Talmud česky

Bava kama 98b בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 98b · 22 segmentů

1
Jsou-li svědci, kteří vědí, co bylo v úpisu, ať mu napíší řádný úpis. A nejsou-li svědci, odkud to víme my? Řekl Rava: [Jde o případ], kdy mu [škůdce] věří.
אי דאיכא סהדי דידעי מאי הוה בשטרא ליכתבו ליה שטרא מעליא ואי דליכא סהדי אנן מנא ידעינן אמר רבא תהא במאמינו
2
Řekl Rav Dimi bar Chanina: Tento [výrok] Raby je sporem rabi Šimona a rabínů. Podle rabi Šimona, který říká, že věc, která způsobuje peníze, je jako peníze, je povinen; podle rabínů, kteří říkají, že věc, která způsobuje peníze, není jako peníze, povinen není.
אמר רב דימי בר חנינא הא דרבה מחלוקת ר"ש ורבנן היא לר"ש דאמר דבר הגורם לממון כממון דמי מחייב לרבנן דאמרי דבר הגורם לממון לאו כממון דמי לא מחייב
3
Namítl Rav Huna, syn Rava Jehošuy: Řekni, že jsi slyšel rabi Šimona [říkat], že věc, která způsobuje peníze, je jako peníze, u věci, jejíž podstatou jsou peníze; jako [výrok] Raby, neboť Raba řekl: Uloupil-li kvas před Pesachem a přišel jiný a spálil jej během svátku, je osvobozen, neboť všichni jsou povinni jej odstranit. Po Pesachu – [je to] spor rabi Šimona a rabínů.
מתקיף לה רב הונא בריה דרב יהושע אימר דשמעת ליה לרבי שמעון דבר הגורם לממון כממון דמי בדבר שעיקרו ממון כדרבה דאמר רבה גזל חמץ לפני הפסח ובא אחר ושרפו במועד פטור שהכל מצווים עליו לבערו לאחר הפסח מחלוקת ר' שמעון ורבנן
4
Podle rabi Šimona, který říká, že věc, která způsobuje peníze, je jako peníze, je povinen; podle rabínů, kteří říkají, že věc, která způsobuje peníze, není jako peníze, je osvobozen. [Ale] u věci, jejíž podstatou nejsou peníze, říkáme to snad?
לרבי שמעון דאמר דבר הגורם לממון כממון דמי חייב לרבנן דאמרי דבר הגורם לממון לאו כממון דמי פטור בדבר שאין עיקרו ממון מי אמרינן
5
Řekl Amejmar: Kdo soudí podle práva nepřímé škody, nechává za něj vymáhat cenu řádného úpisu; a kdo nesoudí podle práva nepřímé škody, nechává za něj vymáhat jen cenu papíru. Stal se takový případ a Rafram přinutil Rava Ašiho a nechal od něj vymáhat [plnou cenu], jako [za] trám pro sochu.
אמר אמימר מאן דדאין דינא דגרמי מגבי ביה דמי שטרא מעליא ומאן דלא דאין דינא דגרמי מגבי ביה דמי ניירא בעלמא הוה עובדא וכפייה רפרם לרב אשי ואגבי ביה כי כשורא לצלמא:
6
„Kvas, a uplynul na něm Pesach – řekne mu: Hle, máš před sebou, co je tvé.“ Který tanaita [učí, že] se u věcí zakázaných k užitku říká: Hle, máš před sebou, co je tvé? Řekl Rav Chisda: Je to rabi Jaakov. Neboť se učí: Býk, který usmrtil [člověka] – dokud nebyl jeho rozsudek dokončen, prodal-li jej [majitel], je prodán; zasvětil-li jej, je zasvěcen; porazil-li jej, jeho maso je dovoleno; vrátil-li jej strážce majiteli, je vrácen.
חמץ ועבר עליו הפסח אומר לו הרי שלך לפניך: מאן תנא אומרין באיסורי הנאה הרי שלך לפניך אמר רב חסדא ר' יעקב היא דתניא שור שהמית עד שלא נגמר דינו מכרו מכור הקדישו מוקדש שחטו בשרו מותר החזירו שומר לבעליו מוחזר
7
Poté, co byl jeho rozsudek dokončen, prodal-li jej, není prodán; zasvětil-li jej, není zasvěcen; porazil-li jej, jeho maso je zakázáno; vrátil-li jej strážce majiteli, není vrácen. Rabi Jaakov říká: I poté, co byl jeho rozsudek dokončen, vrátil-li jej strážce majiteli, je vrácen.
