Řekl-li: Hle, zaplatím, a zemřel, a jeho synové řekli: Nezaplatíme – jak je tomu? Říkáme, že couvli? Nebo snad stojí za slovem svého otce a jen ho odkládají?
אמר הריני משלם ומת ואמרו בניו אין אנו משלמין מאי מי אמרינן מהדר קא הדרי בהו או דלמא במלתא דאבוהון קיימי ודחויי הוא דקא מדחו ליה
Zaplatili-li synové – jak je tomu? Může jim [majitel] říci: Dvojnásobnou náhradu jsem převedl na vašeho otce, protože mi udělal radost, ale na vás ne? Nebo snad v tom není rozdíl?
שלמו בנים מאי מצי אמר להו כי אקנאי כפילא לאבוכון דעבד לי נייח נפשאי לדידכו לא או דלמא לא שנא
Zaplatil-li synům – jak je tomu? Mohou mu říci: Když na tebe náš otec převedl dvojnásobnou náhradu, [bylo to proto], že jsi mu udělal radost, ale nám ne? Nebo snad v tom není rozdíl? Zaplatili-li synové synům – jak je tomu?
שילם לבנים מאי מצו אמרי ליה כי אקני לך אבונא כפילא דעבדת ליה נייח נפשיה אבל אנן לדידן לא או דלמא לא שנא שלמו בנים לבנים מאי
Zaplatil-li polovinu – jak je tomu? Vypůjčil-li si dvě krávy a zaplatil jednu z nich – jak je tomu? Vypůjčil-li si od společníků a zaplatil jednomu z nich – jak je tomu? Společníci, kteří si vypůjčili, a jeden z nich zaplatil – jak je tomu? Vypůjčil-li si od ženy a zaplatil jejímu muži – jak je tomu? Žena, která si vypůjčila, a zaplatil její muž – jak je tomu? Zůstává to nerozhodnuto.
שילם מחצה מאי שאל שתי פרות ושילם אחת מהן מאי שאל מן השותפין ושילם לאחד מהן מאי שותפין ששאלו ושילם אחד מהן מאי שאל מן האשה ושילם לבעלה מאי אשה ששאלה ושילם בעלה מאי תיקו
Namítli: Kdo půjčí druhému na zástavu a zástava se ztratila, a řekl mu: Půjčil jsem ti na ni sela, a měla cenu šekelu, a druhý říká: Nikoli, nýbrž půjčil jsi mi na ni sela, a měla cenu sely – je osvobozen.
מיתיבי המלוה את חבירו על המשכון ואבד המשכון ואמר לו סלע הלויתיך עליו שקל היה שוה והלה אומר לא כי אלא סלע הלויתני עליו סלע היה שוה פטור
[Řekl-li]: Půjčil jsem ti na ni sela, a měla cenu šekelu, a druhý říká: Nikoli, nýbrž půjčil jsi mi na ni sela, a měla cenu tří denárů – je zavázán [přísahou].
סלע הלויתיך עליו שקל היה שוה והלה אומר לא כי אלא סלע הלויתני עליו שלשה דינרים היה שוה חייב
[Řekl-li dlužník]: Půjčil jsi mi na ni sela, a měla cenu dvou [sel], a druhý říká: Nikoli, nýbrž půjčil jsem ti na ni sela, a měla cenu sely – je osvobozen.
סלע הלויתני עליו ב' היה שוה והלה אומר לא כי אלא סלע הלויתיך עליו סלע היה שוה פטור
K čemu se to vztahuje? Řekneš-li, k závěrečné části – vyplývá to přece, že přísaha připadá věřiteli, protože doznává část nároku! Spíše Šmuel řekl: K první části.
אהייא אילימא אסיפא ותיפוק ליה דשבועה גבי מלוה היא דהא קא מודי מקצת הטענה אלא אמר שמואל ארישא
Co znamená „k první části“? K závěru první části: Půjčil jsem ti na ni sela, a měla cenu šekelu, a druhý říká: Nikoli, nýbrž půjčil jsi mi na ni sela, a měla cenu tří denárů – je zavázán. Přísaha by připadla dlužníkovi, ale rabíni řekli, ať přísahá věřitel, aby snad nepřísahal tento a druhý pak nevytáhl úschovu.
מאי ארישא אסיפא דרישא סלע הלויתיך עליו שקל היה שוה והלה אומר לא כי אלא סלע הלויתני עליו שלשה דינרין היה שוה חייב דשבועה גבי לוה הוא ואמור רבנן לשתבע מלוה שמא ישבע זה ויוציא הלה את הפקדון
Originál: Bava Metzia 34b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.