Bava kama 113b בבא קמא

aby ho nevyvlekl a [otrok] neodešel. Mohl bych myslet, že [ho] smí ošidit? Učí se: „A sečte se svým kupcem“ (Lv 25,50) – ať je přesný se svým kupcem.

Rav Josef řekl: To není obtížné. Toto [platí] o Kenaanci, tamto o usedlém cizinci [ger tošav].

Abaje mu řekl: Ale vždyť oba jsou psány vedle sebe! [Prodá se] ne tobě, ale cizinci, jak je řečeno: „cizinci“ – a ne proselytovi spravedlnosti, nýbrž usedlému cizinci, jak je řečeno: „cizinci usedlíkovi“ (Lv 25,47).

„Rodu cizince“ – to je modloslužebník. Když se říká „nebo potomkovi“, to je ten, kdo se prodal [do služby] modloslužbě.

Rava tedy řekl: To není obtížné. Zde jde o jeho [přímou] loupež, tam o zmaření [splacení] jeho půjčky.

Abaje mu řekl: Je snad hebrejský otrok zmařením půjčky? Rava je ve shodě se svým [jiným] názorem, neboť Rava řekl: Tělo hebrejského otroka je [kupcovým] vlastnictvím.

Rav Bivi bar Gidel řekl, že rabi Šimon Zbožný řekl: Oloupit Kenaance je zakázáno; jeho ztracená věc je dovolena. Jeho oloupení je zakázáno, neboť Rav Huna řekl: Odkud [víme], že oloupit Kenaance je zakázáno? Je řečeno: „Pohltíš všechny národy, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává“ (Dt 7,16) – v době, kdy jsou vydány do tvé ruky, ale ne v době, kdy nejsou vydány do tvé ruky.

Jeho ztracená věc je dovolena, neboť Rav Chama bar Gurja řekl, že Rav řekl: Odkud [víme], že ztracená věc Kenaance je dovolena? Je řečeno: „se všemi ztracenými věcmi svého bratra“ (Dt 22,3) – svému bratrovi vracíš, ale Kenaanci nevracíš.

A řekni: To platí, když se mu [věc] nedostala do ruky, že není povinen pro ni jít; ale když se mu dostala do ruky, řekni, že ji vrátí! Ravina řekl: „a nalezneš ji“ (Dt 22,3) znamená, že se mu dostala do ruky. Učí se v baraitě: Rabi Pinchas ben Jair říká: Tam, kde jde o znesvěcení Jména, je zakázána i jeho ztracená věc.

Šmuel řekl: Jeho omyl je dovolen [využít]. Jako když Šmuel koupil od pohana zlatou mísu jako železnou za čtyři zuzy a ještě mu jeden zuz ubral.

Rav Kahana koupil od pohana sto dvacet sudů za sto [zuzů] a ještě mu jeden zuz ubral. Řekl mu: „Hleď, spoléhám na tebe.“ Ravina koupil spolu s pohanem palmu ke štípání. Řekl svému sluhovi: „Pospěš si a přines [kusy] od kmene, neboť pohan zná [jen] počet.“

Rav Aši šel po cestě a uviděl v sadu révový výhonek, na němž visely trsy hroznů. Řekl svému sluhovi: „Jdi se podívat – patří-li pohanovi, přines je; patří-li Izraelitovi, nepřinášej mi je.“ Uslyšel to jeden pohan, který seděl v sadu, a řekl mu: „Pohanův [majetek] je dovolený?“ Odpověděl mu: „Pohan bere peníze, Izraelita peníze nebere.“

K věci samé: Šmuel řekl: Zákon vlády je zákonem. Rava řekl: Uvědom si to: vždyť [královi lidé] kácejí palmy a stavějí mosty, a my po nich přecházíme.

Abaje mu řekl: Ale snad proto, že se jich jejich majitelé vzdali? Odpověděl mu: Kdyby zákon vlády nebyl zákonem, jak by se jich vzdali?

Ale vždyť nejednají tak, jak řekl král! Král řekl: „Jděte a kácejte ze všech údolí“, a oni šli a kácejí z jednoho údolí.

Posel krále je jako král, a nenamáhá se; a oni [majitelé] způsobili škodu sami sobě, neboť měli zajistit, aby se kácelo ze všech údolí, a vzít si [od ostatních] náhradu.

Rava řekl: Kdo se nachází na humně, zaplatí královskou dávku. To platí o společníkovi, ale arisovi [nájemci za podíl] – ten jen odnáší svůj podíl z nájmu.

A Rava řekl: Obyvatel města ručí [za daně] za obyvatele města. To platí o pozemkové a daňové dávce [karga] tohoto roku, ale u roku, který minul, protože se král [už] usmířil, to minulo.

A Rava řekl: Od těch, kdo sídlí na humnech uvnitř [šabatové] hranice, je zakázáno kupovat. Proč? Protože jsou s nimi promíchána zvířata města.

Za hranicí je dovoleno od nich kupovat. Ravina řekl: Pokud je majitelé pronásledují, je zakázáno [kupovat] i za hranicí.

Rava, a někteří říkají Rav Huna, vyhlásil: Ti, kdo stoupají nahoru, i ti, kdo sestupují dolů [všichni posluchači]: Izraelita, který zná svědectví pro pohana, a [pohan] ho o to nežádal, a šel a svědčil pro něj u pohanského soudu proti svému bližnímu Izraelitovi – dáváme ho do klatby. Proč? Protože oni odnímají majetek