Bava mecia 106a בבא מציעא

jak to je? Jiná setba, jak to je? Pšenice vůči ječmeni – považuje se za jinou setbu, nebo ne? Celý svět [postižen] sněti a jeho [pole] rzí, anebo celý svět rzí a jeho sněti, jak to je? Zůstává nerozhodnuto.

[Majitel] mu řekl: „Zasej na něm pšenici“, a on šel a zasel na něm ječmen; a shořela většina údolí a shořel také ten jeho ječmen – jak to je? Řekneme snad, že mu může říci: „Kdybys na něm zasel pšenici, také by shořela“? Anebo mu může říci: „Kdybys na něm zasel pšenici, splnilo by se na mně: ‚Rozhodneš o věci a stane se ti‘ (Jb 22,28)“?

Je rozumné, že mu může říci: „Kdybys na něm zasel pšenici, splnilo by se na mně: ‚Rozhodneš o věci a stane se ti, a nad tvými cestami zazáří světlo‘ (Jb 22,28).“

Shořela-li všechna pole pronajímatele a shořelo s nimi také toto, ale neshořela většina údolí, jak to je? Řekneme snad: protože neshořela většina údolí, nesnižuje mu? Anebo, protože shořela všechna jeho pole, mu [nájemce] může říci: „To je kvůli tvému neštěstí, neboť shořela všechna tvá pole“?

Je rozumné, že mu [majitel] může říci: „Kdyby to bylo kvůli mému neštěstí, zůstalo by mi trochu, jak je psáno: ‚neboť nás zůstalo málo z mnoha‘ (Jr 42,2).“

Shořela-li všechna pole nájemce, a shořela většina údolí, a shořelo s nimi také toto, jak to je? Řekneme snad: protože shořela většina údolí, sníží mu? Anebo, protože shořela všechna jeho pole, mu [majitel] může říci: „To je kvůli tvému neštěstí, neboť shořela všechna tvá pole“? Je rozumné, že mu může říci: „Je to kvůli tvému neštěstí.“

Proč? Ať mu i zde [nájemce] řekne: „Kdyby to bylo kvůli mému neštěstí, zůstalo by mi trochu, neboť by se na mně splnilo: ‚neboť nás zůstalo málo z mnoha‘.“ Protože mu [majitel] řekne: „Kdybys byl hoden, aby ti něco zbylo, zbylo by ti z tvého vlastního [pole].“

Namítají [z baraity]: Byl-li rok sněti a rzi, nebo sobotní rok, nebo byly-li roky jako roky Elijáše, nezapočítává se mu to do počtu [let].

Učí se sněť a rez podobně jako roky jako roky Elijáše: tak jako v letech Elijáše nebyla žádná úroda, tak i zde jde o [případ], kdy nebyla žádná úroda. Ale kde je [nějaká] úroda, započítává se mu to, a neříkáme, že je to pohroma celé země.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Tam je to jiné, neboť verš říká: „Podle počtu let úrody ti bude prodávat“ (Lv 25,15) – roky, v nichž je na světě úroda.

Řekl Rav Aši Rav Kahanovi: Jestliže je tomu tak, ať se mu sobotní rok započítává do počtu, neboť v zahraničí je úroda! Odpověděl mu: Sobotní rok je odnětí ze strany Krále [Boha].

Řekl Mar Zutra, syn Rav Mariho, Ravinovi: Jestliže je tomu tak, ať se mu sobotní rok nezapočítává do srážky [z vykupní ceny]! Proč jsme se tedy učili: „Dá sela a pundion za rok“? Odpověděl mu: Tam je to jiné, neboť [pole] je vhodné k tomu, aby se na něm rozkládalo ovoce [k sušení].

Šmuel řekl: Učili [to] jen tehdy, když [pole] zasel, vzešlo, a sežraly je kobylky; ale nezasel-li vůbec, ne [nesnižuje mu], neboť mu [majitel] říká: „Kdybys je zasel, splnilo by se na mně: ‚Nebudou zahanbeni v čas zla a ve dnech hladu se nasytí‘ (Ž 37,19).“

Rav Šešet namítl: Pastýř, který pásl, nechal své stádo a odešel do města, a přišel vlk a roztrhal, přišel lev a rozsápal – neříká se: „Kdyby tam byl, zachránil by [je]“, nýbrž ho odhadnou: jestliže by mohl zachránit, je povinen; a jestliže ne, je osvobozen. A proč? Ať mu [majitel] řekne: „Kdybys tam byl, splnilo by se na mně: ‚I lva, i medvěda zabil tvůj služebník‘ (1S 17,36)!“

Protože mu [pastýř] říká: „Kdybys byl hoden, aby se ti stal zázrak, stal by se ti zázrak, jako rabi Chaninovi ben Dosovi, jemuž kozy přivedly medvědy na svých rozích.“ Ale ať mu [majitel] řekne: „Ač jsem nebyl hoden velkého zázraku, malého zázraku