Bava mecia 45a בבא מציעא

Je zakázáno vypůjčit si dinár za dinár.

Jaký dinár? Řekneš-li: stříbrný dinár za stříbrný dinár — je snad někdo, kdo by říkal, že vůči sobě samému není platidlem? Nýbrž je zřejmé: zlatý dinár za zlatý dinár. A podle koho? Jestliže podle Bejt Hilel, vždyť říkají, že je platidlem! Nýbrž, ne-li podle Bejt Šamaj? A plyne z toho, že to rabi Jochanan řekl: Nevykupujeme.

Ne, vskutku ti řeknu, že rabi Jochanan je ten, kdo řekl: Vykupujeme. A půjčka je jiná: jelikož co do koupě a prodeje jej rabíni učinili jako zboží — neboť říkáme, že to on zdražuje a zlevňuje — i co do půjčky je zbožím.

Tak je to také rozumné. Neboť když přišel Ravin, řekl [jménem] rabiho Jochanana: Ačkoli řekli, že je zakázáno vypůjčit si dinár za dinár, ale vykupuje se na něj druhý desátek. Plyne z toho [tak].

Pojď a slyš: Kdo rozměňuje selu z peněz druhého desátku [v Jeruzalémě] — Bejt Šamaj říkají: Za celou selu drobné mince. A Bejt Hilel říkají: Za šekel stříbro a za šekel drobné. Teď, když podle Bejt Šamaj vykupujeme na drobné mince, je třeba [to] říkat o zlatě? — Drobné mince jsou jiné: v místě, kde obíhají, jsou oběživé.

Jinou verzí to říkají: Rabi Jochanan a Reš Lakiš — jeden řekl: Spor je o selaim na dináry, neboť Bejt Šamaj se domnívají: „peníze“ — první peníze, a ne druhé peníze.

A Bejt Hilel se domnívají: „peníze, peníze“ — [Písmo] rozšířilo, a dokonce i druhé peníze. Ale plodiny na dináry podle všech vykupujeme, neboť to jsou stále první peníze.

A druhý řekl: I o plodinách na dináry je také spor.

A podle toho, kdo říká, že spor je o selaim na dináry — místo aby se přeli o selaim na dináry, ať se přou o selaim na selaim!

Kdyby se přeli o selaim na selaim, řekl bych, že to platí o selaim na selaim, ale o selaim na dináry uznávají Bejt Hilel Bejt Šamaj, že zlato je vůči stříbru zbožím, a nevykupujeme. Sděluje nám [opak].

Pojď a slyš: Kdo rozměňuje selu druhého desátku v Jeruzalémě — Bejt Šamaj říkají: Za celou selu drobné mince. A Bejt Hilel říkají: Za šekel stříbro a za šekel drobné. Teď, když stříbro na drobné mince vykupujeme a neříkáme „první peníze, a ne druhé peníze“, říkáme snad vůči zlatu, které je vzácnější než ono, „první peníze, a ne druhé peníze“?

Řekl Rava: Namítáš z Jeruzaléma? Jeruzalém je jiný, neboť o něm je psáno: „Dáš ty peníze za cokoli, po čem tvá duše touží, za skot i za brav“ (Dt 14,26).

Pojď a slyš: Kdo rozměňuje selu z peněz druhého desátku — Bejt Šamaj říkají: Za celou selu drobné mince. A Bejt Hilel říkají: Za šekel stříbro a za šekel drobné.

Nýbrž podle všech: „peníze, peníze“ — [Písmo] rozšířilo, a dokonce i druhé peníze. Nýbrž, bylo-li řečeno [něco] od rabiho Jochanana a rabiho Šimona ben Lakiše, tak bylo řečeno: Jeden řekl: Spor je o selaim na dináry, neboť Bejt Šamaj se domnívají: Ustanovujeme zábranu,