jobovi, nebo smrt.

„Když se lidé začali rozmnožovat na tváři země a narodily se jim dcery“ (Gn 6,1). Rabi Jochanan řekl: Na svět přišlo rozmnožení. Reš Lakiš řekl: Na svět přišel svár. Reš Lakiš řekl rabimu Jochananovi: Podle tebe, který říkáš, že na svět přišlo rozmnožení – proč se Jobovy dcery nezdvojnásobily?

Odpověděl mu: Pravda, nezdvojnásobily se v počtu, ale zdvojnásobily se v kráse, neboť je psáno: „Měl sedm synů a tři dcery. Jedné dal jméno Jemima, druhé Kecia a třetí Keren-hapuch“ (Jb 42,13–14).

Jemima – protože se podobala dni [jom]. Kecia – protože její vůně se šířila jako kasie [kecia]. Keren-hapuch – v domě [studia] rabiho Šily říkali: protože se podobala rohu antilopy [keren keréš]. V zemi Izraele se tomu vysmívali: roh antilopy je přece vada! Nýbrž Rav Chisda řekl: [Podobala se] šafránu ze záhonů, nejlepšímu svého druhu, neboť je řečeno: „Ačkoli si roztahuješ oči líčidlem [puch]“ (Jr 4,30).

Rabimu Šimonovi, synu Rabiho, se narodila dcera a on byl sklíčený. Otec mu řekl: Na svět přišlo rozmnožení. Bar Kapara mu řekl: Tvůj otec tě utěšil marnou útěchou, [neboť se učí]: Svět nemůže být bez mužů a bez žen, ale blaze tomu, jehož děti jsou synové, a běda tomu, jehož děti jsou dcery. Svět nemůže být bez voňavkáře a bez koželuha, ale blaze tomu, jehož řemeslem je voňavkářství, a běda tomu, jehož řemeslem je koželužství.

Je to jako [spor] tannaitů: „A Hospodin požehnal Abrahamovi ve všem [bakol]“ (Gn 24,1). Co znamená „ve všem“? Rabi Meir říká: Že neměl dceru. Rabi Jehuda říká: Že měl dceru. Jiní říkají: Abraham měl dceru a jmenovala se Bakol. Rabi Elazar z Modiinu říká: V srdci praotce Abrahama byla znalost hvězd, takže všichni králové východu i západu časně přicházeli k jeho dveřím. Rabi Šimon ben Jochaj říká: Na krku praotce Abrahama visel drahokam, a každý nemocný, kdo jej spatřil, se ihned uzdravil. A když praotec Abraham odešel ze světa, Svatý, budiž požehnán, jej zavěsil na sluneční kotouč. Abaje řekl: To je to, co lidé říkají: Když se den zvedne, zvedne se i nemocný.

Jiný výklad: Že se za jeho dnů nevzbouřil Ezau. Jiný výklad: Že Izmael za jeho dnů činil pokání. Že se za jeho dnů nevzbouřil Ezau – odkud to víme? Neboť je psáno: „Ezau přišel z pole a byl vyčerpaný“ (Gn 25,29), a učí se: Toho dne zemřel praotec Abraham a praotec Jákob uvařil čočkový pokrm, aby utěšil svého otce Izáka.

[A proč právě čočkový?] V zemi Izraele říkají jménem Raby bar Mariho: Jako tato čočka nemá ústa, tak ani truchlící nemá ústa. Jiný výklad: Jako je tato čočka kulatá, tak se truchlení valí a obchází všechny, kdo přicházejí na svět. Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je v utěšování vejci.

Rabi Jochanan řekl: Pět přestoupení spáchal onen svévolník toho dne: obcoval se zasnoubenou dívkou, zabil člověka, popřel podstatu [víry], popřel vzkříšení mrtvých a pohrdl prvorozenstvím.

Obcoval se zasnoubenou dívkou: je psáno zde: „Ezau přišel z pole“ (Gn 25,29), a je psáno tam: „neboť ji našel na poli“ (Dt 22,27). Zabil člověka: je psáno zde: „vyčerpaný“, a je psáno tam: „Běda mi, má duše je vyčerpaná pod rukou vrahů“ (Jr 4,31). Popřel podstatu [víry]: je psáno zde: „K čemu mi to [ze] je?“ (Gn 25,32), a je psáno tam: „To [ze] je můj Bůh, jeho budu oslavovat“ (Ex 15,2). Popřel vzkříšení mrtvých, neboť je psáno: „Hle, já jdu na smrt“ (Gn 25,32). A pohrdl prvorozenstvím, neboť je psáno: „A Ezau pohrdl prvorozenstvím“ (Gn 25,34).

A že Izmael za jeho dnů činil pokání – odkud to víme? Jako v této příhodě: Ravina a Rav Chama bar Buzi seděli před Ravou a Rava podřimoval. Ravina řekl Rav Chamovi bar Buzimu: Je jisté, že říkáte: Každá smrt, při níž je [psáno] „skonal“, je smrtí spravedlivých? Odpověděl mu: Ano. – Vždyť [to je psáno i o] pokolení potopy! Odpověděl mu: My mluvíme o [spojení] „skonal“ a „byl připojen“.

– Vždyť o Izmaelovi je psáno „skonal“ i „byl připojen“! – Mezitím se Rava probudil. Řekl jim: Děti, takto řekl rabi Jochanan: Izmael činil pokání za života svého otce, neboť je řečeno: „Pohřbili ho jeho synové Izák a Izmael“ (Gn 25,9).

– A možná je uvádí podle pořadí jejich moudrosti? – Ale pak: „Pohřbili ho jeho synové Ezau a Jákob“ (Gn 35,29) – proč je tam neuvádí podle pořadí jejich moudrosti? Nýbrž z toho, že ho [Izmael Izáka] postavil před sebe, [plyne, že] mu přenechal vedení; a z toho, že mu přenechal vedení, plyne, že za jeho dnů činil pokání.

Rabíni učili: Tři dal Svatý, budiž požehnán, okusit v tomto světě