Bava kama 98b בבא קמא

Jsou-li svědci, kteří vědí, co bylo v úpisu, ať mu napíší řádný úpis. A nejsou-li svědci, odkud to víme my? Řekl Rava: [Jde o případ], kdy mu [škůdce] věří.

Řekl Rav Dimi bar Chanina: Tento [výrok] Raby je sporem rabi Šimona a rabínů. Podle rabi Šimona, který říká, že věc, která způsobuje peníze, je jako peníze, je povinen; podle rabínů, kteří říkají, že věc, která způsobuje peníze, není jako peníze, povinen není.

Namítl Rav Huna, syn Rava Jehošuy: Řekni, že jsi slyšel rabi Šimona [říkat], že věc, která způsobuje peníze, je jako peníze, u věci, jejíž podstatou jsou peníze; jako [výrok] Raby, neboť Raba řekl: Uloupil-li kvas před Pesachem a přišel jiný a spálil jej během svátku, je osvobozen, neboť všichni jsou povinni jej odstranit. Po Pesachu – [je to] spor rabi Šimona a rabínů.

Podle rabi Šimona, který říká, že věc, která způsobuje peníze, je jako peníze, je povinen; podle rabínů, kteří říkají, že věc, která způsobuje peníze, není jako peníze, je osvobozen. [Ale] u věci, jejíž podstatou nejsou peníze, říkáme to snad?

Řekl Amejmar: Kdo soudí podle práva nepřímé škody, nechává za něj vymáhat cenu řádného úpisu; a kdo nesoudí podle práva nepřímé škody, nechává za něj vymáhat jen cenu papíru. Stal se takový případ a Rafram přinutil Rava Ašiho a nechal od něj vymáhat [plnou cenu], jako [za] trám pro sochu.

„Kvas, a uplynul na něm Pesach – řekne mu: Hle, máš před sebou, co je tvé.“ Který tanaita [učí, že] se u věcí zakázaných k užitku říká: Hle, máš před sebou, co je tvé? Řekl Rav Chisda: Je to rabi Jaakov. Neboť se učí: Býk, který usmrtil [člověka] – dokud nebyl jeho rozsudek dokončen, prodal-li jej [majitel], je prodán; zasvětil-li jej, je zasvěcen; porazil-li jej, jeho maso je dovoleno; vrátil-li jej strážce majiteli, je vrácen.

Poté, co byl jeho rozsudek dokončen, prodal-li jej, není prodán; zasvětil-li jej, není zasvěcen; porazil-li jej, jeho maso je zakázáno; vrátil-li jej strážce majiteli, není vrácen. Rabi Jaakov říká: I poté, co byl jeho rozsudek dokončen, vrátil-li jej strážce majiteli, je vrácen.

Nepřou se snad v tomto: rabi Jaakov zastává, že u věcí zakázaných k užitku se říká: Hle, máš před sebou, co je tvé, a rabíni zastávají, že u věcí zakázaných k užitku se neříká: Hle, máš před sebou, co je tvé?

Řekl mu Raba: Nikoli; podle všech u věcí zakázaných k užitku říkáme: Hle, máš před sebou, co je tvé, neboť jinak ať se přou o kvas o Pesachu! Nýbrž řekl Raba: Zde se přou o to, zda se rozsudek nad býkem dokončuje v jeho nepřítomnosti.

Rabíni zastávají, že rozsudek nad býkem se v jeho nepřítomnosti nedokončuje, neboť mu [majitel] řekne: Kdybys mi ho přivedl, nechal bych ho utéct do bažin; nyní jsi ho vydal do ruky toho, s kým nemohu vést spor. A rabi Jaakov zastává, že rozsudek nad býkem se v jeho nepřítomnosti dokončuje, neboť mu řekne: Co jsem mu udělal? Nakonec by nad ním dokončili rozsudek v jeho nepřítomnosti.

Rav Chisda nalezl Rabu bar Šmuela. Řekl mu: Učil ses něco o věcech zakázaných k užitku? Řekl mu: Ano, učili jsme se: „a vrátí uloupenou věc“ (Lv 5,23) – proč se praví „kterou uloupil“? Ať vrátí [věc] takovou, jakou uloupil.

Odtud řekli: Uloupil-li minci a ta byla zneplatněna, plody a ty shnily, víno a to zkyslo, trumu a ta se stala nečistou, kvas a uplynul na něm Pesach, zvíře a bylo s ním spácháno přestoupení, a býka, dokud nebyl jeho rozsudek dokončen – řekne mu: Hle, máš před sebou, co je tvé.

Od koho jsi slyšel, že říká: dokud nebyl jeho rozsudek dokončen – ano, poté, co byl jeho rozsudek dokončen – ne? Od rabínů. A učí se: Kvas, a uplynul na něm Pesach – řekne mu: Hle, máš před sebou, co je tvé. Řekl mu: Najdeš-li je, neříkej jim vůbec nic.

„Plody, a ty shnily – řekne mu: Hle, máš před sebou, co je tvé.“ Ale vždyť jsme učili: Plody, a ty shnily – platí [podle hodnoty] v době loupeže! Řekl Rav Papa: Zde, když shnily všechny; zde, když shnila část z nich.

MIŠNA: Dal-li [věci] řemeslníkům k opravě a oni je poškodili, jsou povinni zaplatit. Dal-li tesaři truhlu, skříňku či skříň k opravě a on [ji] poškodil, je povinen zaplatit. A stavitel, který se zavázal zbořit zeď a rozbil kameny nebo je poškodil, je povinen zaplatit. Bořil-li z jedné strany a [zeď] spadla z druhé strany, je osvobozen; ale [spadla-li] následkem úderu, je povinen.

GEMARA: Řekl Rav Asi: Učili to jen [o případu], kdy dal tesaři truhlu, skříňku či skříň, aby do nich zatloukl hřeb, a on do nich zatloukl hřeb a rozbil je. Ale dal-li tesaři dřevo, aby udělal truhlu, skříňku či skříň, a on z něj udělal truhlu, skříňku či skříň a rozbil je, je osvobozen.

Proč? Řemeslník nabývá [vlastnictví] zhodnocením nádoby.

Učili jsme: Dal-li [věci] řemeslníkům a oni je poškodili, jsou povinni zaplatit. Nejde snad o případ, kdy jim dal dřevo? Nikoli, [jde o] truhlu, skříňku či skříň.

Ale z toho, že závěr učí „truhlu, skříňku či skříň“, plyne, že začátek [mluví o] dřevě! Říkají: Vysvětluje ji: Jak? Dal-li [věci] řemeslníkům k opravě a oni je poškodili, jsou povinni zaplatit – například dal-li tesaři truhlu, skříňku či skříň.

A tak je to i rozumné, že učí [ve smyslu] „jak“. Neboť kdyby tě napadlo, že začátek [mluví o] dřevě – nyní, když nás učí, že za dřevo jsou povinni zaplatit a neříkáme, že řemeslník nabývá zhodnocením nádob, je třeba [učit] o truhle, skříňce či skříni?

Kvůli tomu to nic není: tanaita učil závěr, aby objasnil začátek, abys neřekl, že začátek [mluví o] truhle, skříňce či skříni, ale o dřevě ne. Učil závěr „truhlu, skříňku či skříň“ – z toho plyne, že začátek [mluví o] dřevě, a přesto je povinen zaplatit.

Řekněme, že ho podporuje [toto]: Kdo dá vlnu barvíři