Talmud česky

Bava kama 113b בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 113b · 21 segmentů

Struktura debaty:Otázka 1Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
aby ho nevyvlekl a [otrok] neodešel. Mohl bych myslet, že [ho] smí ošidit? Učí se: „A sečte se svým kupcem“ (Lv 25,50) – ať je přesný se svým kupcem.
שלא ימשכנו ויצא יכול יגלום עליו ת"ל (ויקרא כה, נ) וחשב עם קונהו ידקדק עם קונהו
2
Rav Josef řekl: To není obtížné. Toto [platí] o Kenaanci, tamto o usedlém cizinci [ger tošav].
אמר רב יוסף לא קשיא הא בכנעני הא בגר תושב
3
Abaje mu řekl: Ale vždyť oba jsou psány vedle sebe! [Prodá se] ne tobě, ale cizinci, jak je řečeno: „cizinci“ – a ne proselytovi spravedlnosti, nýbrž usedlému cizinci, jak je řečeno: „cizinci usedlíkovi“ (Lv 25,47).
אמר ליה אביי והא תרוייהו גבי הדדי כתיבי לא לך אלא לגר שנאמר (ויקרא כה, מז) לגר ולא לגר צדק אלא לגר תושב שנאמר לגר תושב
4
„Rodu cizince“ – to je modloslužebník. Když se říká „nebo potomkovi“, to je ten, kdo se prodal [do služby] modloslužbě.
משפחת גר זה העובד כוכבים כשהוא אומר או לעקר זה הנמכר לעבודת כוכבים
5
Rava tedy řekl: To není obtížné. Zde jde o jeho [přímou] loupež, tam o zmaření [splacení] jeho půjčky.
אלא אמר רבא לא קשיא כאן בגזילו וכאן בהפקעת הלוואתו
6
Abaje mu řekl: Je snad hebrejský otrok zmařením půjčky? Rava je ve shodě se svým [jiným] názorem, neboť Rava řekl: Tělo hebrejského otroka je [kupcovým] vlastnictvím.
א"ל אביי עבד עברי הפקעת הלוואתו הוא רבא לטעמיה דאמר רבא עבד עברי גופו קנוי
7
Rav Bivi bar Gidel řekl, že rabi Šimon Zbožný řekl: Oloupit Kenaance je zakázáno; jeho ztracená věc je dovolena. Jeho oloupení je zakázáno, neboť Rav Huna řekl: Odkud [víme], že oloupit Kenaance je zakázáno? Je řečeno: „Pohltíš všechny národy, které ti Hospodin, tvůj Bůh, dává“ (Dt 7,16) – v době, kdy jsou vydány do tvé ruky, ale ne v době, kdy nejsou vydány do tvé ruky.
אמר רב ביבי בר גידל אמר ר"ש חסידא גזל כנעני אסור אבידתו מותרת גזילו אסור דאמר רב הונא מנין לגזל הכנעני שהוא אסור שנאמר (דברים ז, טז) ואכלת את כל העמים אשר ה' אלהיך נותן לך בזמן שהן מסורים בידך ולא בזמן שאינם מסורין בידך
8
Jeho ztracená věc je dovolena, neboť Rav Chama bar Gurja řekl, že Rav řekl: Odkud [víme], že ztracená věc Kenaance je dovolena? Je řečeno: „se všemi ztracenými věcmi svého bratra“ (Dt 22,3) – svému bratrovi vracíš, ale Kenaanci nevracíš.
אבידתו מותרת דאמר רב חמא בר גורי' אמר רב מנין לאבידת הכנעני שהיא מותרת שנאמר (דברים כב, ג) לכל אבדת אחיך לאחיך אתה מחזיר ואי אתה מחזיר לכנעני
9
A řekni: To platí, když se mu [věc] nedostala do ruky, že není povinen pro ni jít; ale když se mu dostala do ruky, řekni, že ji vrátí! Ravina řekl: „a nalezneš ji“ (Dt 22,3) znamená, že se mu dostala do ruky. Učí se v baraitě: Rabi Pinchas ben Jair říká: Tam, kde jde o znesvěcení Jména, je zakázána i jeho ztracená věc.
ואימא הני מילי היכא דלא אתי לידיה דלא מחייב לאהדורי בתרה אבל היכא דאתי לידיה אימא ליהדרה אמר רבינא (דברים כב, ג) ומצאתה דאתאי לידיה משמע: תניא ר' פנחס בן יאיר אומר במקום שיש חילול השם אפי' אבידתו אסור
10
Šmuel řekl: Jeho omyl je dovolen [využít]. Jako když Šmuel koupil od pohana zlatou mísu jako železnou za čtyři zuzy a ještě mu jeden zuz ubral.
אמר שמואל טעותו מותרת כי הא דשמואל זבן מכותי לקנא דדהבא במר דפרזלא בד' זוזי ואבלע ליה חד זוזא
11
Rav Kahana koupil od pohana sto dvacet sudů za sto [zuzů] a ještě mu jeden zuz ubral. Řekl mu: „Hleď, spoléhám na tebe.“ Ravina koupil spolu s pohanem palmu ke štípání. Řekl svému sluhovi: „Pospěš si a přines [kusy] od kmene, neboť pohan zná [jen] počet.“
רב כהנא זבן מכותי מאה ועשרים חביתא במאה ואבלע ליה חד זוזא אמר ליה חזי דעלך קא סמיכנא רבינא זבן דיקלא הוא וכותי לצלחא א"ל לשמעיה קדם ואייתי מעיקרו דכותי מניינא ידע
12
Rav Aši šel po cestě a uviděl v sadu révový výhonek, na němž visely trsy hroznů. Řekl svému sluhovi: „Jdi se podívat – patří-li pohanovi, přines je; patří-li Izraelitovi, nepřinášej mi je.“ Uslyšel to jeden pohan, který seděl v sadu, a řekl mu: „Pohanův [majetek] je dovolený?“ Odpověděl mu: „Pohan bere peníze, Izraelita peníze nebere.“
רב אשי הוה קאזיל באורחא חזא שיבשא דגופנא בפרדיסא ותלי בה קיטופי דעינבי אמר ליה לשמעיה זיל חזי אי דכותי נינהו אייתי אי דישראל נינהו לא אייתי לי שמע ההוא כותי דהוה יתיב בפרדיסא אמר ליה דכותי שרי א"ל כותי שקיל דמי ישראל לא שקיל דמי
13
K věci samé: Šmuel řekl: Zákon vlády je zákonem. Rava řekl: Uvědom si to: vždyť [královi lidé] kácejí palmy a stavějí mosty, a my po nich přecházíme.
גופא אמר שמואל דינא דמלכותא דינא אמר רבא תדע דקטלי דיקלי וגשרי גישרי ועברינן עלייהו
14
Abaje mu řekl: Ale snad proto, že se jich jejich majitelé vzdali? Odpověděl mu: Kdyby zákon vlády nebyl zákonem, jak by se jich vzdali?
א"ל אביי ודלמא משום דאייאוש להו מינייהו מרייהו אמר ליה אי לא דינא דמלכותא דינא היכי מייאשי
15
Ale vždyť nejednají tak, jak řekl král! Král řekl: „Jděte a kácejte ze všech údolí“, a oni šli a kácejí z jednoho údolí.
והא לא קא עבדי כדאמר מלכא מלכא אמר זילו וקטלו מכל באגי ואינהו אזלו וקטלו מחד באגא
16
Posel krále je jako král, a nenamáhá se; a oni [majitelé] způsobili škodu sami sobě, neboť měli zajistit, aby se kácelo ze všech údolí, a vzít si [od ostatních] náhradu.
שלוחא דמלכא כמלכא ולא טרח ואינהו אפסיד אנפשייהו דאיבעי להו דאינקוט מכוליה באגי ומשקל דמי
17
Rava řekl: Kdo se nachází na humně, zaplatí královskou dávku. To platí o společníkovi, ale arisovi [nájemci za podíl] – ten jen odnáší svůj podíl z nájmu.
אמר רבא מאן דמשתכח בבי דרי פרע מנתא דמלכא וה"מ שותפא אבל אריסא אריסותיה הוא דקא מפיק
18
A Rava řekl: Obyvatel města ručí [za daně] za obyvatele města. To platí o pozemkové a daňové dávce [karga] tohoto roku, ale u roku, který minul, protože se král [už] usmířil, to minulo.
ואמר רבא בר מתא אבר מתא מיעבט וה"מ דברלא ארעא וכרגא דהאי שתא אבל שתא דחליף הואיל ואפייס מלכא חליף
19
A Rava řekl: Od těch, kdo sídlí na humnech uvnitř [šabatové] hranice, je zakázáno kupovat. Proč? Protože jsou s nimi promíchána zvířata města.
ואמר רבא הני דדיירי דרי בתוך התחום אסור ליקח מהן מאי טעמא משום דמערבא חיותא דמתא בהדייהו
20
Za hranicí je dovoleno od nich kupovat. Ravina řekl: Pokud je majitelé pronásledují, je zakázáno [kupovat] i za hranicí.
חוץ לתחום מותר ליקח מהם אמר רבינא אם היו בעלים מרדפים אחריהם אפילו חוץ לתחום אסור
21
Rava, a někteří říkají Rav Huna, vyhlásil: Ti, kdo stoupají nahoru, i ti, kdo sestupují dolů [všichni posluchači]: Izraelita, který zná svědectví pro pohana, a [pohan] ho o to nežádal, a šel a svědčil pro něj u pohanského soudu proti svému bližnímu Izraelitovi – dáváme ho do klatby. Proč? Protože oni odnímají majetek
מכריז רבא ואיתימא רב הונא דסלקין לעילא ודנחתין לתתא האי בר ישראל דידע סהדותא לכותי ולא תבעו מיניה ואזל ואסהיד ליה בדיני דכותי על ישראל חבריה משמתינן ליה מאי טעמא דאינהו מפקי ממונא

Originál: Bava Kamma 113b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu