Bava kama 100a בבא קמא

jejich živobytí; „cestu“ – to je prokazování laskavosti; „po níž půjdou“ – to je navštěvování nemocných; „po ní“ – to je pohřbívání; „a skutky“ – to je právo; „které budou činit“ – to je [jednání] nad rámec práva.

Reš Lakiš ukázal denár rabi Elazarovi. Řekl: Je dobrý. Řekl mu: Hleď, že se na tebe spoléhám. Řekl mu: Když se na mne spoléháš, co to má znamenat? Že kdyby se ukázal špatným, musel bych ti jej vyměnit? Vždyť ty jsi řekl, že je to rabi Meir, kdo soudí podle práva nepřímé škody! Není to snad [tak, že je to] rabi Meir, a my s ním nesouhlasíme?

Řekl mu: Nikoli, [je to] rabi Meir a souhlasíme s ním.

Který [výrok] rabi Meira? Řekneš-li [tento výrok] rabi Meira (mnemotechnická pomůcka: D–L–M–P) –

neboť jsme učili: Soudil-li soud, osvobodil povinného, odsoudil nevinného, prohlásil čisté za nečisté, nečisté za čisté – co učinil, je učiněno, a zaplatí ze svého domu.

K tomu bylo řečeno: Řekl rabi Ila, řekl Rav: A to, když [majetek] vlastní rukou vzal a dal.

Nýbrž tento [výrok] rabi Meira, neboť jsme učili: [Dal-li barvíři vlnu], aby mu ji obarvil červeně, a on ji obarvil černě, [nebo] černě, a on ji obarvil červeně – rabi Meir říká: Dá mu cenu jeho vlny. Tam to dělá vlastníma rukama.

Nýbrž tento [výrok] rabi Meira, neboť jsme učili: Kdo nechá svou révu přerůst nad obilí svého bližního, posvětil [je – tj. učinil zakázaným] a je povinen [nahradit]. I tam to dělá vlastníma rukama.

Nýbrž tento [výrok] rabi Meira, neboť se učí: Ohrada vinice, která se protrhla –