Rav Zevid jménem Ravy to učil k tomuto: „A najde“ (Dt 19,5) – vylučuje se ten, kdo se sám nastaví. Odtud řekl rabi Eliezer ben Ja'akov: Komu vyklouzl kámen z ruky a druhý vystrčil hlavu a dostal ho [do ní], je osvobozen. Rabi Josi bar Chanina řekl: Je osvobozen od vyhnanství a je povinen [platit] čtyři věci.
רב זביד משמיה דרבא מתני לה אהא ומצא פרט לממציא את עצמו מכאן א"ר אליעזר בן יעקב מי שיצתה אבן מתחת ידו והוציא הלה את ראשו וקיבלה פטור א"ר יוסי בר חנינא פטור מגלות וחייב בארבעה דברים
Naši učitelé učili: Dělníci přišli vymáhat svou mzdu od hospodáře, hospodářův býk je nabral rohy nebo hospodářův pes je pokousal a [dělník] zemřel – [hospodář] je osvobozen. Jiní říkají: Dělníci mají právo vymáhat svou mzdu od hospodáře [a hospodář je povinen].
ת"ר פועלים שבאו לתבוע שכרן מבעל הבית ונגחן שורו של בעל הבית ונשכן כלבו של בעה"ב ומת פטור אחרים אומרים רשאין פועלין לתבוע שכרן מבעל הבית
Jaký je to případ? Jestliže se [hospodář] obvykle zdržuje ve městě, jaký je důvod Jiných? A jestliže se obvykle zdržuje doma, jaký je důvod prvního tany?
ה"ד אי דשכיח במתא מ"ט דאחרים אי דשכיח בבית מ"ט דת"ק
Je to zapotřebí u muže, který se někdy zdržuje [doma] a někdy ne, a [dělník] zavolal u dveří a on mu odpověděl: „Ano.“ Jeden [tana] soudí, že „ano“ znamená „vstup“, a druhý soudí, že „ano“ znamená „zůstaň stát na svém místě“.
לא צריכא בגברא דשכיח ולא שכיח וקרי אבבא ואמר להו אין מר סבר אין עול תא משמע ומ"ס אין קום אדוכתך משמע
Učí se [v baraitě] podle toho, kdo říká, že „ano“ znamená „zůstaň stát na svém místě“. Neboť se učí: Dělník vstoupil, aby vymáhal svou mzdu od hospodáře, a hospodářův býk ho nabral rohy nebo ho pokousal jeho pes – [hospodář] je osvobozen, ačkoli vstoupil se svolením. Proč je osvobozen? Není snad [míněno], že zavolal u dveří a on mu odpověděl „ano“? Plyne z toho tedy, že „ano“ znamená „zůstaň stát na svém místě“.
תניא כמ"ד אין קום אדוכתך משמע דתניא פועל שנכנס לתבוע שכרו מבעה"ב ונגחו שורו של בעה"ב או נשכו כלבו פטור אע"פ שנכנס ברשות אמאי פטור אלא לאו דקרי אבבא ואמר ליה אין וש"מ אין קום אדוכתך משמע:
Jeden je neoznačený a jeden označený: [poranil-li] označený neoznačeného, platí z rozdílu plnou škodu; neoznačený označeného, platí z rozdílu polovinu škody.
אחד תם ואחד מועד מועד בתם משלם במותר נ"ש תם במועד משלם במותר חצי נזק
Člověk a označený [býk], označený a člověk – platí z rozdílu plnou škodu. Člověk a neoznačený, neoznačený a člověk: [poranil-li] člověk neoznačeného, platí z rozdílu plnou škodu; neoznačený člověka, platí z rozdílu polovinu škody. Rabi Akiva říká: I neoznačený, který poranil člověka, platí z rozdílu plnou škodu.
אדם במועד ומועד באדם משלם במותר נזק שלם אדם בתם ותם באדם אדם בתם משלם במותר נזק שלם תם באדם משלם במותר חצי נזק ר' עקיבא אומר אף תם שחבל באדם משלם במותר נזק שלם:
GEMARA: Naši učitelé učili: „Podle tohoto práva se s ním naloží“ (Ex 21,31) – jako je právo [býka, který poraní] býka, tak je právo býka [, který poraní] člověka. Jako u býka [, který poraní] býka, neoznačený platí polovinu škody a označený plnou škodu, tak i u býka [, který poraní] člověka, neoznačený platí polovinu škody a označený plnou škodu.
גמ׳ ת"ר (שמות כא, לא) כמשפט הזה יעשה לו כמשפט שור בשור כך משפט שור באדם מה שור בשור תם משלם חצי נזק ומועד נזק שלם אף שור באדם תם משלם חצי נזק ומועד נזק שלם
A rabi Akiva – odkud má, že je osvobozen od čtyř věcí? Vyvozuje to z [verše]: „Jestliže muž způsobí zranění svému bližnímu“ (Lv 24,19) – muž [, který poraní] svého bližního, a ne býk [, který poraní] svého bližního.
ורבי עקיבא לפוטרו מארבעה דברים מנא ליה נפקא ליה (ויקרא כד, יט) מאיש כי יתן מום בעמיתו איש בעמיתו ולא שור בעמיתו
GEMARA: Podle koho je naše Mišna? Je podle rabi Akivy, neboť se učí [v baraitě]: Býk se ocení u soudu, slova rabi Išmaela. Rabi Akiva říká: Býk přechází [do vlastnictví poškozeného].
גמ׳ מתניתין מני רבי עקיבא היא דתניא יושם השור בב"ד דברי רבי ישמעאל רבי עקיבא אומר הוחלט השור
A rozcházejí se v tomto verši: „Ať prodají živého býka a rozdělí si peníze za něj“ (Ex 21,35). Rabi Išmael soudí: Milosrdný napomíná soud; a rabi Akiva soudí: Milosrdný napomíná poškozeného a škůdce.
וקמיפלגי בהאי קרא (שמות כא, לה) ומכרו את השור החי וחצו את כספו ר' ישמעאל סבר לבי דינא קמזהר רחמנא ור"ע סבר לניזק ומזיק מזהר להו רחמנא
Rava se zeptal Rava Nachmana: Prodal-li ho škůdce – jak je to podle rabi Išmaela? Protože rabi Išmael říká, že [poškozený] je věřitel a dluží se mu peníze, je prodán? Nebo snad
בעא מיניה רבא מר"נ מכרו מזיק לר' ישמעאל מהו כיון דא"ר ישמעאל בעל חוב הוא וזוזי הוא דמסיק ליה מכור או דלמא
Originál: Bava Kamma 33a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.