Bava kama 95a בבא קמא

zde [jde o případ], kdy uloupená věc existuje, zde, kdy uloupená věc neexistuje. Ale ten pás – to je přece uloupená věc, která existuje? Co [znamená] „pás“? Cenu pásu.

A všude, kde uloupená věc existuje, rabíni nařízení nestanovili? Ale co trám, což je uloupená věc, která existuje, a učili jsme: O uloupeném trámu, který zabudoval do stavby, [platí], že [majitel] dostane jeho cenu kvůli nařízení ve prospěch kajícníků? Tam je to odlišné: protože by vznikla ztráta na stavbě, rabíni s ním naložili, jako by neexistoval.

„Uloupil-li březí krávu a ona se otelila“ atd. Rabíni učili: Kdo uloupí ovci a ostříhá ji, [nebo] krávu a ona se otelí, platí ji i její střiž i její mláďata – slova rabi Meira. Rabi Jehuda říká: Uloupená věc se vrací tak, jak je. Rabi Šimon říká: Pohlíží se na ni, jako by byla u něj odhadnuta v penězích.

Tázali se: Co je důvodem rabi Meira? Zda proto, že zastává, že změněná věc zůstává ve svém stavu, anebo obecně změna nabývá [vlastnictví] a zde mu ukládá pokutu?

Jaký je v tom rozdíl? Tam, kde [zvíře] zchátralo.

Pojď a slyš: Uloupil-li zvíře a ono zestárlo, otroky a ti zestárli, platí [podle hodnoty] v době loupeže. Rabi Meir říká: U otroků mu řekne: Hle, máš před sebou, co je tvé; kdežto u zvířete [platí] podle doby loupeže.

A kdyby tě napadlo, že rabi Meir zastává, že změněná věc zůstává ve svém stavu, [platilo by to] i u zvířete! Nevyvoď z toho tedy, že rabi Meir zastává, že změna nabývá, a zde ukládá pokutu?

Říkají: Rabi Meir jim mluví podle jejich slov, slov rabínů: Podle mne změna nenabývá, a to i u zvířete; ale podle vás, kteří říkáte, že změna nabývá, uznejte mi alespoň [to] u otroka, který je přirovnán k nemovitostem, a nemovitost nelze uloupit. A rabíni mu říkají: Nikoli, otrok je přirovnán k movitostem.

Pojď a slyš: [Dal-li barvíři vlnu], aby mu ji obarvil červeně, a on ji obarvil černě, [nebo] černě, a on ji obarvil červeně – rabi Meir říká: Dá mu cenu jeho vlny. Cenu jeho vlny – ano; cenu jeho vlny i zhodnocení – ne. A kdyby tě napadlo, že rabi Meir zastává, že změna nenabývá, musel by mu dát cenu jeho vlny i zhodnocení!

Nevyvoď z toho tedy, že rabi Meir zastává, že změna nabývá, a zde ukládá pokutu? Vyvoď z toho.

Jsou, kdo říkají: Toto jsme se netázali, neboť Rav obrátil [jména] a učil: Uloupil-li krávu a ona zestárla, otroky a ti zestárli, platí [podle hodnoty] v době loupeže – slova rabi Meira. A mudrci říkají: U otroků mu řekne: Hle, máš před sebou, co je tvé. Jistě tedy podle rabi Meira změna nabývá, a zde mu ukládá pokutu.

Když jsme se tázali, tázali jsme se takto: Ukládá pokutu, když [jednal] úmyslně, ale když neúmyslně, pokutu neukládá? Anebo ukládá pokutu i [tomu, kdo jednal] neúmyslně?

Pojď a slyš: Pět [pohledávek] se vymáhá z nejhorší půdy.

A to jsou: plody, zhodnocení plodů, kdo se zaváže živit syna své ženy či dceru své ženy, dlužní úpis, v němž není ručení, a ketuba ženy, v níž není ručení.

Od koho jsi slyšel, že říká, že [chybějící] ručení není chybou písaře? Od rabi Meira. A učí se: plody a zhodnocení plodů.

Zhodnocení plodů – jak to vypadá? Například uloupil-li pole svému bližnímu a prodal je jinému a ten je zhodnotil, a [pole] je mu odňato; když [kupec] vymáhá,