Bava kama 102a בבא קמא

Dřevo je obvykle určeno k topení.

Řekl Rav Kahana: A [otázka], zda dřevo k topení [podléhá svatosti], je [sporem] tanaitů. Neboť se učí: Nedávají se plody sedmého roku ani k máčení [lnu], ani k praní. A rabi Josi říká: Dávají se plody sedmého roku do máčení i do praní.

Co je důvodem rabínů? Verš praví: „k jídlu“ (Lv 25,6) – a ne k máčení; „k jídlu“ – a ne k praní. A rabi Josi říká: Verš praví: „vám“ – ke všem vašim potřebám.

A u rabínů – vždyť je psáno „vám“? „Vám“ – obdobně jako „k jídlu“: [o věci], u níž je užitek a zánik současně; vyloučeno je máčení a praní, u nichž užitek přichází po jejich zániku.

A u rabi Josiho – vždyť je psáno „k jídlu“? Řekne ti: To potřebuje k tomu, co se učí. Neboť se učí: „K jídlu“ – a ne na obklad. Říkáš: k jídlu, a ne na obklad; anebo jen: k jídlu, a ne k praní? Když praví „vám“, hle, praní je řečeno. Jak tedy naplním [slovo] „k jídlu“? K jídlu, a ne na obklad.

A proč jsi usoudil zahrnout praní a vyloučit obklad? Zahrnuji praní, které je stejné pro každého člověka, a vylučuji obklad, který není stejný pro každého člověka.

Podle koho jde to, co se učí: „K jídlu“ – a ne na obklad; „k jídlu“ – a ne ke kropení; „k jídlu“ – a ne k tomu, aby se z toho dělalo dávidlo? Podle koho? Podle rabi Josiho; neboť kdyby podle rabínů, bylo by [uvedeno] i máčení a praní.

„Rabi Jehuda říká: Je-li zhodnocení“ atd. (Mnemotechnická pomůcka: SBN.)

Rav Josef seděl za rabi Abou před Ravem Hunou, a Rav Huna seděl a říkal: Halacha je podle rabi Jehošuy ben Korchy a halacha je podle rabi Jehudy.

Rav Josef obrátil svou tvář a řekl: Rabi Jehošua ben Korcha – to je v pořádku, bylo to potřeba; napadlo by mě říci, že [spor] jednotlivce a většiny – halacha je podle většiny. Proto nás učí, že halacha je podle jednotlivce.

Rabi Jehošua ben Korcha – co to je? Neboť se učí: Rabi Jehošua ben Korcha říká: Půjčku na úpis od nich [od dědiců konvertity] nevymáhají; ústní půjčku od nich vymáhají, protože je to, jako by [peníze] vyrval z jejich ruky.

Ale „halacha je podle rabi Jehudy“ – k čemu to potřebuji? Je to spor a pak anonymní [mišna], a [je-li] spor a pak anonymní [mišna], halacha je podle anonymní.

Spor [je] v Bava kama: [Dal-li barvíři vlnu], aby mu ji obarvil červeně, a on ji obarvil černě, [nebo] černě, a on ji obarvil červeně – rabi Meir říká: Dá mu cenu jeho vlny; rabi Jehuda říká: Je-li zhodnocení větší než výdaj, dá mu výdaj, a je-li výdaj větší než zhodnocení, dá mu zhodnocení. A anonymní [mišna je] v Bava mecia, neboť jsme učili: Každý, kdo změní [dohodu], je v nevýhodě, a každý, kdo od ní ustoupí, je v nevýhodě.

A Rav Huna – bylo to potřeba; napadlo by mě říci, že v Mišně není pořadí a je to anonymní [mišna] a pak spor. A Rav Josef? Je-li tomu tak, ať o každém sporu, po němž [přichází] anonymní [mišna], řekneme, že v Mišně není pořadí a je to anonymní [mišna] a pak spor!

A Rav Huna? Neříkáme, že v Mišně není pořadí, v jednom traktátu; ale ve dvou traktátech to říkáme. A Rav Josef? Celé Nezikin je jeden traktát.

A chceš-li, řekni: Protože se to učí spolu s rozhodnutou halachou: Každý, kdo změní, je v nevýhodě, a každý, kdo ustoupí, je v nevýhodě.

Rabíni učili: Kdo dá peníze svému zmocněnci,