Talmud česky

Bava mecia 49a בבא מציעא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 49a · 16 segmentů

1
K čemu by mu pak byla zástava, kterou drží? Neplyne z toho tedy: co [znamená] „neruší“, které říká Raban Šimon ben Gamliel? Neruší vůbec [žádnou část dluhu]. A co [znamená] „ruší“, které říká rabi Jehuda ha-Nasi? Tu polovinu, za kterou nedrží zástavu.
אלא משכון דנקיט למה ליה אלא לאו שמע מיניה מאי אינו משמט דקאמר רבן שמעון בן גמליאל אינו משמט בכולו ומאי משמט דקאמר רבי יהודה הנשיא להך פלגא דלא נקיט עליה משכון
2
A v tom se přou: Raban Šimon ben Gamliel se domnívá, že [zástava] získává odpovídající celému, a rabi Jehuda ha-Nasi se domnívá, že získává odpovídající jí.
ובהא קמיפלגי דרבן שמעון בן גמליאל סבר כנגד כולו הוא קונה ורבי יהודה הנשיא סבר כנגדו הוא קונה
3
Ne. Co [znamená] „neruší“, které říká Raban Šimon ben Gamliel? Tu polovinu, za kterou drží zástavu. Z toho plyne, že rabi Jehuda ha-Nasi se domnívá, že i tu polovinu, za kterou drží zástavu, ruší. K čemu by mu pak byla zástava, kterou drží? Pouze na připomínku věci.
לא מאי אינו משמט דקאמר רבן שמעון בן גמליאל להך פלגא דנקיט עליה משכון מכלל דרבי יהודה הנשיא סבר להך פלגא דנקיט עליה משכון נמי משמט אלא משכון דנקיט למה ליה לזכרון דברים בעלמא
4
Ravu Kahanovi dali peníze za len. Nakonec len zdražil. Přišel před Rava. Řekl mu: Za to, za co jsi přijal peníze, jim dej [len]; a ostatní jsou [jen] slova, a u slov nejde o [výtku] nedostatku důvěryhodnosti.
רב כהנא יהבו ליה זוזי אכיתנא לסוף אייקר כיתנא אתא לקמיה דרב אמר ליה במאי דנקיטת זוזי הב להו ואידך דברים נינהו ודברים אין בהן משום מחוסרי אמנה
5
Neboť bylo řečeno: Slova — Rav řekl: U nich nejde o nedostatek důvěryhodnosti. A rabi Jochanan řekl: U nich jde o nedostatek důvěryhodnosti.
דאיתמר דברים רב אמר אין בהן משום מחוסרי אמנה ורבי יוחנן אמר יש בהם משום מחוסרי אמנה
6
Namítají: Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Proč Písmo říká „spravedlivý hin“ (Lv 19,36)? Copak hin nebyl zahrnut v efě? Nýbrž aby ti řeklo, že tvé „ano“ (hen) má být spravedlivé a tvé „ne“ má být spravedlivé. Řekl Abaje: To [znamená], aby nemluvil jedno ústy a jiné srdcem.
מיתיבי רבי יוסי ברבי יהודה אומר מה תלמוד לומר (ויקרא יט, לו) הין צדק והלא הין בכלל איפה היה אלא לומר לך שיהא הן שלך צדק ולאו שלך צדק אמר אביי ההוא שלא ידבר אחד בפה ואחד בלב
7
Namítají: Rabi Šimon říká: Ačkoli řekli, že plášť získává zlatý dinár a zlatý dinár nezískává plášť, v každém případě taková je halacha. Ale řekli: Ten, který se potrestal na lidech pokolení potopy a na lidech pokolení rozptýlení, ten se potrestá na tom, kdo nestojí za svým slovem.
מיתיבי ר' שמעון אומר אף על פי שאמרו טלית קונה דינר זהב ואין דינר זהב קונה טלית מכל מקום כך הלכה אבל אמרו מי שפרע מאנשי דור המבול ומאנשי דור הפלגה הוא עתיד ליפרע ממי שאינו עומד בדיבורו
8
Je to [spor] tanaitů. Neboť učíme [v Mišně]: Stalo se, že rabi Jochanan ben Matja řekl svému synovi: Jdi a najmi nám dělníky. Šel a dohodl s nimi [i] stravu. A když přišel k otci, řekl mu: Synu můj, i kdybys jim připravil [hostinu] jako hostinu Šalomouna v jeho době, nesplnil bys vůči nim svou povinnost, neboť jsou to synové Abrahama, Izáka a Jákoba. Nýbrž dříve než začnou s prací, jdi a řekni jim: [Je to] pod podmínkou, že vůči mně nemáte [nárok na] nic jiného než chléb a luštěniny.
תנאי היא דתנן מעשה ברבי יוחנן בן מתיא שאמר לבנו צא ושכור לנו פועלים הלך ופסק להם מזונות וכשבא אצל אביו אמר לו בני אפילו אתה עושה להם כסעודת שלמה בשעתו לא יצאת ידי חובתך עמהם שהן בני אברהם יצחק ויעקב אלא עד שלא יתחילו במלאכה צא ואמור להם על מנת שאין לכם עלי אלא פת וקטנית בלבד
9
