Nejde snad o prostého člověka, který neví, zda půdu lze či nelze uloupit, a přesto přijde majitel půdy a vezme půdu i zhodnocení? Vyvoď z toho, že [rabi Meir] ukládá pokutu i [tomu, kdo jednal] neúmyslně! Říkají: Nikoli, jde o kupce, který je učencem a ví [to].
מאי לאו בעם הארץ דלא ידע דקרקע נגזלת או אינה נגזלת ואפי' הכי קאתי בעל קרקע ושקיל לארעא ושבחה ושמע מינה בשוגג נמי קניס אמרי לא בלוקח תלמיד חכם וידע
Pojď a slyš: [Dal-li barvíři vlnu], aby mu ji obarvil červeně, a on ji obarvil černě, [nebo] černě, a on ji obarvil červeně – rabi Meir říká: Dá mu cenu jeho vlny. Cenu jeho vlny – ano; cenu jeho vlny i zhodnocení – ne.
תא שמע לצבוע לו אדום וצבעו שחור שחור וצבעו אדום ר' מאיר אומר נותן לו דמי צמרו דמי צמרו אין דמי צמרו ושבחו לא
A kdyby tě napadlo, že ukládá pokutu i [tomu, kdo jednal] neúmyslně, musel by mu dát cenu jeho vlny i zhodnocení. Nevyvoď z toho tedy, že [tomu, kdo jednal] úmyslně, ukládá pokutu, a [tomu, kdo jednal] neúmyslně, pokutu neukládá? Vyvoď z toho.
„Rabi Jehuda říká: Uloupená věc se vrací tak, jak je. Rabi Šimon říká: Pohlíží se na ni, jako by byla u něj odhadnuta v penězích.“ Jaký je mezi nimi rozdíl?
רבי יהודה אומר גזילה חוזרת בעיניה ר"ש אומר רואין אותה כאילו היא שומא אצלו בכסף מאי בינייהו
Rav Papa řekl: Podle všech patří zhodnocení, které je na uloupené věci, lupiči, a zde se přou o [podíl] polovinou, třetinou či čtvrtinou. Rabi Jehuda zastává, že zhodnocení na uloupené věci patří celé lupiči, a rabi Šimon zastává, že lupič bere [jen podíl jako nájemce] polovinou, třetinou či čtvrtinou.
רב פפא אמר דכ"ע שבח שעל גבי גזילה דגזלן הוי והכא למחצה לשליש ולרביע קמיפלגי רבי יהודה סבר שבח שעל גבי גזילה כוליה דגזלן הוי ורבי שמעון סבר למחצה לשליש ולרביע הוא דשקיל גזלן
Učili jsme: Uloupil-li krávu a ta u něj zabřezla a otelila se, [nebo] ovci a ta u něj obrostla [vlnou] a on ji ostříhal, platí [podle hodnoty] v době loupeže. Otelila-li se – ano; neotelila-li se, vrací se tak, jak je.
תנן גזל פרה ונתעברה אצלו וילדה רחל ונטענה אצלו וגזזה משלם כשעת הגזילה ילדה אין לא ילדה הדרא בעינא
Podle Rava Zevida, který řekl, že zhodnocení na uloupené věci patří podle rabi Jehudy okradenému, je to v pořádku: čí je to [mišna]? Rabi Jehudy. Ale podle Rava Papy, který řekl, že patří lupiči, čí je to? Ani rabi Jehudy, ani rabi Šimona!
בשלמא לרב זביד דאמר שבח שעל גבי גזילה דנגזל הוי לר' יהודה הא מני רבי יהודה היא אלא לרב פפא דאמר דגזלן הוי הא מני לא רבי יהודה ולא ר"ש
Rav Papa ti řekne: Totéž platí, i když se neotelila – platí [podle hodnoty] v době loupeže. A to, že se učí „otelila se“, je proto, že když v první části uvedl „otelila se“, uvedl „otelila se“ i v druhé části.
אמר לך רב פפא הוא הדין אפילו לא ילדה נמי כשעת הגזילה הוא דמשלם והא דקתני ילדה איידי דנסיב רישא ילדה נסיב סיפא נמי ילדה
Učí se v souladu s Ravem Papou: Rabi Šimon říká: Pohlíží se na ni, jako by byla u něj odhadnuta v penězích [jako u nájemce] polovinou, třetinou či čtvrtinou.
תניא כוותיה דרב פפא ר' שמעון אומר רואין אותה כאילו היא שומא אצלו בכסף למחצה לשליש ולרביע
Řekl Rav Aši: Když jsme byli u Rava Kahany, tázali jsme se: Podle rabi Šimona, který řekl, že lupič bere polovinou, třetinou či čtvrtinou – když ho vyplácíme, vyplácíme ho penězi, anebo si bere z masa [tj. ze samotné věci]?
אמר רב אשי כי הוינן בי רב כהנא איבעיא לן לר' שמעון דאמר למחצה לשליש ולרביע הוא דשקיל גזלן כי מסלקינן ליה בדמי מסלקינן ליה או דילמא מבשרא שקול
A rozřešili jsme to z toho, co řekl Rav Nachman, řekl Šmuel: Třem se odhaduje zhodnocení a vyplácejí se penězi. A to jsou: prvorozený prostému [bratru],
ופשטנא מהא דאמר רב נחמן אמר שמואל שלשה שמין להן השבח ומעלין אותן בדמים ואלו הן בכור לפשוט
Řekl RavinaRavu Ašimu: Řekl snad Šmuel, že věřitel dá kupci zhodnocení? Vždyť Šmuel řekl: Věřitel vymáhá [i] zhodnocení! Řekl mu: To není obtíž: zde jde o zhodnocení, které dosáhlo ramen [tj. plody zralé ke sklizni], a zde o zhodnocení, které nedosáhlo ramen.
אמר ליה רבינא לרב אשי מי אמר שמואל בעל חוב ללוקח יהיב ליה שבח והאמר שמואל בעל חוב גובה את השבח א"ל לא קשיא כאן בשבח המגיע לכתפים וכאן בשבח שאין מגיע לכתפים
Řekl mu: Ale každý den se dějí případy a Šmuel nechává vymáhat i zhodnocení, které dosáhlo ramen! Řekl mu: To není obtíž:
אמר ליה והא מעשים בכל יום וקא מגבי שמואל אפי' שבח המגיע לכתפים אמר ליה לא קשיא
Originál: Bava Kamma 95b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.