Bava mecia 10b בבא מציעא

Rav Papa řekl: Když mudrci ustanovili [nabývání] čtyřmi lokty, [bylo to] obecně; na poli hospodáře mu to mudrci neustanovili. A přestože mu v něm Milosrdný dal právo – dal mu Milosrdný právo procházet jím a sbírat peu, ale nedal mu právo, aby [pole] bylo jeho dvorem.

Řekl Rava: Rabi Jaakov bar Idi namítl [z oddílu] Nezikin: „Uviděl-li nalezenou věc a padl na ni, a přišel jiný a zmocnil se jí, ten, kdo se jí zmocnil, ji nabyl.“ A pokud řekneš, že čtyři lokte [kolem] člověka mu nabývají [věci] všude, ať mu [ji] nabudou jeho čtyři lokte!

Čím se zde zabýváme? Když neřekl: „Ať nabudu.“ Ale jestliže [to] mudrci ustanovili, co na tom, že to neřekl? Protože na ni padl, dal najevo, že chce nabýt padnutím; [tím, co je] ve čtyřech loktech, nabýt nechce.

Rav Šešet řekl: Když [to] mudrci ustanovili, [bylo to] v uličce, kde se nemačká množství lidí; na veřejném prostranství, kde se mačká množství lidí, [to] mudrci neustanovili.

Ale vždyť říká „všude“!

„Všude“ – aby se zahrnuly okraje veřejného prostranství.

A Reš Lakiš řekl jménem Aby Kohena Bardely: Nezletilá [dívka] nemá [nabývací] dvůr a nemá čtyři lokte. A rabi Jochanan řekl jménem rabiho Janaje: Má dvůr a má čtyři lokte.

V čem se přou? Jeden se domnívá, že dvůr byl zahrnut [do pravidel] kvůli ruce; tak jako má ruku, má i dvůr. A druhý se domnívá, že dvůr byl zahrnut kvůli zastoupení; a tak jako nemá [způsobilost k] zastoupení, nemá ani dvůr.

Je snad někdo, kdo říká, že dvůr byl zahrnut kvůli zastoupení? Vždyť se učí: „v jeho ruce“ (Ex 22,3) – mám [z toho] jen jeho ruku; odkud [víme o] jeho střeše, dvoru a ohradě? Proto verš říká: „bude-li jistě nalezeno“ (Ex 22,3) – kdekoli.

A kdyby ses domníval, že dvůr byl zahrnut kvůli zastoupení, pak bychom tu měli zástupce k přestupku; a platí pro nás, že neexistuje zástupce k přestupku!

Řekl Ravina: Kde říkáme, že neexistuje zástupce k přestupku? Tam, kde zástupce sám podléhá povinnosti; ale u dvora, který povinnosti nepodléhá, je zavázán ten, kdo [ho] poslal.

Pak tedy, kdo řekne ženě a otroku: „Jděte a ukradněte mi [to],“ – protože nepodléhají povinnosti, i tam by byl zavázán ten, kdo je poslal?

Řekneš: žena a otrok povinnosti podléhají, jen teď nemají z čeho platit, neboť jsme se učili: Byla-li žena rozvedena [nebo] otrok propuštěn, jsou povinni zaplatit.

Rav Sama řekl: Kde říkáme, že neexistuje zástupce k přestupku? Tam, kde [zástupce], chce-li, udělá [to], a chce-li, neudělá; ale u dvora, kam se [věc] ukládá i proti jeho vůli, je zavázán ten, kdo [ho] poslal.

Jaký je mezi nimi rozdíl? Rozdíl je [v případě] kohena, který řekne Izraelitovi: „Jdi a zasnub mi rozvedenou ženu“; anebo muže, který řekne ženě: „Ostříhej mi [dokola vlasy] chlapce.“

Podle té verze, která říká, že všude, kde [zástupce], chce-li, udělá, a chce-li, neudělá, není ten, kdo poslal, zavázán – i zde, chce-li, udělá, a chce-li, neudělá, a ten, kdo je poslal, není zavázán. Podle té verze, kterou jsi řekl, že všude, kde zástupce povinnosti nepodléhá, je zavázán ten, kdo poslal – i tito, protože [těmto zákazům] nepodléhají, je zavázán ten, kdo je poslal.

A je snad někdo, kdo říká, že dvůr nebyl zahrnut kvůli její ruce? Vždyť se učí: „do její ruky“ – mám [z toho] jen její ruku; odkud [víme o] její střeše, dvoru a ohradě? Proto verš říká: „a dá“ – kdekoli.

Pokud jde o rozlukový list, všichni souhlasí, že dvůr byl zahrnut kvůli její ruce. Přou se ohledně nálezu: jeden se domnívá,