Bava kama 105b בבא קמא

Přísahal-li o něm [falešně], jak to je? Říkáme snad, že protože kdyby byl ukraden, musel by mu jej zaplatit, zapřel mu peníze? Anebo [říkáme], že nyní každopádně leží [zde] a je to pouhý prach, a nezapřel mu peníze?

Věc, o kterou se Rava tázal, je Rabovi zřejmá. Neboť Raba řekl: [Řekne-li:] Ukradl jsi mého býka, a on říká: Neukradl jsem.

Co u tebe dělá? Jsem nad ním bezplatným strážcem – je povinen, neboť se osvobodil od [odpovědnosti za] krádež a ztrátu.

Jsem nad ním placeným strážcem – je povinen, neboť se osvobodil od [odpovědnosti za] zlomení [údu] a uhynutí.

Jsem jeho vypůjčitelem – je povinen, neboť se osvobodil od [odpovědnosti za] uhynutí následkem práce.

Tedy přestože [býk] stojí [zde], protože kdyby byl ukraden, zapřel by peníze, i nyní zapírá peníze. I zde – přestože je to pouhý prach, protože kdyby byl ukraden, musel by mu zaplatit plné peníze, i nyní mu zapírá peníze.

Rava seděl a pronášel tuto nauku. Namítl Rav Amram Ravovi: „a zapřel ji“ (Lv 5,22) – kromě toho, kdo připouští podstatu [nároku].

Jak? [Řekne-li:] Ukradl jsi mého býka, a on říká: Neukradl jsem.

Co u tebe dělá? Ty jsi mi ho prodal; ty jsi mi ho dal darem; tvůj otec mi ho prodal; tvůj otec mi ho dal darem; utíkal za mou krávou a přišel ke mně sám od sebe; našel jsem ho zbloudilého na cestě; jsem nad ním bezplatným strážcem; jsem nad ním placeným strážcem; jsem jeho vypůjčitelem – a přísahal a [pak] se přiznal. Mohl bych [myslet], že je povinen [oběti]; verš praví: „a zapřel ji“ – kromě toho, kdo připouští podstatu [nároku].

Řekl mu: Hlupáku! Když se učí toto, [jde o případ], kdy mu říká: Tu máš [ho]. Když [to] říkám já, [jde o případ], kdy stojí v bažinách.

„Ty jsi mi ho prodal“ – jaké připuštění podstaty tu je? Je to nutné jen v případě, že mu řekne: Nezaplatil jsem ti cenu; vezmi si svého býka a jdi.

„Ty jsi mi ho dal“, „tvůj otec mi ho dal“ – jaké připuštění podstaty tu je? Že mu řekne: [Dal jsi mi ho] pod podmínkou, že ti prokážu nějakou laskavost, a neprokázal jsem ti ji; vezmi si svého býka a jdi.

„Našel jsem ho zbloudilého na cestě“ – ať [mu] řekne: Měl jsi mi ho vrátit! Řekl Šmuelův otec: [Jde o případ], kdy říká: Přísahám, že jsem našel ztracenou věc a nevěděl jsem, že je tvá, abych ti ji vrátil.

Učí se: Řekl ben Azaj: Jsou tři přísahy: [svědek] poznal ji [věc], ale ne jejího nálezce; jejího nálezce, ale ne ji; ani ji, ani jejího nálezce.

„Ani ji, ani jejího nálezce“ – přísahal přece pravdivě! Řekni: [poznal] ji i jejího nálezce.

K jakému závěru halachy? Rav Ami řekl, [řekl] rabi Chanina: K osvobození. A Šmuel řekl: K povinnosti.

A [je to] ve sporu těchto tanaitů. Neboť se učí: Kdo zapřísáhne jediného svědka, je osvobozen; a rabi Elazar, syn rabi Šimona, [ho] činí povinným.

V čem se přou? Jeden zastává, že věc, která způsobuje peníze, je jako peníze, a druhý zastává, že není jako peníze.

Řekl Rav Šešet: Kdo zapře úschovu, stává se jejím lupičem a je odpovědný [i] za vyšší moc. A tanaita učil [totéž]: „a zapřel ji“ – naučili jsme se trest; odkud [máme] zákaz? Verš praví: „Nezapírejte“ (Lv 19,11). Nejde snad o peněžní trest?

Nikoli, o trest [za] přísahu. Ale z toho, že závěr učí, že přísahal, plyne, že začátek [je o případu], kdy nepřísahal. Neboť závěr učí: „a přísahal křivě“ – naučili jsme se trest; odkud [máme] zákaz? Verš praví: „nelžete“ (Lv 19,11). A z toho, že závěr je o tom, kdo přísahal, začátek je o tom, kdo nepřísahal.

Říkají: Obojí je o tom, kdo přísahal: zde, když se přiznal; zde, když přišli svědci. Přišli-li svědci, je odpovědný [i] za vyšší moc; přiznal-li se, je povinen [zaplatit] jistinu a pětinu a [přinést] oběť za provinění.

Namítl Rami bar Chama: A [jeho protistrana] je podezřelá z [křivé] přísahy. Jak? Ať je to přísaha svědectví, ať přísaha o úschově, a dokonce i marná přísaha.

A je-li tomu tak [jak řekl Rav Šešet], [už] zapřením se stal nezpůsobilým [jako lupič]!

Říkají: Čím se zde zabýváme? [Případem], kdy [věc] stojí v bažinách, kdy to není zapření, protože si myslí: Vyhnu se mu, než půjdu a přinesu mu ji.

Věz, neboť řekl Rav Idi bar Avin: Kdo zapře půjčku, je způsobilý ke svědectví;