kdo [je autorem] naší Mišny? Jsou to mudrci. Ale pokud řekneš, že spor [platí jen] u bohatého a chudého, ale [sbírá-li] chudý pro chudého, všichni souhlasí, že pro něj nabyl – kdo [je autorem] tohoto? Ani mudrci, ani rabi Eliezer!
מתניתין מני רבנן היא אלא אי אמרת בעשיר ועני מחלוקת אבל מעני לעני דברי הכל זכה לו הא מני לא רבנן ולא ר' אליעזר
Tak je to i rozumné, neboť se učí v závěru: „Řekl-li: Já jsem ji nabyl první, až když mu ji dal, neřekl nic.“ K čemu je v závěru [slovo] „první“? Je to samozřejmé – i když neřekl „první“, myslí „první“! Spíše nás tím učí, že v první části [jde o případ], kdy řekl „první“.
הכי נמי מסתברא דקתני סיפא אם משנתנה לו אמר אני זכיתי בה תחילה לא אמר כלום תחילה בסיפא למה לי פשיטא אע"ג דלא אמר תחילה תחילה קאמר אלא לאו הא קמ"ל רישא דאמר תחילה
Jaký je důvod? Je to jako ten, kdo se zmocní [majetku] pro věřitele tam, kde tím poškozuje jiné; a kdo se zmocní [majetku] pro věřitele tam, kde tím poškozuje jiné, nenabývá.
מאי טעמא הוי תופס לבעל חוב במקום שחב לאחרים והתופס לבעל חוב במקום שחב לאחרים לא קנה
Řekl mu: Dokud neodstoupí, je [jeho ruka] jako ruka hospodáře; když odstoupí, je to z jiného důvodu, neboť je psáno: „Neboť mně jsou synové Izraele služebníky, mými služebníky jsou“ (Lv 25,55) – a ne služebníky služebníků.
אמר ליה כל כמה דלא הדר ביה כיד בעל הבית הוא כי הדר ביה טעמא אחרינא הוא דכתיב (ויקרא כה, נה) כי לי בני ישראל עבדים עבדי הם ולא עבדים לעבדים
Řekl rabi Chija bar Aba jménem rabiho Jochanana: Kdo zvedne nalezenou věc pro svého druha, jeho druh [ji] nabývá. A řekneš-li [námitku z] naší Mišny – [tam] řekl „podej mi ji“, a neřekl „nabuď [ji] pro mne“.
אמר ר' חייא בר אבא אמר ר' יוחנן המגביה מציאה לחבירו קנה חבירו ואם תאמר משנתינו דאמר תנה לי ולא אמר זכה לי:
GEMARA: Řekl Reš Lakiš jménem Aby Kohena Bardely: Čtyři lokte [kolem] člověka mu nabývají [věci] všude. [Jaký je důvod?] Mudrci [to] ustanovili, aby nedošlo ke sváru. Řekl Abaje: Rabi Chija bar Josef namítl [z oddílu] Pea. Řekl Rava: Rabi Jaakov bar Idi namítl [z oddílu] Nezikin.
גמ׳ אמר ריש לקיש משום אבא כהן ברדלא ארבע אמות של אדם קונות לו בכל מקום [מאי טעמא] תקינו רבנן דלא אתי לאנצויי אמר אביי מותיב ר' חייא בר יוסף פיאה אמר רבא מותיב ר' יעקב בר אידי נזיקין
Řekl Abaje: Rabi Chija bar Josef namítl [z oddílu] Pea: Vzal-li [chudý] část pey a hodil [ji] na zbytek, nemá na něj žádný nárok. Padl-li na ni, [nebo] rozprostřel na ni svůj plášť, odstraní ho z ní. A totéž [platí] o zapomenutém snopu.
אמר אביי מותיב ר' חייא בר יוסף פיאה נטל מקצת פיאה וזרק על השאר אין לו בה כלום נפל לו עליה פרס טליתו עליה מעבירין אותו הימנה וכן בעומר שכחה
Protože padl, dal najevo, že chce nabýt padnutím; [tím, co je] ve čtyřech loktech, nabýt nechce.
כיון דנפל גלי דעתיה דבנפילה ניחא ליה דנקני בארבע אמות לא ניחא ליה דנקני
Originál: Bava Metzia 10a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.