Talmud česky

Bava kama 33a בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 33a · 23 segmentů

1
Cizí nemá z jeho mistra strach; tento [učeň] má z mistra strach [a jistě odešel].
אחר לית ליה אימתא דרביה האי אית ליה אימתא דרביה
2
Rav Zevid jménem Ravy to učil k tomuto: „A najde“ (Dt 19,5) – vylučuje se ten, kdo se sám nastaví. Odtud řekl rabi Eliezer ben Ja'akov: Komu vyklouzl kámen z ruky a druhý vystrčil hlavu a dostal ho [do ní], je osvobozen. Rabi Josi bar Chanina řekl: Je osvobozen od vyhnanství a je povinen [platit] čtyři věci.
רב זביד משמיה דרבא מתני לה אהא ומצא פרט לממציא את עצמו מכאן א"ר אליעזר בן יעקב מי שיצתה אבן מתחת ידו והוציא הלה את ראשו וקיבלה פטור א"ר יוסי בר חנינא פטור מגלות וחייב בארבעה דברים
3
Kdo to učí k tomuto, tím spíše [to platí] pro to první. A kdo to učí k tomu prvnímu – ale zde je zcela osvobozen.
מאן דמתני לה אהא כ"ש אקמייתא ומאן דמתני לה אקמייתא אבל אהא פטור לגמרי:
4
Naši učitelé učili: Dělníci přišli vymáhat svou mzdu od hospodáře, hospodářův býk je nabral rohy nebo hospodářův pes je pokousal a [dělník] zemřel – [hospodář] je osvobozen. Jiní říkají: Dělníci mají právo vymáhat svou mzdu od hospodáře [a hospodář je povinen].
ת"ר פועלים שבאו לתבוע שכרן מבעל הבית ונגחן שורו של בעל הבית ונשכן כלבו של בעה"ב ומת פטור אחרים אומרים רשאין פועלין לתבוע שכרן מבעל הבית
5
Jaký je to případ? Jestliže se [hospodář] obvykle zdržuje ve městě, jaký je důvod Jiných? A jestliže se obvykle zdržuje doma, jaký je důvod prvního tany?
ה"ד אי דשכיח במתא מ"ט דאחרים אי דשכיח בבית מ"ט דת"ק
6
Je to zapotřebí u muže, který se někdy zdržuje [doma] a někdy ne, a [dělník] zavolal u dveří a on mu odpověděl: „Ano.“ Jeden [tana] soudí, že „ano“ znamená „vstup“, a druhý soudí, že „ano“ znamená „zůstaň stát na svém místě“.
לא צריכא בגברא דשכיח ולא שכיח וקרי אבבא ואמר להו אין מר סבר אין עול תא משמע ומ"ס אין קום אדוכתך משמע
7
Učí se [v baraitě] podle toho, kdo říká, že „ano“ znamená „zůstaň stát na svém místě“. Neboť se učí: Dělník vstoupil, aby vymáhal svou mzdu od hospodáře, a hospodářův býk ho nabral rohy nebo ho pokousal jeho pes – [hospodář] je osvobozen, ačkoli vstoupil se svolením. Proč je osvobozen? Není snad [míněno], že zavolal u dveří a on mu odpověděl „ano“? Plyne z toho tedy, že „ano“ znamená „zůstaň stát na svém místě“.
תניא כמ"ד אין קום אדוכתך משמע דתניא פועל שנכנס לתבוע שכרו מבעה"ב ונגחו שורו של בעה"ב או נשכו כלבו פטור אע"פ שנכנס ברשות אמאי פטור אלא לאו דקרי אבבא ואמר ליה אין וש"מ אין קום אדוכתך משמע:
8
MIŠNA: Dva neoznačení býci, kteří se navzájem poranili – [majitel] platí z rozdílu polovinu škody. Jsou-li oba označení, platí z rozdílu plnou škodu.
מתני׳ שני שוורין תמין שחבלו זה את זה משלמין במותר חצי נזק שניהן מועדין משלמין במותר נזק שלם
9
Jeden je neoznačený a jeden označený: [poranil-li] označený neoznačeného, platí z rozdílu plnou škodu; neoznačený označeného, platí z rozdílu polovinu škody.
אחד תם ואחד מועד מועד בתם משלם במותר נ"ש תם במועד משלם במותר חצי נזק
10
A stejně tak dva lidé, kteří se navzájem poranili, platí z rozdílu plnou škodu.
וכן שני אנשים שחבלו זה בזה משלמין במותר נזק שלם
11
Člověk a označený [býk], označený a člověk – platí z rozdílu plnou škodu. Člověk a neoznačený, neoznačený a člověk: [poranil-li] člověk neoznačeného, platí z rozdílu plnou škodu; neoznačený člověka, platí z rozdílu polovinu škody. Rabi Akiva říká: I neoznačený, který poranil člověka, platí z rozdílu plnou škodu.
אדם במועד ומועד באדם משלם במותר נזק שלם אדם בתם ותם באדם אדם בתם משלם במותר נזק שלם תם באדם משלם במותר חצי נזק ר' עקיבא אומר אף תם שחבל באדם משלם במותר נזק שלם:
12
GEMARA: Naši učitelé učili: „Podle tohoto práva se s ním naloží“ (Ex 21,31) – jako je právo [býka, který poraní] býka, tak je právo býka [, který poraní] člověka. Jako u býka [, který poraní] býka, neoznačený platí polovinu škody a označený plnou škodu, tak i u býka [, který poraní] člověka, neoznačený platí polovinu škody a označený plnou škodu.
גמ׳ ת"ר (שמות כא, לא) כמשפט הזה יעשה לו כמשפט שור בשור כך משפט שור באדם מה שור בשור תם משלם חצי נזק ומועד נזק שלם אף שור באדם תם משלם חצי נזק ומועד נזק שלם
13
Rabi Akiva říká: „Podle tohoto práva“ – podle toho nižšího [ustanovení], a ne podle vyššího.
ר' עקיבא אומר כמשפט הזה כתחתון ולא כעליון
14
Mohl bych myslet, že platí z nejlepšího [majetku]; proto Písmo říká „se s ním naloží“ – platí ze samotného [býka] a neplatí z nejlepšího [majetku].
יכול משלם מן העלייה ת"ל יעשה לו מגופו משלם ואינו משלם מן העלייה
15
A mudrci – k čemu je jim toto [slovo „s ním“]? K tomu, aby ho osvobodilo od čtyř věcí.
ורבנן זה למה לי לפוטרו מארבעה דברים
16
A rabi Akiva – odkud má, že je osvobozen od čtyř věcí? Vyvozuje to z [verše]: „Jestliže muž způsobí zranění svému bližnímu“ (Lv 24,19) – muž [, který poraní] svého bližního, a ne býk [, který poraní] svého bližního.
ורבי עקיבא לפוטרו מארבעה דברים מנא ליה נפקא ליה (ויקרא כד, יט) מאיש כי יתן מום בעמיתו איש בעמיתו ולא שור בעמיתו
17
A mudrci? Kdyby [to bylo] jen z onoho [verše], řekl bych, že jen bolest [neplatí], ale léčení a ušlý výdělek, řekl bych, ať mu dá. Proto nás to učí.
ורבנן אי מההיא הוה אמינא צער לחודיה אבל ריפוי ושבת אימא ליתן ליה קמ"ל:
18
MIŠNA: Býk v hodnotě sta [zuzů], který nabral býka v hodnotě dvou set, a mršina nemá žádnou cenu – [poškozený] si vezme toho býka.
מתני׳ שור שוה מנה שנגח שור שוה מאתים ואין הנבילה יפה כלום נוטל את השור:
19
GEMARA: Podle koho je naše Mišna? Je podle rabi Akivy, neboť se učí [v baraitě]: Býk se ocení u soudu, slova rabi Išmaela. Rabi Akiva říká: Býk přechází [do vlastnictví poškozeného].
גמ׳ מתניתין מני רבי עקיבא היא דתניא יושם השור בב"ד דברי רבי ישמעאל רבי עקיבא אומר הוחלט השור
20
V čem se rozcházejí? Rabi Išmael soudí: [Poškozený] je věřitel a dluží se mu peníze; a rabi Akiva soudí: Jsou to společníci.
במאי קמיפלגי ר' ישמעאל סבר בעל חוב הוא וזוזי הוא דמסיק ליה ור' עקיבא סבר שותפי נינהו
21
A rozcházejí se v tomto verši: „Ať prodají živého býka a rozdělí si peníze za něj“ (Ex 21,35). Rabi Išmael soudí: Milosrdný napomíná soud; a rabi Akiva soudí: Milosrdný napomíná poškozeného a škůdce.
וקמיפלגי בהאי קרא (שמות כא, לה) ומכרו את השור החי וחצו את כספו ר' ישמעאל סבר לבי דינא קמזהר רחמנא ור"ע סבר לניזק ומזיק מזהר להו רחמנא
22
Jaký je mezi nimi rozdíl? Je mezi nimi rozdíl, když ho poškozený zasvětil.
מאי בינייהו הקדישו ניזק איכא בינייהו
23
Rava se zeptal Rava Nachmana: Prodal-li ho škůdce – jak je to podle rabi Išmaela? Protože rabi Išmael říká, že [poškozený] je věřitel a dluží se mu peníze, je prodán? Nebo snad
בעא מיניה רבא מר"נ מכרו מזיק לר' ישמעאל מהו כיון דא"ר ישמעאל בעל חוב הוא וזוזי הוא דמסיק ליה מכור או דלמא

Originál: Bava Kamma 33a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu