Bava kama 113a בבא קמא

ale je-li ve městě, ne, protože říkáme: Snad mu to neřekli, neboť si říkají: Posel soudu ho najde a řekne mu to.

A to říkáme jen tehdy, když nechodí kolem brány soudu; ale chodí-li kolem brány soudu, ne, neboť si říkají: Soud ho najde a řekne mu to.

A to říkáme jen tehdy, když přijde ještě téhož dne; ale nepřijde-li téhož dne, ne, [neboť] řekni: Zapomněli na to.

Rava řekl: Kdo má na sebe sepsanou vyhlášku, protože nepřišel k soudu, tu mu neroztrhneme, dokud nepřijde k soudu; [byla-li sepsána,] protože neuposlechl rozsudku, neroztrhneme ji, dokud neuposlechne. Ale tak to není: jakmile řekne „uposlechnu“, roztrhneme ji.

Rav Chisda řekl: Lhůty stanovujeme na pondělí, čtvrtek a pondělí – lhůta, a lhůta po lhůtě – a nazítří [vyhlášku] sepíšeme.

Rav Asi přišel do domu Rav Kahany. Viděl jednu ženu, kterou předvolali k soudu večer, a ráno na ni sepsali vyhlášku. Řekl mu: Nezastává mistr to, co řekl Rav Chisda: Lhůty stanovujeme na pondělí, čtvrtek a pondělí?

Odpověděl mu: To platí o muži, který má překážku a není ve městě; ale žena, protože je ve městě a nepřišla, je vzpurná.

Rav Jehuda řekl: Lhůtu nestanovujeme ani ve dnech nisanu, ani ve dnech tišri, ani v předvečer svátku, ani v předvečer Šabatu. Ale v nisanu [na dobu] po dnech nisanu a ve dnech tišri na [dobu] po tišri stanovujeme; z předvečera Šabatu na [dobu] po předvečeru Šabatu nestanovujeme. Proč? Je zaměstnán přípravou na Šabat.

Rav Nachman řekl: Nestanovujeme lhůtu ani účastníkům kala [shromáždění k učení] během kaly, ani poutníkům během svátku. Když k Rav Nachmanovi přicházeli [žalobci], říkal jim: Copak [se svolávají] vaše shromáždění kvůli vám? Ale dnes, kdy jsou podvodníci, se [toho] obáváme.

„Jde-li o věc, která slouží jako zástava, je povinen platit“: Rabi učil svého syna rabi Šimona: Ne [jen] skutečně věc, která slouží jako zástava, nýbrž i krávu, s níž orají, a osla, za nímž se jde – jsou povinni vrátit kvůli cti svého otce.

Rav Kahana se otázal Rava: Lůžko, na němž se stoluje, a stůl, na němž se jí – jak je tomu? Odpověděl mu: „Dej moudrému a bude ještě moudřejší“ (Př 9,9).

MIŠNA: Nerozměňuje se [peníze] ani z pokladny celníků, ani z měšce výběrčích daní, a nebere se od nich dobročinný příspěvek. Ale [lze] brát od něj z jeho domu nebo na trhu.

GEMARA: Učilo se: Ale [lze] mu dát denár a on mu vrátí zbytek.

A celníci? Vždyť Šmuel řekl: Zákon vlády je zákonem!

Rav Chanina bar Kahana řekl, že Šmuel řekl: [Jde] o celníka, který nemá pevně stanovenou sazbu. Ve škole rabi Janaje říkali: O celníka, který se ustanovil sám od sebe.

Jsou tací, kdo to učí k tomuto: Člověk si nesmí obléci smíšenou tkaninu [kilajim] ani na deset oděvů, aby s ní obešel clo. Tato mišna není podle rabi Akivy, neboť se učí v baraitě: Je zakázáno obcházet clo. Rabi Šimon říká jménem rabi Akivy: Je dovoleno obcházet clo.

Pokud jde o smíšenou tkaninu, přou se v tom, že jeden soudí: neúmyslný čin je dovolen, a druhý soudí: neúmyslný čin je zakázán. Ale je snad dovoleno obcházet clo? Vždyť Šmuel řekl: Zákon vlády je zákonem!

Rabi Chanina bar Kahana řekl, že Šmuel řekl: [Jde] o celníka, který nemá pevně stanovenou sazbu. Ve škole rabi Janaje říkali: O celníka, který se ustanovil sám od sebe.

A jsou tací, kdo to učí k tomuto: Lze složit slib vrahům, lupičům a celníkům, že [věc] je terumou, [nebo] že patří královskému domu, přestože není terumou a přestože nepatří králi. A celníkům? Vždyť Šmuel řekl: Zákon vlády je zákonem!

Rabi Chanina bar Kahana řekl, že Šmuel řekl: [Jde] o celníka, který nemá pevně stanovenou sazbu. Ve škole rabi Janaje říkali: O celníka, který se ustanovil sám od sebe.

Rav Aši řekl: [Jde] o kenaanského [pohanského] celníka, neboť se učí v baraitě: Izraelita a násilnický Kenaanec, kteří přišli k soudu – můžeš-li dát Izraelitovi za pravdu podle izraelských zákonů, dej mu za pravdu a řekni [Kenaanci]: „Takové jsou naše zákony.“ [Můžeš-li] podle zákonů Kenaanců, dej mu za pravdu a řekni mu: „Takové jsou vaše zákony.“ A ne-li, přistupuje se k němu oklikami. To jsou slova rabi Jišmaela. Rabi Akiva říká: Nepřistupuje se k němu oklikami kvůli posvěcení Jména.

A u rabi Akivy je důvodem to, že jde o posvěcení Jména; kde nejde o posvěcení Jména, přistupuje se [oklikami].

A je snad dovoleno oloupit Kenaance? Vždyť se učí v baraitě: Rabi Šimon řekl: Toto vykládal rabi Akiva, když přišel ze Zefirinu: Odkud [víme], že oloupit Kenaance je zakázáno? Učí se: „Poté, co se prodal, bude mít právo na vykoupení“ (Lv 25,48) –