Bava kama 111a בבא קמא

že jí stačí cokoli, jen aby se vdala – podle Reš Lakiše, neboť Reš Lakiš řekl: Lépe sedět ve dvou, než sedět jako vdova.

„Dal-li peníze Jehojariv [atd.]“: Rabíni učili: Dal-li oběť za vinu Jehojariv a peníze Jedaja, ať se peníze vrátí k oběti za vinu – to jsou slova rabi Jehudy. A mudrci říkají: Ať se oběť za vinu vrátí k penězům.

Jak to vypadá? Řekneš-li, že dal oběť za vinu Jehojariv v době služby Jehojariv a peníze Jedajovi v době služby Jedaji – tento nabyl své a tamten nabyl své.

Rava řekl: Zde jde o případ, kdy dal oběť za vinu Jehojariv v době služby Jehojariv a peníze Jedajovi v době služby Jehojariv. Rabi Jehuda soudí: protože to není služba Jedaji, trestáme Jedaju, a proto ať se peníze vrátí k oběti za vinu. A rabíni soudí: synové Jehojariv jednali nesprávně, když přijali oběť za vinu před penězi; proto trestáme je, a ať se oběť za vinu vrátí k penězům.

Učí se v baraitě: Rabi řekl: Podle slov rabi Jehudy, jestliže synové Jehojariv předešli a přinesli oběť za vinu, ať [provinilec] znovu přinese jinou oběť za vinu a synové Jedaji ji přinesou, a tito i oni nabyli to, co mají v ruce.

Ptají se: K čemu je vhodná [první] oběť za vinu? Je přece neplatná! Rava řekl: Pro svou kůži.

Učí se v baraitě: Rabi řekl: Podle slov rabi Jehudy, existuje-li oběť za vinu [dosud], ať se oběť za vinu vrátí k penězům.

Ale vždyť rabi Jehuda zastává, že se peníze vracejí k oběti za vinu! Zde jde o případ, kdy služba Jehojariv skončila a nežádali ji; a to nás učí, že se jí u nich vzdali.

Jiná baraita učí: Rabi řekl: Podle slov rabi Jehudy, existuje-li oběť za vinu [dosud], ať se peníze vrátí k oběti za vinu. To je samozřejmé, tak to zastává!

Zde jde o případ, kdy skončila služba těch i oněch a nežádali. Mohl bys říci, že se vzdali jedni vůči druhým; proto nás to učí, že říkáme: Protože nežádali, ať se vrátí jako dříve.

„Neboť kdo přinese uloupenou věc dříve, než přinesl svou oběť za vinu [atd.]“: Odkud to [víme]? Rava řekl: Neboť verš říká: „vina vrácená Hospodinu připadne knězi, kromě berana smíření, jímž ho smíří“ (Nu 5,8) – z toho plyne, že peníze jsou první.

Jeden z rabínů řekl Ravovi: Pak tedy [u verše] „kromě celopalu z dobytka“ (Nu 28,23) také plyne, že přídavné oběti [musafim] jsou první?

Ale vždyť se učí v baraitě: Odkud [víme], že nic nesmí předcházet ranní stálé oběti [tamid]? Učí se: „a uspořádá na něm celopal“ (Lv 6,5), a Rava řekl: „celopal“ – první celopal.

Odpověděl mu: Já to vyvozuji [ze slov] „jímž ho smíří“ (Nu 5,8) – a ještě nesmířil.

„Dal mu jistinu [atd.]“: Rabíni učili: Odkud [víme], že přinesl-li [náhradu za] svou zpronevěru svaté věci a nepřinesl svou oběť za vinu, [nebo] svou oběť za vinu a nepřinesl [náhradu za] svou zpronevěru, nesplnil [povinnost]?

Učí se: „beranem oběti za vinu, a bude mu odpuštěno“ (Lv 5,16).

A odkud, že přinesl-li svou oběť za vinu dříve, než přinesl [náhradu za] svou zpronevěru, nesplnil [povinnost]? Učí se: „beranem oběti za vinu“ – vina už [byla vrácena] předtím.

Mohl bych [myslet], že jako beran a vina [jistina] brání [smíření], tak brání i pětina. Učí se: „beranem oběti za vinu, a bude mu odpuštěno“ – beran a vina brání u svaté věci, ale pětina nebrání.

A ať se svatá věc učí od světské a světská od svaté.

Svatá věc od světské: jako „vina“ tam je jistina, tak i „vina“ zde je jistina. A světská od svaté: jako u svaté věci pětina nebrání, tak i u světské pětina nebrání.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Kdo uloupí dřevo“.