Bava kama 94b בבא קמא

Řekli, že halacha je podle rabi Šimona ben Elazara, ale on sám to nezastává.

Řekl rabi Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Podle slova Tóry se uloupená věc, která se změnila, vrací tak, jak je, neboť je řečeno: „a vrátí uloupenou věc, kterou uloupil“ (Lv 5,23) – v každém případě. A řekneš-li [o] naší mišně – [ta je] kvůli nařízení ve prospěch kajícníků.

Ale řekl snad rabi Jochanan toto? Vždyť rabi Jochanan řekl: Halacha je podle anonymní mišny, a učili jsme: Nestihl-li mu ji dát, dokud ji nebarvil, je osvobozen.

Řekl jim jeden z rabínů, jménem rabi Jaakov: Mně to rabi Jochanan vysvětlil: [Jde o případ], kdy uloupil ohoblované dřevo a udělal z něj nádoby, což je změna, která se vrací do původního stavu.

Rabíni učili: Lupiči a ti, kdo půjčují na lichvu, když [peníze] vracejí, od nich se nepřijímá; a kdo od nich přijímá, s tím duch mudrců není spokojen.

Řekl rabi Jochanan: Za dnů Rabiho byla tato mišna naučena. Neboť se učí: Stalo se, že jeden člověk chtěl činit pokání. Řekla mu jeho žena: Hlupáku! Budeš-li činit pokání, ani pás nebude tvůj. A on se zdržel a pokání nečinil. V tu chvíli řekli: Lupiči a ti, kdo půjčují na lichvu, když [peníze] vracejí, od nich se nepřijímá; a kdo od nich přijímá, s tím duch mudrců není spokojen.

Namítali: Zanechal-li jim otec lichvářské peníze, přestože vědí, že jsou z lichvy, nejsou povinni je vrátit. Oni ne, ale jejich otec by byl povinen vrátit.

Podle práva ani jejich otec není povinen vrátit, a to, že se učí o nich, je proto, že chce učit závěr: Zanechal-li jim otec krávu, plášť či jakoukoli určitou [rozpoznatelnou] věc, jsou povinni [ji] vrátit kvůli cti svého otce. Proto učil i začátek o nich.

Ale jsou povinni vrátit kvůli cti svého otce? Čti zde: „A knížete ve svém lidu nebudeš proklínat“ (Ex 22,27) – [to platí jen o tom], kdo jedná podle skutků tvého lidu!

Jak řekl Rav Pinchas: [Jde o případ], kdy učinil pokání. I zde [jde o případ], kdy učinil pokání. Učinil-li pokání, co [ta věc] u něj dělá? Měl ji vrátit! [Jde o případ], kdy nestihl vrátit, než zemřel.

Pojď a slyš: Lupiči a ti, kdo půjčují na lichvu, přestože [už] vybrali, vracejí.

Lupiči – jaké „vybrali“ tu je? Buď uloupil, a [pak] uloupil, nebo neuloupil, a [pak] neuloupil! Řekni tedy: lupiči – a kdo to jsou? Ti, kdo půjčují na lichvu – přestože vybrali, vracejí. Říkají: Vracejí, ale nepřijímá se od nich.

Proč tedy vracejí? Aby dostáli [povinnosti] vůči Nebesům.

Pojď a slyš: Pastýři, výběrčí daní a celníci – jejich pokání je těžké, a vracejí těm, které znají.

Říkají: Vracejí, ale nepřijímá se od nich. Proč tedy vracejí? Aby dostáli [povinnosti] vůči Nebesům. Je-li tomu tak, proč je jejich pokání těžké?

A dále: řekni závěr: A [peníze] těch, které neznají, ať použijí pro potřeby obce. A Rav Chisda řekl: [Na] cisterny, příkopy a jeskyně [s vodou]. Nýbrž to není obtíž: zde [jde o dobu] před nařízením, zde po nařízení.

A nyní, když Rav Nachman řekl, [že nařízení platí], když uloupená věc již neexistuje, můžeš říci, že obojí je po nařízení, a to není obtíž: