Bava kama 99b בבא קמא

Rava řekl: Podle všech mzda vzniká od začátku do konce, podle všech ta, kterou kdo zasnoubí půjčkou, není zasnoubena, a podle všech řemeslník nenabývá zhodnocením nádoby.

Nýbrž čím se zde zabýváme? Například kdy jí přidal drahokam ze svého. Rabi Meir zastává, že [je-li to] půjčka a peruta, její mysl je upnuta k perutě; a rabíni zastávají, že [je-li to] půjčka a peruta, její mysl je upnuta k půjčce.

A [je to] ve sporu těchto tanaitů. Neboť se učí: [Řekne-li:] Za mzdu za práci, kterou jsem pro tebe vykonal [buď mi zasnoubena], není zasnoubena. Za mzdu za práci, kterou pro tebe vykonám, je zasnoubena. Rabi Natan říká: Za mzdu za práci, kterou pro tebe vykonám, není zasnoubena, a tím spíše za mzdu za práci, kterou jsem pro tebe vykonal.

A rabi Jehuda ha-Nasi říká: Vskutku řekli: Ať za mzdu za práci, kterou jsem pro tebe vykonal, ať za mzdu za práci, kterou pro tebe vykonám, není zasnoubena; ale přidal-li jí drahokam ze svého, je zasnoubena.

Jaký je rozdíl mezi prvním tanaitou a rabi Natanem? Rozdíl mezi nimi je [v otázce] mzdy. Mezi rabi Natanem a rabi Jehudou ha-Nasim je rozdíl [v otázce] půjčky a peruty.

Řekl Šmuel: Řezník-odborník, který [porážku] pokazil, je povinen zaplatit. Je škůdce, je nedbalec. Je to, jako by mu řekl: Poraz mi [zvíře] odsud, a on mu ho porazil odtud.

Proč musí říkat „je škůdce, je nedbalec“? Kdyby řekl [jen] „je škůdce“, řekl bych, že to platí tam, kde pracuje za mzdu, ale tam, kde pracuje zdarma, ne. Proto nás učí: „je nedbalec“.

Namítl Rav Chama bar Gurja Šmuelovi: Kdo dá zvíře řezníkovi a ten z něj udělá zdechlinu [neplatnou porážkou] – je-li odborník, je osvobozen; je-li laik, je povinen. A platí-li mu mzdu, je povinen, ať je laik, ať odborník. Řekl mu: Ať se ti zakalí mozek!

Přišel jeden z rabínů a namítal mu [totéž]. Řekl mu: Nyní dostaneš, co dostal tvůj druh! Já vám říkám [názor] rabi Meira a vy mi říkáte [názor] rabínů? Proč jste nedbali na má slova? Neboť říkám: „Je škůdce, je nedbalec; je to, jako by mu řekl: Poraz mi odsud, a on mu porazil odtud.“ Kdo zastává tuto úvahu? Rabi Meir, který říká, že se měl postarat sám o sebe.

Který [výrok] rabi Meira? Řekneš-li tento [výrok] rabi Meira (mnemotechnická pomůcka: KLN) –

neboť jsme učili: Uvázal-li jej majitel uzdou a zamkl před ním řádně, a on vyšel a způsobil škodu, ať je neškodný, ať varovaný, je povinen – slova rabi Meira.

Tam se přou o verše.

Nýbrž tento [výrok] rabi Meira, neboť jsme učili: [Dal-li barvíři vlnu], aby mu ji obarvil červeně, a on ji obarvil černě, [nebo] černě, a on ji obarvil červeně – rabi Meir říká: Dá mu cenu jeho vlny. Tam ji [barvíř] vlastníma rukama zkazil.

Nýbrž tento [výrok] rabi Meira, neboť jsme učili: Rozbil-li se mu džbán a neodklidil jej, padl-li mu velbloud a nezvedl jej – rabi Meir říká: Je povinen [nahradit] jejich škody. A mudrci říkají: Je osvobozen podle lidských zákonů, ale povinen podle zákonů Nebes. A máme za to, že se přou [o otázku], zda kdo klopýtne, je nedbalec.

Řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: Řezník-odborník, který pokazil, je povinen, a to i když je odborníkem jako řezníci v Cipori. Ale řekl snad rabi Jochanan toto? Vždyť Raba bar bar Chana řekl: Stal se případ před rabi Jochananem v synagoze v Maonu, a [ten] mu řekl: Jdi, přines důkaz, že jsi zběhlý v porážení kohoutů, a osvobodím tě!

To není obtíž: zde [jde o práci] zdarma, zde za mzdu. Jako to, co řekl rabi Zera: Kdo chce, aby mu byl řezník zavázán [k náhradě], ať mu předem dá denár.

Namítali: Kdo nese pšenici k mletí a [mlynář] ji nenavlhčil a udělal z ní otruby či hrubé otruby, [kdo nese] mouku pekaři a on z ní udělal rozpadající se chléb, zvíře řezníkovi a on z něj udělal zdechlinu – je povinen, protože je jako placený strážce. Řekni: protože je placeným strážcem.

Jedno [zvíře, jemuž byla porážka provedena] prořezem, přišlo před Rava. Prohlásil je za trefa a osvobodil řezníka od zaplacení ceny. Rav Kahana a Rav Asi potkali toho muže [majitele] a řekli mu: Rav ti udělal dvojí.

Co [znamená] dvojí? Řekneš-li dvojí ke zlému: že je měl prohlásit za způsobilé podle rabi Josiho, syna rabi Jehudy, a prohlásil je za trefa podle rabínů; a i podle rabínů měl uložit povinnost řezníkovi – smí se snad mluvit takovým způsobem?

Vždyť se učí: Když [soudce] vyjde, ať neříká: Já osvobozuji a mí druhové odsuzují, ale co mám dělat, když mí druhové mne přehlasovali? A o tom je řečeno: „Kdo chodí jako pomlouvač, vyzrazuje tajemství“ (Př 11,13).

Nýbrž dvojí k dobrému: že tě nenechal jíst pochybně zakázané a uchránil tě od pochybné loupeže.

Bylo řečeno: Kdo ukáže denár směnárníkovi a [ten] se ukáže špatným – v jedné [baraitě] se učí: Je-li odborník, je osvobozen; je-li laik, je povinen. A v jiné se učí: Ať odborník, ať laik, je povinen.

Řekl Rav Papa: Když se učí „odborník je osvobozen“, [jde o lidi] jako Danko a Isur, kteří se vůbec nepotřebují učit. Ale v čem se tedy zmýlili? Zmýlili se v nové ražbě, v tu hodinu, kdy vyšla zpod raznice.

Jedna žena ukázala denár rabi Chijovi. Řekl jí: Je dobrý. Druhého dne přišla před něj a řekla mu: Ukázala jsem jej a řekli mi, že je špatný, a nedaří se mi jej utratit. Řekl Ravovi: Jdi, vyměň jí jej a zapiš do mého zápisníku: Toto je špatný obchod.

A čím se liší [případ] Danka a Isura, kteří jsou osvobozeni, protože se nepotřebují učit? Ani rabi Chija se nepotřeboval učit! Rabi Chija jednal nad rámec práva, jak učil Rav Josef: „A oznámíš jim“ (Ex 18,20) – to je