משנגמר דינו מכרו אינו מכור הקדישו אינו מוקדש שחטו בשרו אסור החזירו שומר לבעליו אינו מוחזר רבי יעקב אומר אף משנגמר דינו החזירו שומר לבעליו מוחזר
8
Nepřou se snad v tomto: rabi Jaakov zastává, že u věcí zakázaných k užitku se říká: Hle, máš před sebou, co je tvé, a rabíni zastávají, že u věcí zakázaných k užitku se neříká: Hle, máš před sebou, co je tvé?
מאי לאו בהא קמיפלגי דרבי יעקב סבר אומרין באיסורי הנאה הרי שלך לפניך ורבנן סברי אין אומרין באיסורי הנאה הרי שלך לפניך
9
Řekl mu Raba: Nikoli; podle všech u věcí zakázaných k užitku říkáme: Hle, máš před sebou, co je tvé, neboť jinak ať se přou o kvas o Pesachu! Nýbrž řekl Raba: Zde se přou o to, zda se rozsudek nad býkem dokončuje v jeho nepřítomnosti.
א"ל רבה לא דכולי עלמא אמרינן באיסורי הנאה הרי שלך לפניך דאם כן נפלגו בחמץ בפסח אלא אמר רבה הכא בגומרין דינו של שור שלא בפניו קא מיפלגי
10
Rabíni zastávají, že rozsudek nad býkem se v jeho nepřítomnosti nedokončuje, neboť mu [majitel] řekne: Kdybys mi ho přivedl, nechal bych ho utéct do bažin; nyní jsi ho vydal do ruky toho, s kým nemohu vést spor. A rabi Jaakov zastává, že rozsudek nad býkem se v jeho nepřítomnosti dokončuje, neboť mu řekne: Co jsem mu udělal? Nakonec by nad ním dokončili rozsudek v jeho nepřítomnosti.
רבנן סברי אין גומרין דינו של שור שלא בפניו דאמר ליה אי אייתיתיה ניהליה הוה מעריקנא ליה לאגמא השתא מסרתיה ביד מאן דלא מצינא לאישתעויי דינא בהדיה ור' יעקב סבר גומרין דינו של שור שלא בפניו דאמר ליה מאי עבדי ליה סוף סוף הוה גמרי ליה דינא שלא בפניו
11
Rav Chisda nalezl Rabu bar Šmuela. Řekl mu: Učil ses něco o věcech zakázaných k užitku? Řekl mu: Ano, učili jsme se: „a vrátí uloupenou věc“ (Lv 5,23) – proč se praví „kterou uloupil“? Ať vrátí [věc] takovou, jakou uloupil.
אשכחיה רב חסדא לרבה בר שמואל א"ל תנית מידי באיסורי הנאה אמר ליה אין תנינא (ויקרא ה, כג) והשיב את הגזלה מה תלמוד לומר אשר גזל יחזיר כעין שגזל
12
Odtud řekli: Uloupil-li minci a ta byla zneplatněna, plody a ty shnily, víno a to zkyslo, trumu a ta se stala nečistou, kvas a uplynul na něm Pesach, zvíře a bylo s ním spácháno přestoupení, a býka, dokud nebyl jeho rozsudek dokončen – řekne mu: Hle, máš před sebou, co je tvé.
מכאן אמרו גזל מטבע ונפסל פירות והרקיבו יין והחמיץ תרומה ונטמאת חמץ ועבר עליו הפסח בהמה ונעבדה בה עבירה ושור עד שלא נגמר דינו אומר לו הרי שלך לפניך
13
Od koho jsi slyšel, že říká: dokud nebyl jeho rozsudek dokončen – ano, poté, co byl jeho rozsudek dokončen – ne? Od rabínů. A učí se: Kvas, a uplynul na něm Pesach – řekne mu: Hle, máš před sebou, co je tvé. Řekl mu: Najdeš-li je, neříkej jim vůbec nic.
מאן שמעת ליה דאמר עד שלא נגמר דינו אין משנגמר דינו לא רבנן וקתני חמץ ועבר עליו הפסח אומר לו הרי שלך לפניך א"ל אי משכחת להו לא תימא להו ולא מידי:
14
„Plody, a ty shnily – řekne mu: Hle, máš před sebou, co je tvé.“ Ale vždyť jsme učili: Plody, a ty shnily – platí [podle hodnoty] v době loupeže! Řekl Rav Papa: Zde, když shnily všechny; zde, když shnila část z nich.
