Bava mecia 105b בבא מציעא

[Pochybně nečistý, který] vylezl na strom, jehož síla je slabá, nebo na větev, jejíž síla je slabá [nad místem s nečistotou zemřelého], je nečistý.

Jak vypadá strom, jehož síla je slabá? Řekli v domě rabi Janaje: Každý, v jehož kmeni není [tloušťka], aby se do něj vyřízla [jamka na] rova. Jak vypadá větev, jejíž síla je slabá? Reš Lakiš řekl: Každá, která se skryje v pohledu na ni [tj. tak tenká, že je skoro neviditelná].

Tam jsme se učili: Kdo chodí po bejt ha-pras [poli s rozdrcenými kostmi] po kamenech, které by mohl posunout, nebo na člověku či zvířeti, jejichž síla je slabá, je nečistý.

Jak vypadá člověk, jehož síla je slabá? Reš Lakiš řekl: Každý, u něhož, když na něm jedou, jeho kolena tlučou o sebe. Jak vypadá zvíře, jehož síla je slabá? Řekli v domě rabi Janaje: Každé, které, když na něm jedou, pouští trus.

Řekli v domě rabi Janaje: Pro modlitbu a pro tefilin [je míra] čtyři kaby.

Co je to „pro modlitbu“? Neboť se učí: Kdo nese náklad na rameni a nastal čas modlitby: [je-li] méně než čtyři kaby, přehodí jej za záda a modlí se; [jsou-li] to čtyři kaby, položí jej na zem a modlí se.

Co je to „pro tefilin“? Neboť se učí: Nesl-li náklad na hlavě a tefilin na hlavě: jestliže tefilin byly drceny, je to zakázáno; a jestliže ne, je to dovoleno. O jakém nákladu mluvili? O nákladu čtyř kabů.

Učil rabi Chija: Kdo vynáší hnůj na hlavě a tefilin na hlavě, nesmí je posunout na stranu ani si je přivázat k bokům, protože by s nimi zacházel opovržlivě; ale přiváže si je na paži na místo tefilin.

Jménem domu Šily řekli: Dokonce ani jejich šátek není dovoleno položit na hlavu, na níž jsou tefilin. A kolik? Abaje řekl: Dokonce čtvrtinu čtvrtiny [kabu] z Pumbedity.

„Řekl rabi Jehuda: Jaká míra je [stanovena] u hromady? Nýbrž: jestliže je na něm tolik, kolik bylo zaseto.“ A kolik je tolik, kolik bylo zaseto? Rabi Ami řekl jménem rabi Jochanana: Čtyři sea na kor. Rabi Ami [jménem] svým řekl: Osm sea na kor. Řekl jeden stařec Rav Chamovi, synu Raby bar Avuhy: Vysvětlím ti to: Za let rabi Jochanana byla půda tučná; za let rabi Amiho byla půda vyčerpaná.

Tam jsme se učili: Vítr, který rozmetal snopy – odhadnou, kolik paběrek by [pole] mělo vynést, a dá to chudým. Raban Šimon ben Gamliel říká: Dá chudým [míru] toho, kolik bylo zaseto.

A kolik je tolik, kolik bylo zaseto? Když přišel Rav Dimi, řekl jménem rabi Elazara, a někteří říkají jménem rabi Jochanana: Čtyři kaby na kor. Rabi Jirmeja se ptal: Na kor osiva, nebo na kor úrody? Při setí rukou, nebo při setí voly?

Pojď a slyš: Když přišel Ravin, řekl jménem rabi Avuhy jménem rabi Elazara, a někteří říkají, že řekl jménem rabi Jochanana: Čtyři kaby na kor osiva. A ještě se máš ptát: Při setí rukou, nebo při setí voly? Zůstává nerozhodnuto.

MIŠNA: Kdo přijme pole od svého druha [do nájmu za pevnou dávku] a sežerou je kobylky nebo je spálí [sněť], jestliže je to pohroma celé země, sníží mu [majitel] z jeho dávky; jestliže to není pohroma celé země, nesnižuje mu z jeho dávky. Rabi Jehuda říká: Jestliže je od něj přijal za peníze, v žádném případě mu nesnižuje z jeho nájmu.

GEMARA: Jak vypadá pohroma celé země? Rav Jehuda řekl: Například když shořela [sněť zachvátila] většina pole v údolí. Ula řekl: Například když shořela čtyři pole na jeho čtyřech stranách.

Ula řekl: Ptali se na Západě [v zemi Izraele]: Shořela-li jedna brázda podél celého [pole], jak to je? Zůstala-li [neporušená] jedna brázda podél celého, jak to je? Oddělí-li [pole] úhor, jak to je? Vojtěška,