Bava mecia 49a בבא מציעא

K čemu by mu pak byla zástava, kterou drží? Neplyne z toho tedy: co [znamená] „neruší“, které říká Raban Šimon ben Gamliel? Neruší vůbec [žádnou část dluhu]. A co [znamená] „ruší“, které říká rabi Jehuda ha-Nasi? Tu polovinu, za kterou nedrží zástavu.

A v tom se přou: Raban Šimon ben Gamliel se domnívá, že [zástava] získává odpovídající celému, a rabi Jehuda ha-Nasi se domnívá, že získává odpovídající jí.

Ne. Co [znamená] „neruší“, které říká Raban Šimon ben Gamliel? Tu polovinu, za kterou drží zástavu. Z toho plyne, že rabi Jehuda ha-Nasi se domnívá, že i tu polovinu, za kterou drží zástavu, ruší. K čemu by mu pak byla zástava, kterou drží? Pouze na připomínku věci.

Ravu Kahanovi dali peníze za len. Nakonec len zdražil. Přišel před Rava. Řekl mu: Za to, za co jsi přijal peníze, jim dej [len]; a ostatní jsou [jen] slova, a u slov nejde o [výtku] nedostatku důvěryhodnosti.

Neboť bylo řečeno: Slova — Rav řekl: U nich nejde o nedostatek důvěryhodnosti. A rabi Jochanan řekl: U nich jde o nedostatek důvěryhodnosti.

Namítají: Rabi Josi, syn rabiho Jehudy, říká: Proč Písmo říká „spravedlivý hin“ (Lv 19,36)? Copak hin nebyl zahrnut v efě? Nýbrž aby ti řeklo, že tvé „ano“ (hen) má být spravedlivé a tvé „ne“ má být spravedlivé. Řekl Abaje: To [znamená], aby nemluvil jedno ústy a jiné srdcem.

Namítají: Rabi Šimon říká: Ačkoli řekli, že plášť získává zlatý dinár a zlatý dinár nezískává plášť, v každém případě taková je halacha. Ale řekli: Ten, který se potrestal na lidech pokolení potopy a na lidech pokolení rozptýlení, ten se potrestá na tom, kdo nestojí za svým slovem.

Je to [spor] tanaitů. Neboť učíme [v Mišně]: Stalo se, že rabi Jochanan ben Matja řekl svému synovi: Jdi a najmi nám dělníky. Šel a dohodl s nimi [i] stravu. A když přišel k otci, řekl mu: Synu můj, i kdybys jim připravil [hostinu] jako hostinu Šalomouna v jeho době, nesplnil bys vůči nim svou povinnost, neboť jsou to synové Abrahama, Izáka a Jákoba. Nýbrž dříve než začnou s prací, jdi a řekni jim: [Je to] pod podmínkou, že vůči mně nemáte [nárok na] nic jiného než chléb a luštěniny.

A napadne-li tě, že u slov jde o nedostatek důvěryhodnosti, jak mu mohl říci: Jdi, odstup? — Tam je to jiné, protože dělníci sami na to nespoléhali. Jaký je důvod? Věděli, že [syn] spoléhá na svého otce.

Jestliže tak, i kdyby začali s prací, také! — Začali-li s prací, jistě na to spoléhali; řekli [si]: Řekl to před svým otcem a bylo mu to vhod.

A řekl to rabi Jochanan tak? Vždyť řekl Raba bar bar Chana, řekl rabi Jochanan: Kdo řekne svému bližnímu: Dám ti dar, může odstoupit. „Může“ — to je zřejmé! Nýbrž: smí odstoupit. Řekl Rav Papa: A rabi Jochanan uznává [opak] u malého daru, protože na něj [obdarovaní] spoléhají.

Tak je to také rozumné, neboť řekl rabi Abahu, řekl rabi Jochanan: Izraelita, který řekl levitovi: Máš u mě kor desátku — levita smí [jej] učinit desátkem z desátku za jiné místo. Dobře, řekneš-li, že nemůže odstoupit, proto smí. Ale řekneš-li, že může odstoupit, proč smí? Ukázalo by se, že jí neodvedené plodiny!

Čím se zde zabýváme? Případem, kdy jej od něho vzal a znovu ho u něho uložil.

Jestliže tak, řekni závěr: Dal-li jej jinému levitovi, nemá vůči němu nic než výčitku. A napadne-li tě [případ], kdy jej od něho vzal a znovu ho u něho uložil, proč nemá vůči němu nic než výčitku? Jelikož jej přitáhl, má u něho majetek! Nýbrž, neplyne-li z toho, [že jde o případ,] kdy jej nevzal? Plyne z toho [tak].

Jeden muž dal peníze za sezam. Nakonec sezam zdražil. [Prodávající] odstoupili a řekli mu: Nemáme sezam, vezmi si své peníze. Nevzal si své peníze, a byly ukradeny. Přišli před Ravu. Řekl mu: Jelikož ti řekli: Vezmi si své peníze, a nevzal sis [je], netřeba říkat, že nejsou placenými strážci, ale nejsou ani bezplatnými strážci. Řekli rabíni Ravovi: Ale vždyť musí na sebe přijmout „Ten, který se potrestal“! Řekl jim: Tak tomu i je.

Řekl Rav Pafi: Řekl mi Ravina: Mně řekl jeden z rabínů — a Rav Tavut se jmenoval, a říkají také, že Rav Šmuel bar Zutra se jmenoval — [takový,] že kdyby mu dali všechen prostor světa, nezměnil by své slovo: Mně se stala [taková] příhoda. Ten den byl předvečer Šabatu k večeru a seděl jsem, a přišel jeden muž a stál u dveří. Řekl mi: Máš sezam na prodej?