Ten poslední býk – přiřadíme ho k býkům, a [tak] je stále označený vůči býkům, ale vůči něčemu jinému označený není? Nebo snad ten poslední býk přiřadíme k oslovi a velbloudovi, a [tak] je označený vůči všem druhům?
האי שור בתרא בתר שוורים שדינן ליה ואכתי לשוורים הוא דאייעד למידי אחרינא לא אייעד או דילמא האי שור בתרא בתר חמור וגמל שדינן ליה ואייעד ליה לכולהו מיני
Osla a velblouda, býka, býka a býka – jak je to? Ten první býk – přiřadíme ho k oslovi a velbloudovi, a [tak] je označený vůči všem druhům? Nebo snad ho přiřadíme k býkům, a [tak] je stále označený vůči býkům, ale vůči jinému druhu označený není?
חמור וגמל שור שור ושור מהו האי שור קמא בתר חמור וגמל שדינן ליה ואייעד ליה לכולהו מיני או דילמא בתר שוורים שדינן ליה ואכתי לשוורים הוא דאייעד למינא אחרינא לא אייעד
Šabat, šabat a šabat, neděle a pondělí – jak je to? Ten poslední šabat – přiřadíme ho k šabatu, a [tak] je stále označený pro šabat, ale pro všední dny označený není? Nebo snad ho přiřadíme k neděli a pondělí, a [tak] je označený pro všechny dny?
שבת שבת ושבת אחד בשבת ושני בשבת מהו הא שבת בתרייתא בתר שבת הוא דשדינן ליה ואכתי לשבת הוא דאייעד לימות החול לא אייעד או דילמא בתר אחד בשבת ושני בשבת שדינן ליה ואייעד ליה לכולי יומא
Čtvrtek, pátek a šabat, šabat a šabat – jak je to? Ten první šabat – přiřadíme ho ke čtvrtku a pátku, a [tak] je označený pro všechny dny? Nebo snad ten první šabat přiřadíme k šabatům, a [tak] je označený pro šabaty?
ה' בשבת וערב שבת ושבת שבת ושבת מהו הא שבת קמייתא בתר ה' בשבת וע"ש שדינן ליה ואייעד לכולהו יומי או דילמא הא שבת קמייתא בתר שבתות הוא דשדינן ליה ולשבתות הוא דאייעד
Nabral-li býk patnáctého dne tohoto měsíce, šestnáctého dne tohoto [dalšího] měsíce a sedmnáctého dne tohoto [dalšího] měsíce – [je to] spor Rava a Šmuela.
נגח שור יום ט"ו בחודש זה ויום ט"ז בחודש זה ויום י"ז בחודש זה פלוגתא דרב ושמואל
Neboť bylo řečeno: [Žena] viděla [krev] patnáctého dne tohoto měsíce, šestnáctého dne tohoto [dalšího] měsíce a sedmnáctého dne tohoto [dalšího] měsíce – Rav řekl: Stanovila si pravidelnou lhůtu. A Šmuel řekl: [Nestanovila], dokud se to s přeskakováním neopakuje potřetí.
דאתמר ראתה יום ט"ו בחדש זה ויום ט"ז בחדש זה ויום י"ז בחדש זה רב אמר קבעה לה וסת ושמואל אמר עד שתשלש בדילוג
MIŠNA: Býk Izraelity, který nabral býka patřícího Chrámu, a [býk] Chrámu, který nabral býka obyčejného člověka – [majitel] je osvobozen, neboť je řečeno: „býk jeho bližního“ (Ex 21,35) – a ne býk patřící Chrámu.
מתני׳ שור של ישראל שנגח שור של הקדש ושל הקדש שנגח לשור של הדיוט פטור שנאמר (שמות כא, לה) שור רעהו ולא שור של הקדש
Býk Izraelity, který nabral býka kenaance, – je osvobozen; a [býk] kenaance, který nabral býka Izraelity, – ať je neoznačený, nebo označený, platí plnou škodu.
שור של ישראל שנגח לשור של כנעני פטור ושל כנעני שנגח לשור של ישראל בין תם בין מועד משלם נזק שלם:
GEMARA: Naše Mišna není podle rabi Šimona ben Menasji, neboť se učí: Býk obyčejného člověka, který nabral býka patřícího Chrámu, a [býk] Chrámu, který nabral býka obyčejného člověka – [majitel] je osvobozen, neboť je řečeno „býk jeho bližního“ – a ne býk patřící Chrámu. Rabi Šimon ben Menasja říká: Býk patřící Chrámu, který nabral býka obyčejného člověka – je osvobozen; a [býk] obyčejného člověka, který nabral býka patřícího Chrámu – ať je neoznačený, nebo označený, platí plnou škodu.
גמ׳ מתניתין דלא כר"ש בן מנסיא דתניא שור של הדיוט שנגח שור של הקדש ושל הקדש שנגח שור של הדיוט פטור שנאמר שור רעהו ולא שור של הקדש ר"ש בן מנסיא אומר שור של הקדש שנגח שור של הדיוט פטור ושל הדיוט שנגח שור של הקדש בין תם בין מועד משלם נזק שלם
Říkají: Jak soudí rabi Šimon? Je-li „jeho bližního“ přesné, ať je osvobozen i [býk] obyčejného člověka, který nabral [býka] Chrámu. A není-li „jeho bližního“ přesné, ať je i [býk] Chrámu, když nabral [býka] obyčejného člověka, povinen.
אמרי מאי קא סבר ר"ש אי רעהו דוקא אפילו של הדיוט שנגח של הקדש ליפטר ואי רעהו לאו דוקא אפילו דהקדש נמי כי נגח דהדיוט ליחייב
A kdybys řekl: Ve skutečnosti soudí, že „jeho bližního“ je přesné, avšak [býk] obyčejného člověka, když nabral [býka] Chrámu, je povinen z toho důvodu, že to vyvozuje úsudkem a minori ad maius z obyčejného člověka: Jestliže [býk] obyčejného člověka, který nabral [býka] obyčejného člověka, je povinen, když nabral [býka] Chrámu, tím spíše je povinen –
וכי תימא לעולם קסבר רעהו דוקא ומיהו דהדיוט כי נגח דהקדש היינו טעמא דמיחייב משום דקא מייתי ליה מקל וחומר דהדיוט ומה הדיוט שנגח של הדיוט חייב כי נגח דהקדש לא כל שכן דמיחייב
Reš Lakiš tedy řekl: Všichni byli zahrnuti v [povinnosti] plné škody. Když ti Písmo u neoznačeného upřesnilo „jeho bližního“, [plyne z toho, že jen u] „jeho bližního“ neoznačený platí polovinu škody; z toho plyne, že za [býka] Chrámu, ať neoznačený, nebo označený, platí plnou škodu.
אלא אמר ריש לקיש הכל היו בכלל נזק שלם כשפרט לך הכתוב רעהו גבי תם רעהו הוא דתם משלם חצי נזק מכלל דהקדש בין תם בין מועד משלם נזק שלם
Originál: Bava Kamma 37b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.