פירות והרקיבו אומר לו הרי שלך לפניך: והתנן פירות והרקיבו משלם כשעת הגזילה אמר רב פפא כאן שהרקיבו כולן כאן שהרקיבו מקצתן:
15
MIŠNA: Dal-li [věci] řemeslníkům k opravě a oni je poškodili, jsou povinni zaplatit. Dal-li tesaři truhlu, skříňku či skříň k opravě a on [ji] poškodil, je povinen zaplatit. A stavitel, který se zavázal zbořit zeď a rozbil kameny nebo je poškodil, je povinen zaplatit. Bořil-li z jedné strany a [zeď] spadla z druhé strany, je osvobozen; ale [spadla-li] následkem úderu, je povinen.
מתני׳ נתן לאומנין לתקן וקלקלו חייבין לשלם נתן לחרש שידה תיבה ומגדל לתקן וקלקל חייב לשלם והבנאי שקיבל עליו לסתור את הכותל ושיבר האבנים או שהזיקן חייב לשלם היה סותר מצד זה ונפל מצד אחר פטור ואם מחמת המכה חייב:
16
GEMARA: Řekl Rav Asi: Učili to jen [o případu], kdy dal tesaři truhlu, skříňku či skříň, aby do nich zatloukl hřeb, a on do nich zatloukl hřeb a rozbil je. Ale dal-li tesaři dřevo, aby udělal truhlu, skříňku či skříň, a on z něj udělal truhlu, skříňku či skříň a rozbil je, je osvobozen.
גמ׳ אמר רב אסי לא שנו אלא שנתן לחרש שידה תיבה ומגדל לנעץ בהן מסמר ונעץ בהן מסמר ושיברן אבל נתן לחרש עצים לעשות שידה תיבה ומגדל ועשה מהן שידה תיבה ומגדל ושיברן פטור
17
Proč? Řemeslník nabývá [vlastnictví] zhodnocením nádoby.
מאי טעמא אומן קונה בשבח כלי
18
Učili jsme: Dal-li [věci] řemeslníkům a oni je poškodili, jsou povinni zaplatit. Nejde snad o případ, kdy jim dal dřevo? Nikoli, [jde o] truhlu, skříňku či skříň.
תנן נתן לאומנין וקלקלו חייבין לשלם מאי לאו דיהיב להו עצים לא שידה תיבה ומגדל
19
Ale z toho, že závěr učí „truhlu, skříňku či skříň“, plyne, že začátek [mluví o] dřevě! Říkají: Vysvětluje ji: Jak? Dal-li [věci] řemeslníkům k opravě a oni je poškodili, jsou povinni zaplatit – například dal-li tesaři truhlu, skříňku či skříň.
הא מדקתני סיפא שידה תיבה ומגדל מכלל דרישא עצים אמרי פרושי קא מפרש לה כיצד נתן לאומנין לתקן וקלקלו חייבין לשלם כגון שנתן לחרש שידה תיבה ומגדל
20
A tak je to i rozumné, že učí [ve smyslu] „jak“. Neboť kdyby tě napadlo, že začátek [mluví o] dřevě – nyní, když nás učí, že za dřevo jsou povinni zaplatit a neříkáme, že řemeslník nabývá zhodnocením nádob, je třeba [učit] o truhle, skříňce či skříni?
והכי נמי מסתברא דכיצד קתני דאי סלקא דעתך רישא עצים השתא אשמעינן עצים חייבין לשלם ולא אמרינן אומן קונה בשבח כלים שידה תיבה ומגדל מבעיא
21
Kvůli tomu to nic není: tanaita učil závěr, aby objasnil začátek, abys neřekl, že začátek [mluví o] truhle, skříňce či skříni, ale o dřevě ne. Učil závěr „truhlu, skříňku či skříň“ – z toho plyne, že začátek [mluví o] dřevě, a přesto je povinen zaplatit.
אי משום הא לא איריא תנא סיפא לגלויי רישא שלא תאמר רישא שידה תיבה ומגדל אבל עצים לא תנא סיפא שידה תיבה ומגדל מכלל דרישא עצים ואפ"ה חייב לשלם
22
Řekněme, že ho podporuje [toto]: Kdo dá vlnu barvíři
לימא מסייע ליה הנותן צמר לצבע

Originál: Bava Kamma 98b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu