Bava mecia 47b בבא מציעא

[i] hadrem na drhnutí. „K převodu“ — na vyloučenou [názoru] Leviho, který řekl: nádobou převodce; sděluje nám: [nádobou,] kterou se převádí, a ne kterou se získává. Rav Papa řekl: [Slovo „způsobilou“ je] k vyloučení mince. A Rav Zevid, a říkají také Rav Aši, řekl: K vyloučení věcí zakázaných k užitku.

Někteří to říkají [jinak]: Řekl Rav Papa: „Způsobilou“ k vyloučení mince. Řekl Rav Zevid, a říkají také Rav Aši: K vyloučení věcí zakázaných k užitku. Ale [vyloučení] hadru nebylo zapotřebí.

„Neražený kov získává raženou minci“ atd.: Co je asimon? Řekl Rav: Peníze, které se dávají jako známka do lázně.

Namítají: Nevykupuje se druhý desátek na asimon ani na peníze, které se dávají jako známka do lázně. Z toho plyne, že asimon nejsou peníze, které se dávají jako známka do lázně! A řekneš-li, že [to] vysvětluje — vždyť [jiný tanaita] učí takto: Vykupuje se druhý desátek na asimon — slova rabiho Dosy. A mudrci říkají: Nevykupuje se. A shodují se, že se nevykupuje na peníze, které se dávají jako známka do lázně.

Nýbrž řekl rabi Jochanan: Co je asimon? Neražený kus kovu. A rabi Jochanan se drží svého názoru, neboť řekl rabi Jochanan: Rabi Dosa a rabi Jišmael řekli jedno a totéž. Rabi Dosa — to, co jsme řekli. Rabi Jišmael — co to je? Neboť se učí v baraitě: „Svaž peníze do své ruky“ (Dt 14,25) — aby se zahrnula každá věc, která se dá svázat do ruky — slova rabiho Jišmaela. Rabi Akiva říká: Aby se zahrnula každá věc, na níž je ražba.

„Jak? Přitáhl-li od něho plodiny a nedal mu peníze, nemůže odstoupit“ atd.: Řekl rabi Jochanan: Podle Tóry peníze získávají. A proč řekli, že přitažení získává? [Je to] zábrana, aby mu snad neřekl: Tvá pšenice shořela na půdě.

Konec konců, kdo založí požár, musí platit! Nýbrž [je to] zábrana pro případ, že by vypukl požár nepředvídatelnou událostí: jestliže je [prodávající] ponechá ve svém vlastnictví, nasadí svůj život, namáhá se a zachraňuje; a jestliže ne, nenasadí svůj život, nenamáhá se a nezachraňuje.

Reš Lakiš řekl: Přitažení je výslovně [uvedeno] v Tóře. Jaký je důvod Reš Lakiše? Písmo říká: „Když prodáte něco svému bližnímu nebo koupíte z ruky svého bližního“ (Lv 25,14) — věc, která se získává z ruky do ruky.

A rabi Jochanan [o tom] říká: „Z ruky“ — k vyloučení pozemku, u něhož není předražení.

A Reš Lakiš? Jestliže tak, ať Písmo napíše: „Když prodáte něco z ruky svého bližního, neutiskujte“; k čemu potřebuji „nebo koupíte“? Plyne z toho [to] pro přitažení.

A rabi Jochanan, co udělá s „nebo koupíte“? Potřebuje to k tomu, co se učí v baraitě: „Když prodáte něco… neutiskujte“ — mám [to] jen [v případě], že byl předražen kupující; byl-li poškozen prodávající, odkud [to víme]? Písmo říká: „nebo koupíte… neutiskujte“.

A Reš Lakiš z toho vyvozuje dvě [věci].

Učíme: Rabi Šimon říká: Kdo má peníze v ruce, ten má navrch. Prodávající je ten, kdo může odstoupit; kupující nemůže odstoupit. Dobře, řekneš-li, že peníze získávají, proto prodávající může odstoupit a kupující nemůže odstoupit. Ale řekneš-li, že peníze nezískávají, ať i kupující odstoupí!

Řekne ti Reš Lakiš: Nemluvím podle rabiho Šimona; když mluvím, [mluvím] podle rabínů.

Dobře podle Reš Lakiše: to je to, co je mezi rabim Šimonem a rabíny. Ale podle rabiho Jochanana, co je mezi rabim Šimonem a rabíny? Je mezi nimi [výrok] Rava Chisdy, neboť řekl Rav Chisda: Tak jako ustanovili přitažení pro prodávající, tak ustanovili přitažení pro kupující. Rabi Šimon nepřijímá [výrok] Rava Chisdy, rabíni přijímají [výrok] Rava Chisdy.

Učíme: Ale řekli: Ten, který se potrestal na pokolení potopy, ten se potrestá na tom, kdo nestojí za svým slovem. Dobře, řekneš-li, že peníze získávají, proto [mu hrozí] „ale“ [prokletí]. Ale řekneš-li, že peníze nezískávají, proč [mu hrozí] „ale“? Kvůli [pouhým] slovům?

A [kvůli] slovům [mu hrozí] „ale“? Vždyť se učí v baraitě: