„Raban Šimon ben Gamliel říká: Prodá je před soudem, protože je to jako vracení ztracené věci majiteli.“ Bylo řečeno: Rabi Aba, syn rabiho Jaakova, řekl jménem rabiho Jochanana: Halacha je podle Rabana Šimona ben Gamliela. A Rava řekl jménem Rava Nachmana: Halacha je podle slov mudrců.
רשב"ג אומר ימכרם בבית דין מפני שהוא כמשיב אבידה לבעלים: אתמר רבי אבא ברבי יעקב א"ר יוחנן הלכה כר"ש ב"ג ורבא אמר רב נחמן הלכה כדברי חכמים
Ale to přece rabi Jochanan řekl už jednou, neboť Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Všude, kde Raban Šimon ben Gamliel učil v naší Mišně, je halacha podle něj, kromě [případů] ručitele, Cidonu a posledního důkazu.
והא אמרה ר' יוחנן חדא זמנא דאמר רבה בר בר חנה א"ר יוחנן כל מקום ששנה רבן שמעון בן גמליאל במשנתינו הלכה כמותו חוץ מערב וצידן וראיה אחרונה
Z [názoru]Rabana Šimona ben Gamliela bychom vyvodili, že příbuzného uvádějí do majetku zajatce; z [názoru] rabínů bychom vyvodili, že příbuzného do majetku zajatce neuvádějí.
מדרבן שמעון בן גמליאל נשמע דמורידין קרוב לנכסי שבוי מדרבנן נשמע דאין מורידין קרוב לנכסי שבוי
A odkud [to víš]? Snad Raban Šimon ben Gamliel mluví zde jen proto, že se ničí jistina, ale tam [uznává], že [příbuzného] neuvádějí. A rabíni mluví zde jen buď podle Rava Kahany, nebo podle Rava Nachmana bar Jicchaka, ale tam [uznávají], že [ho] uvádějí.
וממאי דלמא עד כאן לא קאמר רבן שמעון בן גמליאל הכא אלא משום דקא כליא קרנא אבל התם הכי נמי דאין מורידין ועד כאן לא קאמרי רבנן הכא אלא אי כרב כהנא אי כרב נחמן בר יצחק אבל התם הכי נמי דמורידין
Znamená to, že jde o dva [různé] důvody? Vždyť Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Halacha je podle Rabana Šimona ben Gamliela. A Šmuel řekl: Příbuzného uvádějí do majetku zajatce. Není to snad proto, že jde o jeden důvod? Ne, jde o dva důvody.
למימרא דתרי טעמי נינהו והאמר רב יהודה אמר שמואל הלכה כרבן שמעון ב"ג ואמר שמואל מורידין קרוב לנכסי שבוי לאו משום דחד טעמא הוא לא תרי טעמי נינהו
Tak je to i rozumné, neboť Rava řekl jménem Rava Nachmana: Halacha je podle slov mudrců. A Rav Nachman řekl: Příbuzného uvádějí do majetku zajatce. Vyvoď tedy z toho, že jde o dva důvody. Vyvoď z toho.
הכי נמי מסתברא דאמר רבא אמר רב נחמן הלכה כדברי חכמים ואמר רב נחמן מורידין קרוב לנכסי שבוי אלא ש"מ תרי טעמי נינהו שמע מינה
Kde se liší, je případ, kdy o něm neuslyšeli, že zemřel. Rav řekl: Neuvádějí, neboť [majetek] snad poškodí. A Šmuel řekl: Uvádějí; protože Mistr řekl, že je odhadujeme jako u nájemce za podíl, nepoškodí jej.
כי פליגי בשלא שמעו בו שמת רב אמר אין מורידין דלמא מפסיד להו ושמואל אמר מורידין כיון דאמר מר שיימינן להו כאריס לא מפסיד להו
Namítli: Rabi Eliezer říká: Z toho, co je řečeno: „Vzplane můj hněv a pobiji vás mečem“ (Ex 22,23), vím, že jejich ženy budou vdovami a jejich synové sirotky. Co tedy učí Písmo [slovy]: „a vaše ženy budou [vdovami]“ atd.?
מיתיבי ר"א אומר ממשמע שנאמר (שמות כב, כג) וחרה אפי והרגתי אתכם יודע אני שנשותיהם אלמנות ובניהם יתומים אלא מה ת"ל והיו נשיכם וגו'
Učí, že jejich ženy budou chtít se vdát, a nenechají je, a jejich synové budou chtít vstoupit do majetku svého otce, a nenechají je. Rava řekl: Učili jsme se: vstoupit [do majetku] a prodat [jej].
מלמד שנשותיהם מבקשות לינשא ואין מניחין אותן ובניהן רוצים לירד לנכסי אביהן ואין מניחין אותן אמר רבא לירד ולמכור תנן
Byl takový případ v Nehardee a Rav Šešet jej rozhodl z této baraity. Rav Amram mu řekl: Snad jsme se učili „vstoupit a prodat“? Řekl mu: Snad jsi z Pumbedity, kde provlékají slona uchem jehly? Vždyť se to učí obdobně jako o jejich ženách: jako tam vůbec ne, tak i zde vůbec ne.
הוה עובדא בנהרדעא ופשטה רב ששת מהא מתני' א"ל רב עמרם דלמא לירד ולמכור תנן א"ל דלמא מפומבדיתא את דמעיילין פילא בקופא דמחטא והא דומיא דנשותיהם [ובניהם] קתני מה התם כלל לא אף הכא נמי כלל לא
A [otázka], zda uvádějí příbuzného do majetku zajatce, je sporem tannaim, neboť se učí: Kdo vstoupí do majetku zajatců, nevyvádějí ho z něj. A nejen to, ale i když uslyšel, že [majetkové poměry] se mění, a předběhl, utrhl a snědl, je horlivý a má zisk. A toto je majetek zajatců: jestliže jeho otec, nebo jeho bratr, nebo jeden z jeho zůstavitelů odešli do zámoří a uslyšeli o nich, že zemřel.
ומורידין קרוב לנכסי שבוי תנאי היא דתניא היורד לנכסי שבוי אין מוציאין אותו מידו ולא עוד אלא אפי' שמע שממשמשין ובאין וקדם ותלש ואכל הרי זה זריז ונשכר ואלו הן נכסי שבויין הרי שהיה אביו או אחיו או אחד מן המורישין הלכו להם למדינת הים ושמעו בהן שמת
Kdo vstoupí do majetku opuštěného [netušim], toho z něj vyvádějí. A toto je opuštěný majetek: jestliže jeho otec, nebo jeho bratr, nebo jeden z jeho zůstavitelů odešli do zámoří a neuslyšeli o nich, že zemřel. A Raban Šimon ben Gamliel řekl: Slyšel jsem, že opuštěný majetek je jako majetek zajatců.
היורד לנכסי נטושים מוציאין אותו מידו ואלו הן נכסי נטושים הרי שהיה אביו או אחיו או אחד מן המורישין הלכו להם למדינת הים ולא שמעו בהם שמת ואמר רבן שמעון בן גמליאל שמעתי שהנטושים כשבויין
Kdo vstoupí do majetku zanechaného [retušim], toho z něj vyvádějí. A toto je zanechaný majetek: jestliže jeho otec, nebo jeho bratr, nebo jeden z jeho zůstavitelů byli zde a neví, kam odešli.
היורד לנכסי רטושים מוציאין אותו מידו ואלו הן נכסי רטושים הרי שהיה אביו או אחיו או אחד מן המורישין כאן ואינו יודע להיכן הלכו
Originál: Bava Metzia 38b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.