Bava mecia 43a בבא מציעא

a zaplatí mu cenu bylinek.

MIŠNA: Kdo uloží peníze u směnárníka: jsou-li svázané, ať je nepoužívá, proto, jestliže se ztratily, neručí za ně. Jsou-li volné, smí je používat, proto, jestliže se ztratily, ručí za ně. U hospodáře, ať svázané, ať volné, ať je nepoužívá, proto, jestliže se ztratily, neručí za ně. Kramář je jako hospodář — slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Kramář je jako směnárník.

GEMARA: Protože jsou svázané, ať je nepoužívá? Řekl Rav Asi, řekl Rav Jehuda: Učili to o svázaných a zapečetěných. Rav Mari řekl: O [svázaných] neobvyklým uzlem. Někteří říkají: Rav Mari se otázal: Neobvyklý uzel — jak je to? Zůstává nerozhodnuto.

„Jsou-li volné, smí je používat“ atd.: Řekl Rav Huna: A [ručí] i tehdy, jestliže byly odcizeny nepředvídatelnou událostí. — Ale vždyť se učí „ztratily se“! — Jako [to vykládá] Raba, neboť Raba řekl: Byly ukradeny ozbrojeným lupičem; „ztratily se“ — že jeho loď se potopila v moři.

A Rav Nachman řekl: Byly-li odcizeny nepředvídatelnou událostí, ne. Řekl Rava Ravu Nachmanovi: Podle tebe, který říkáš, že za nepředvídatelnou událost ne, zjevně nejsi [směnárník] vypůjčitelem vůči nim. Není-li vypůjčitelem, není ani placeným strážcem! Řekl mu: V tomto s tebou souhlasím: jelikož má z toho užitek, a to užitek, že kdyby se mu naskytla koupě, na níž je zisk, nakoupil by za ně, je vůči nim placeným strážcem.

Namítl Rav Nachman Ravu Hunovi: Kdo uloží peníze [chrámového pokladu] u směnárníka: jsou-li svázané, ať je nepoužívá; proto, jestliže [je] vydal, nedopustil se pokladník zpronevěry. A jsou-li volné, smí je používat; proto, jestliže [je] vydal, dopustil se pokladník zpronevěry.

A říkáš-li, [že ručí] i za nepředvídatelnou událost, proč [mluví] právě o tom, že je vydal? I když je nevydal, také [se pokladník dopustil zpronevěry]!

Řekl mu: Totéž platí, i když je nevydal; ale jelikož učí v první části „vydal“, učí i v závěru „vydal“.

MIŠNA: Kdo si přivlastní svěřenou věc — Bejt Šamaj říkají: Ať [nese ztrátu] ať při poklesu, ať při vzestupu [ceny]. A Bejt Hilel říkají: Podle doby vynětí. Rabi Akiva říká: Podle doby žaloby.

GEMARA: Řekl Raba: Kdo uloupí svému bližnímu sud vína, který zprvu stál zuz a teď stojí čtyři: rozbil-li jej nebo vypil, platí čtyři; rozbil-li se sám od sebe, platí zuz.

Jaký je důvod? Jelikož, kdyby tu [sud] byl, vrátil by se svému majiteli jak jest, v tu chvíli, kdy jej pije nebo jej rozbíjí, mu jej loupí; a učíme [v Mišně]: Všichni lupiči platí podle doby loupeže. Rozbil-li se sám od sebe, platí zuz. Jaký je důvod? Teď s ním nic neudělal; za co ho činíš povinným? Za tu chvíli, kdy jej uloupil, a v té chvíli stál zuz.

Učíme [v Mišně]: Bejt Hilel říkají: Podle doby vynětí. Co [znamená] „podle doby vynětí“? Řekneš-li: podle doby vynětí ze světa,

a v čem [by se přeli]? Jestliže při poklesu, je snad někdo, kdo by [to] tvrdil? Vždyť učíme: Všichni lupiči platí podle doby loupeže! A jestliže při vzestupu, to je [totéž co] Bejt Šamaj.