Bava mecia 110b בבא מציעא

Rabi Chanina se domníval, že půda zůstává v držení sirotků a na věřiteli je, aby přinesl důkaz. Řekl jim jeden stařec: Tak řekl rabi Jochanan: Na sirotcích je, aby přinesli důkaz. Jaký je důvod? Půda, protože slouží k vymáhání, se považuje za vymoženou, a na sirotcích je, aby přinesli důkaz.

Abaje řekl: I my jsme se to učili: [Strom a studna, kde] je pochybné, zda tento předešel, a pochybné, zda onen předešel – [majitel studny] pokácí [strom] a neplatí cenu.

Je tedy zřejmé, že protože [strom] je určen k pokácení, říkáme mu [majiteli stromu]: Přines důkaz a vezmi [si náhradu]. I zde tato listina, protože slouží k vymáhání, se považuje za vymoženou, a na sirotcích je, aby přinesli důkaz.

Přinesli-li sirotci důkaz, že oni [pozemek] zlepšili, rabi Chanina se domníval, že když je vyplácíme, vyplácíme je půdou.

A tak to není: vyplácíme je penězi, podle [výroku] Rav Nachmana, neboť Rav Nachman řekl jménem Šmuela: Tři, jimž odhadnou přírůstek a vyplatí je penězi, a to jsou: prvorozený vůči prostému [bratrovi],

a věřitel a [nárok z] ketuby ženy vůči sirotkům, a věřitel vůči kupcům.

Řekl Ravina Rav Ašimu: Chceš říci, že Šmuel zastává [názor, že] věřitel vůči kupcům [vyplácí přírůstek]? Copak má kupec [nárok na] přírůstek? Vždyť Šmuel řekl: Věřitel vymáhá i přírůstek! A kdybys řekl: To není rozpor – tady jde o přírůstek, který dosahuje k ramenům [hotové plody], tady o přírůstek, který nedosahuje k ramenům – vždyť jsou případy každý den, a Šmuel nechává vymáhat i přírůstek, který dosahuje k ramenům!

To není rozpor: tady jde o případ, kdy [věřitel] má u něj [pohledávku] ve výši půdy i přírůstku; tam o případ, kdy u něj nemá [pohledávku] ve výši půdy i přírůstku.

A když nemá [pohledávku] ve výši půdy i přírůstku, [je to tak], že dá kupci peníze a propustí ho. To je v pořádku podle toho, kdo říká: Má-li kupec peníze, nemůže věřitele vyplatit. Ale podle toho, kdo říká: Má-li kupec peníze, může věřitele vyplatit – ať mu [kupec] řekne: „Kdybych měl peníze, vyplatil bych tě z celé půdy; nyní, když peníze nemám, dej mi kousek půdy v mé půdě ve výši mého přírůstku!“

Čím se zde zabýváme? Například když mu ji [dlužník] určil jako výslovnou zástavu [apotiki], že mu řekl: „Nebudeš mít úhradu jinak než z tohoto.“

MIŠNA: Kdo přijme pole od svého druha na jeden sedmiletý cyklus za sedm set zuzů, sobotní rok [je zahrnut] do počtu. Přijal-li je od něj na sedm let za sedm set zuzů, sobotní rok není [zahrnut] do počtu.

Najatý na den vymáhá [mzdu] celou noc; najatý na noc vymáhá celý den. Najatý na hodiny vymáhá celou noc a celý den. Najatý na týden, najatý na měsíc, najatý na rok, najatý na sedmiletí – skončil-li ve dne, vymáhá celý den; skončil-li v noci, vymáhá celou noc a celý den.

GEMARA: Učili naši mistři [v baraitě]: Odkud [víme], že najatý na den vymáhá celou noc? Verš říká: „Nezůstane u tebe přes noc mzda najatého až do rána“ (Lv 19,13). A odkud, že najatý na noc vymáhá celý den? Neboť je řečeno: „V jeho den mu dáš jeho mzdu“ (Dt 24,15).

A řekni naopak! Nájem se platí až na konci.

Učili naši mistři [v baraitě]: Z toho, co je řečeno: „Nezůstane u tebe přes noc mzda najatého“, copak nevím, že [to znamená] do rána? Proč verš říká „do rána“? Učí, že [zákaz] nepřestupuje jinak než do prvního rána.

Od té chvíle dále, jak to je? Rav řekl: Přestupuje [zákaz] „neotálej“. Rav Josef řekl: Jaký je k tomu verš? „Neříkej svému bližnímu: Jdi a vrať se, a zítra dám, když to máš u sebe“ (Př 3,28).

Učili naši mistři [v baraitě]: Kdo řekne svému druhovi: „Jdi a najmi mi dělníky“, ani jeden z nich nepřestupuje [zákaz] „nenecháš přes noc“: tento, protože je nenajal,