Bava kama 17b בבא קמא

GEMARA: Ravina se zeptal Ravy: Noha – to je totéž co zvíře [o němž mišna mluví]! Řekl mu: [Tana] uvedl hlavní druhy a [nyní] uvádí odvozené druhy.

Ale potom v závěru, kde se učí: „Zub je mu'ad, zvíře je mu'ad“ – co jsou tam hlavní a co odvozené druhy? Odpovídal mu žertem a řekl mu: Já jsem vyložil jedno a ty vylož jedno.

A jaký je [tam] důvod? Řekl Rav Aši: [Tana] uvedl zub divokého zvířete a uvádí zub domácího zvířete. Napadlo by tě říci, [že] je psáno: „A vypustí svůj dobytek“ (Ex 22,4) – dobytek ano, divoké zvíře ne; proto nás učí, že divoké zvíře je zahrnuto v [pojmu] dobytek.

Je-li tomu tak, měl to uvést na začátku! – To, co mu vyplývá z výkladu, je mu milejší.

Je-li tomu tak, ať i v první části uvede na začátku to, co není výslovně psáno! – Jak to srovnáváš? Tam jsou obojí hlavní druhy, [a proto] to, co mu vyplývá z výkladu, je mu milejší; zde by opustil hlavní druh a uvedl odvozený?

Chceš-li, řekni: protože skončil nohou, začal nohou.

Rabíni učili: Zvíře je mu'ad chodit svým obvyklým způsobem a rozbíjet. Jak? Zvíře, které vešlo do dvora poškozeného a způsobilo škodu svým tělem při chůzi, svou srstí při chůzi, sedlem, které je na něm, vakem, který je na něm, uzdou v jeho tlamě, zvonkem na jeho krku, a osel svým nákladem – [majitel] platí plnou škodu. Sumchos říká: kamínky, a prase, které se hrabalo v hromadě odpadu a způsobilo škodu – platí plnou škodu.

„Způsobilo škodu“ – to je samozřejmé! Nýbrž řekni: odmrštilo [něco] a způsobilo škodu – platí plnou škodu.

Kamínky – kdo je [vůbec] zmínil? [Text] je neúplný a učí se takto: Za kamínky [odlétající] obvyklým způsobem polovinu škody; a prase, které se hrabalo v hromadě odpadu, odmrštilo [něco] a způsobilo škodu – platí polovinu škody. Sumchos říká: kamínky a prase, které se hrabalo v hromadě odpadu, odmrštilo a způsobilo škodu – platí plnou škodu.

Rabíni učili: Kohouti, kteří přelétali z místa na místo a rozbili nádoby svými křídly – [majitel] platí plnou škodu; [rozbili-li je] větrem ze svých křídel – platí polovinu škody. Sumchos říká: plnou škodu. Učí se jiná [baraita]: Kohouti, kteří poskakovali po těstě nebo po plodinách a zašpinili [je] nebo [je] ozobali – platí plnou škodu; zvířili-li prach nebo kamínky – platí polovinu škody. Sumchos říká: plnou škodu.

Učí se jiná [baraita]: Kohout, který přelétal z místa na místo, a zpod jeho křídel vyšel vítr a rozbil nádoby – platí polovinu škody. Tento anonymní [výrok] je podle rabínů.

Řekl Rava: Sumchos se pochopitelně domnívá, že jeho síla je jako jeho tělo. Ale rabíni? Je-li [síla] jako jeho tělo, měl by platit celou škodu, a není-li jako jeho tělo, neměl by platit ani polovinu škody!

Rava pak řekl: Vskutku je to jako jeho tělo, a polovinu škody za kamínky znají jako halachu z tradice.

Řekl Rava: Cokoli, čím zav [muž s výtokem] uvádí do nečistoty, za to se u škod platí plná škoda; cokoli, čím zav nečistotu nezpůsobuje, za to se u škod platí polovina škody.

A Rava nás přišel učit o kamíncích? – Ne, Rava nás učí o teleti, které táhne vůz.

Učí se [baraita] v souladu s Ravou: Zvíře je mu'ad rozbíjet při chůzi. Jak? Zvíře, které vešlo do dvora poškozeného a způsobilo škodu svým tělem při chůzi, svou srstí při chůzi, sedlem, které je na něm, vakem, který je na něm, uzdou v jeho tlamě, zvonkem na jeho krku, a osel svým nákladem, a tele, které táhne vůz – platí plnou škodu.

Rabíni učili: Kohouti, kteří se hrabali v provaze vědra, a provaz se přetrhl a vědro se rozbilo – platí plnou škodu.

Ptal se Rava: Šláplo-li [zvíře] na nádobu a nerozbilo ji, a [ta] se odkutálela na jiné místo a rozbila se – jak to je? Řídíme se počátkem, a je to [škoda] jeho tělem, nebo se snad řídíme [místem], kde se nádoba rozbila, a jsou to kamínky?

Rozřeš mu to [výrokem] Raby, neboť řekl Raba: Shodil-li [někdo] nádobu ze střechy a přišel jiný a rozbil ji holí, je osvobozen, protože mu říkáme: rozbil jsi rozbitou nádobu. – Rabovi to bylo jasné, Rava o tom pochyboval.

Pojď a slyš: Poskakování není mu'ad; a někteří říkají: je mu'ad.

[Samotné] poskakování – to tě napadlo? Nýbrž [jde] snad o poskakování a odmrštění [věci], a v tom se liší: jeden mistr se domnívá, že se řídíme počátkem, a druhý mistr se domnívá, že se řídíme [místem], kde se nádoba rozbila?

Ne,