Bava kama 29b בבא קמא

A rabi Jochanan řekl: Spor je o [tom, co je] po pádu.

Ale v okamžiku pádu – co? Všichni [souhlasí, že je] osvobozen? Vždyť z toho, co rabi Jochanan říká níže: „Neříkej, že mišna je [podle] rabiho Meira, který řekl, že kdo zakopne, je nedbalý“ – z toho plyne, že rabi Meir zavazuje!

Nýbrž co? Všichni [souhlasí, že je] povinen? Vždyť z toho, co rabi Jochanan říká níže: „Neříkej, že mišna je [podle] rabiho Meira, který řekl, že kdo zakopne, je nedbalý“ – z toho plyne, že rabíni osvobozují!

Nýbrž toto nás učí: toho, kdo se zřekne svých škodlivých věcí v tomto případě, rabíni osvobozují, protože je přinucen; ale toho, kdo se zřekne svých škodlivých věcí obecně, zavazují.

Bylo řečeno: Kdo se zřekne svých škodlivých věcí – rabi Jochanan a rabi Elazar: jeden řekl „je povinen“ a druhý řekl „je osvobozen“.

Řekněme, že ten, kdo zavazuje, [soudí] jako rabi Meir, a ten, kdo osvobozuje, jako rabíni?

Podle rabiho Meira se nikdo nepře; přou se podle rabínů. Kdo osvobozuje, [soudí] jako rabíni; a kdo zavazuje, ti řekne: Já říkám [svůj názor] i podle rabínů: rabíni osvobozují jen toho, kdo se zřekne svých škodlivých věcí v tomto případě, protože je přinucen; ale toho, kdo se zřekne svých škodlivých věcí obecně, zavazují.

Dovoď [tedy], že je to rabi Elazar, kdo řekl „je povinen“, neboť řekl rabi Elazar jménem rabiho Jišmaela: Dvě věci nejsou v moci člověka, a Písmo je učinilo, jako by byly v jeho moci, a to jsou: jáma ve veřejném prostranství a chamec od šesté hodiny dále. Dovoď [to tedy].

A řekl to rabi Elazar takto? Vždyť rabi Elazar řekl opak, neboť jsme se učili: Kdo obrací hnůj ve veřejném prostranství, a jiný o něj utrpí škodu, je povinen [nahradit] jeho škodu. A řekl rabi Elazar: Učili to jen tehdy, když měl v úmyslu jej nabýt; ale neměl-li v úmyslu jej nabýt, je osvobozen. Tedy kdo se zřekne svých škodlivých věcí, je osvobozen.

Řekl Rav Ada bar Ahava: [Jde o případ], kdy ho vrátil na jeho místo. Řekl Ravina: Podobenství k [výroku] Rava Ady bar Ahavy – čemu je ta věc podobná? Tomu, kdo nalezne odkrytou jámu, zakryje ji a znovu ji odkryje.

Řekl Mar Zutra, syn Rava Mariho, Ravinovi: Je to snad podobné? Tam první čin [toho, kdo jámu vykopal,] nepominul, zde první čin pominul.

Toto je podobné jen tomu, kdo nalezne odkrytou jámu, zasype ji a znovu ji vykope, kdy první čin pominul a [jáma] zůstává v jeho moci.

Nýbrž řekl Rav Aši: Když [hnůj] obrátil [ve výšce] méně než tři [tefachy].

A co nutí rabiho Elazara vyložit to jako [případ], kdy ho obrátil méně než tři [tefachy] a [že] důvod je, že měl v úmyslu jej nabýt, ale neměl-li v úmyslu jej nabýt, ne? Ať to vyloží o více než třech, a [pak] i když neměl v úmyslu jej nabýt, je povinen!

Řekl Rava: Mišna mu dělala obtíž: proč [uvádí] „obrací“? Ať učí „zvedne“! Nýbrž z toho vyplývá, že každé obracení je pod tři [tefachy].

A protože rabi Elazar řekl „je povinen“, rabi Jochanan řekl „je osvobozen“.

A řekl to rabi Jochanan takto? Vždyť jsme se učili: Kdo ukryje trn nebo sklo, a kdo ohradí svou ohradu trním, a [vlastník] ohrady, která spadla do veřejného prostranství, a jiný o ně utrpí škodu, je povinen [nahradit] jeho škodu.

A řekl rabi Jochanan: Učili to jen o [tom, kdo trní] vystrčí [do veřejného prostranství]; ale kdo [je] drží přesně [na svém pozemku], je osvobozen. Kdo [je] drží přesně – proč je osvobozen? Zdali ne proto, že je to pro něj jáma v jeho [vlastním] prostoru? Z toho plyne, že povinnost [platí] za jámu ve veřejném prostranství; tedy kdo se zřekne svých škodlivých věcí, je povinen.

Ne, vskutku ti řeknu: kdo se zřekne svých škodlivých věcí, je osvobozen. A kdo [je] drží přesně – proč je osvobozen? Protože k tomu bylo řečeno: Řekl Rav Acha, syn Rava Iky: Protože lidé se obvykle neotírají o zdi.

A řekl to rabi Jochanan takto? Vždyť řekl rabi Jochanan: Halacha je podle anonymní mišny, a učili jsme se: Kdo vykope jámu ve veřejném prostranství, a spadl do ní býk nebo osel a zemřel, je povinen.

Nýbrž vskutku rabi Jochanan řekl „je povinen“.

A protože rabi Jochanan řekl „je povinen“, rabi Elazar řekl „je osvobozen“. Ale vždyť řekl rabi Elazar