A napadne-li tě, že u slov jde o nedostatek důvěryhodnosti, jak mu mohl říci: Jdi, odstup? — Tam je to jiné, protože dělníci sami na to nespoléhali. Jaký je důvod? Věděli, že [syn] spoléhá na svého otce.
ואי ס"ד דברים יש בהן משום מחוסרי אמנה היכי אמר ליה זיל הדר בך שאני התם דפועלים גופייהו לא סמכא דעתייהו מאי טעמא מידע ידעי דעל אבוה סמך
10
Jestliže tak, i kdyby začali s prací, také! — Začali-li s prací, jistě na to spoléhali; řekli [si]: Řekl to před svým otcem a bylo mu to vhod.
אי הכי אפילו התחילו במלאכה נמי התחילו במלאכה ודאי סמכי דעתייהו אמרו מימר אמר קמיה דאבוה וניחא ליה
11
A řekl to rabi Jochanan tak? Vždyť řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: Kdo řekne svému bližnímu: Dám ti dar, může odstoupit. „Může“ — to je zřejmé! Nýbrž: smí odstoupit. Řekl Rav Papa: A rabi Jochanan uznává [opak] u malého daru, protože na něj [obdarovaní] spoléhají.
ומי אמר רבי יוחנן הכי והאמר רבה בר בר חנה אמר רבי יוחנן האומר לחבירו מתנה אני נותן לך יכול לחזור בו יכול פשיטא אלא מותר לחזור בו אמר רב פפא ומודה רבי יוחנן במתנה מועטת דסמכא דעתייהו
12
Tak je to také rozumné, neboť řekl rabi Abahu, řekl rabi Jochanan: Izraelita, který řekl levitovi: Máš u mě kor desátku — levita smí [jej] učinit desátkem z desátku za jiné místo. Dobře, řekneš-li, že nemůže odstoupit, proto smí. Ale řekneš-li, že může odstoupit, proč smí? Ukázalo by se, že jí neodvedené plodiny!
הכי נמי מסתברא דאמר רבי אבהו אמר רבי יוחנן ישראל שאמר לבן לוי כור מעשר יש לך בידי בן לוי רשאי לעשותו תרומת מעשר על מקום אחר אי אמרת בשלמא לא מצי למיהדר ביה משום הכי רשאי אלא אי אמרת מצי למיהדר ביה אמאי רשאי אישתכח דקא אכיל טבלים
13
Čím se zde zabýváme? Případem, kdy jej od něho vzal a znovu ho u něho uložil.
הכא במאי עסקינן כגון שנטלו ממנו וחזר והפקידו אצלו
14
Jestliže tak, řekni závěr: Dal-li jej jinému levitovi, nemá vůči němu nic než výčitku. A napadne-li tě [případ], kdy jej od něho vzal a znovu ho u něho uložil, proč nemá vůči němu nic než výčitku? Jelikož jej přitáhl, má u něho majetek! Nýbrž, neplyne-li z toho, [že jde o případ,] kdy jej nevzal? Plyne z toho [tak].
אי הכי אימא סיפא נתנו לבן לוי אחר אין לו עליו אלא תרעומת ואי סלקא דעתך כגון שנטלו ממנו וחזר והפקידו אצלו אמאי אין לו עליו אלא תרעומת כיון דמשכיה ממונא אית ליה גביה אלא לאו שמע מינה בדלא נטלו שמע מינה
15
Jeden muž dal peníze za sezam. Nakonec sezam zdražil. [Prodávající] odstoupili a řekli mu: Nemáme sezam, vezmi si své peníze. Nevzal si své peníze, a byly ukradeny. Přišli před Ravu. Řekl mu: Jelikož ti řekli: Vezmi si své peníze, a nevzal sis [je], netřeba říkat, že nejsou placenými strážci, ale nejsou ani bezplatnými strážci. Řekli rabíni Ravovi: Ale vždyť musí na sebe přijmout „Ten, který se potrestal“! Řekl jim: Tak tomu i je.
ההוא גברא דיהיב זוזי אשומשמי לסוף אייקר שומשמי הדרו בהו ואמרו ליה לית לן שומשמי שקול זוזך לא שקיל זוזיה איגנוב אתו לקמיה דרבא אמר ליה כיון דאמרי לך שקול זוזך ולא שקלית לא מבעיא שומר שכר דלא הוי אלא אפילו שומר חנם נמי לא הוי אמרו ליה רבנן לרבא והא בעי לקבולי עליה מי שפרע אמר להו הכי נמי
16
Řekl Rav Pafi: Řekl mi Ravina: Mně řekl jeden z rabínů — a Rav Tavut se jmenoval, a říkají také, že Rav Šmuel bar Zutra se jmenoval — [takový,] že kdyby mu dali všechen prostor světa, nezměnil by své slovo: Mně se stala [taková] příhoda. Ten den byl předvečer Šabatu k večeru a seděl jsem, a přišel jeden muž a stál u dveří. Řekl mi: Máš sezam na prodej?
אמר רב פפי אמר לי רבינא לדידי אמר לי ההוא מרבנן ורב טבות שמיה ואמרי לה רב שמואל בר זוטרא שמיה דאי הוו יהבי ליה כל חללא דעלמא לא הוי קא משני בדבוריה בדידי הוה עובדא ההוא יומא אפניא דמעלי שבתא הוה והוה יתיבנא ואתא ההוא גברא וקאי אבבא אמר לי אית לך שומשמי לזבוני

Originál: Bava Metzia 49a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu