Bava mecia 49b בבא מציעא

Řekl jsem mu: Ne. Řekl mi: Ať jsou tyto peníze u tebe v úschově, neboť se mi setmělo. Řekl jsem mu: Hle, dům před tebou. Uložil je v domě a byly ukradeny. Přišel před Ravu. Řekl mu: Každé „Hle, dům před tebou“ — netřeba říkat, že není placeným strážcem, ale není ani bezplatným strážcem. Řekli mu — vždyť rabíni řekli Ravovi: Musí na sebe přijmout „Ten, který se potrestal“! — A on mi řekl: Nic takového nikdy nebylo.

„Rabi Šimon říká: Kdo má peníze v ruce, ten má navrch“ atd.: Učí se v baraitě: Řekl rabi Šimon: Kdy? Když jsou peníze i plodiny v ruce prodávajícího. Ale jsou-li peníze v ruce prodávajícího a plodiny v ruce kupujícího, nemůže odstoupit, protože jeho peníze má v ruce. — „Jeho peníze v ruce“? Jsou v ruce prodávajícího! — Nýbrž: protože hodnotu svých peněz má v ruce.

To je zřejmé! Řekl Rava: Čím se zde zabýváme? Případem, kdy podkroví kupujícího bylo pronajato prodávajícímu. Jaký je důvod, že rabíni ustanovili přitažení? Zábrana, aby mu snad neřekl: Tvá pšenice shořela na půdě. Zde jsou [plodiny] ve vlastnictví kupujícího; vypukne-li požár nepředvídatelnou událostí, on se namáhá a zachrání je.

Jeden muž dal peníze za víno. Nakonec uslyšel, že je chce zabavit úředník Parzak. Řekl mu: Dej mi [zpět] mé peníze, nechci víno. Přišel před Rava Chisdu. Řekl mu: Tak jako ustanovili přitažení pro prodávající, tak ustanovili přitažení pro kupující.

MIŠNA: Předražení [činí] čtyři stříbrné [maoty] z dvaceti čtyř stříbrných [maot] sely — šestinu ceny koupě. Dokdy smí [zboží] vrátit? Dokud je nestihne ukázat obchodníkovi nebo svému příbuznému.

Rabi Tarfon rozhodl v Lodu: Předražení [činí] osm stříbrných z dvaceti čtyř stříbrných sely — třetinu ceny koupě. A obchodníci v Lodu se zaradovali. Řekl jim: Po celý den smí odstoupit. Řekli mu: Ať nás rabi Tarfon nechá na našem místě. A vrátili se ke slovům mudrců.

GEMARA: Bylo řečeno: Rav řekl: Učili jsme šestinu ceny zboží. A Šmuel řekl: Učili jsme také šestinu peněz. [Zboží] v hodnotě šesti za pět, v hodnotě šesti za sedm — všichni se shodují, že se řídíme podle zboží, a je to předražení. Přou se o [zboží] v hodnotě pěti za šest a v hodnotě sedmi za šest.

Podle Šmuela, který říká, že se řídíme podle peněz, je to i ono předražení. Podle Rava, který říká, že se řídíme podle zboží, [zboží] v hodnotě pěti za šest je zrušením koupě; v hodnotě sedmi za šest je to odpuštění.

A Šmuel řekl: Když říkáme „odpuštění“ a „zrušení koupě“, [platí to] tam, kde není šestina z obou stran. Ale tam, kde je šestina z jedné strany, je to předražení.

Učíme: Předražení [činí] čtyři stříbrné z dvaceti čtyř stříbrných sely — šestinu ceny koupě. Což ne [případ], kdy prodal [zboží] v hodnotě dvaceti za dvacet čtyři? A plyne z toho, že jsme učili také šestinu peněz! — Ne, kdy prodal v hodnotě dvaceti čtyř za dvacet.

Byl tedy předražen prodávající? Řekni závěr: Dokdy smí vrátit? Dokud je nestihne ukázat obchodníkovi nebo svému příbuznému. A řekl Rav Nachman: Neučili to jinak než o kupujícím, ale prodávající může odstoupit vždy!

Nýbrž [jde o případ], kdy prodal v hodnotě dvaceti čtyř za dvacet osm. Učíme: Rabi Tarfon rozhodl v Lodu: Předražení [činí] osm stříbrných z dvaceti čtyř stříbrných sely — třetinu ceny koupě. Což ne [případ], kdy prodal v hodnotě šestnácti za dvacet čtyři? A plyne z toho, že jsme učili také třetinu peněz!

Ne, kdy prodal v hodnotě dvaceti čtyř za šestnáct. — Byl tedy předražen prodávající? Řekni závěr: Řekl jim: Po celý den smí odstoupit. A řekl Rav Nachman: Neučili to jinak než o kupujícím, ale prodávající může odstoupit vždy! — Nýbrž [jde o případ], kdy prodal v hodnotě dvaceti čtyř za třicet dva.

Učí se v souladu se Šmuelem: Kdo byl poškozen, ten má navrch. Jak? Prodal-li mu [zboží] v hodnotě pěti za šest, kdo byl předražen? Kupující. Kupující má navrch: chce-li, řekne: Dej mi mé peníze, nebo: Dej mi to, oč jsi mě předražil. Prodal-li mu