Bava mecia 51a בבא מציעא

proto se vrátili.

Ale řekneš-li, že prodávající je také jako kupující, co z toho pro ně vyplývá? Tak jako rabíni učinili nařízení pro kupujícího, tak také rabíni učinili nařízení pro prodávajícího!

[Že by] se obchodníci v Lodu mýlili, není běžné.

Hostitel Ramiho bar Chamy prodal víno a zmýlil se. Našel ho, že byl smutný. Řekl mu: Proč jsi smutný? Řekl mu: Prodal jsem víno a zmýlil jsem se. Řekl mu: Jdi, odstup. Řekl mu: Vždyť jsem prodlel déle, než bych je stihl ukázat obchodníkovi nebo svému příbuznému! Poslal ho před Rava Nachmana. Řekl mu: Neučili to jinak než o kupujícím, ale prodávající může odstoupit vždy.

Jaký je důvod? Kupující má své zboží v ruce; kamkoli jde, ukazuje je, a říkají mu, zda se zmýlil, nebo nezmýlil. Prodávající, který nemá své zboží v ruce, [nepozná to], dokud se mu nenaskytne zboží jako to jeho, a [tehdy] pozná, zda se zmýlil, nebo nezmýlil.

Jeden muž měl hedvábí na prodej. Žádal šest, a mělo hodnotu pěti; a kdyby mu byli dali pět a půl, vzal by [to]. Přišel jeden muž a řekl [si]: Dám-li mu pět a půl, bude to odpuštění; dám mu šest a pohnu ho k soudu. Přišel před Ravu. Řekl mu: Neučili to jinak než o tom, kdo kupuje od obchodníka; ale u toho, kdo kupuje od hospodáře, nemá vůči němu [nárok z] předražení.

Jeden muž měl čepice na prodej. Žádal šedesát, a měly hodnotu padesáti; a kdyby mu byli dali padesát pět, vzal by [to]. Přišel jeden muž a řekl [si]: Dám-li mu padesát pět, bude to odpuštění; dám mu šedesát a pohnu ho k soudu. Přišel před Rava Chisdu. Řekl mu: Neučili to jinak než o tom, kdo kupuje od obchodníka; ale u toho, kdo kupuje od hospodáře, nemá vůči němu [nárok z] předražení.

Řekl mu Rav Dimi: Správně. A tak řekl rabi Elazar: Správně. Ale vždyť my učíme: Tak jako je předražení pro prostého člověka, tak je předražení pro obchodníka! Kdo je prostý člověk — ne snad hospodář? Řekl Rav Chisda: [Jde o] obchodníka s bočním zbožím. Ale věci své potřeby, které jsou mu drahé, neprodá jinak než za vyšší cenu.

MIŠNA: Ať kupující, ať prodávající — [oba] mají [nárok z] předražení. Tak jako je předražení pro prostého člověka, tak je předražení pro obchodníka. A rabi Jehuda říká: Pro obchodníka není předražení. Kdo byl poškozen, ten má navrch: chce-li, řekne mu: Dej mi mé peníze, nebo: Dej mi to, oč jsi mě poškodil.

GEMARA: Odkud to [plyne]? Neboť rabíni učili: „Když prodáte něco svému bližnímu, neutiskujte“ (Lv 25,14) — mám [to] jen [v případě], že byl předražen kupující; byl-li poškozen prodávající, odkud [to víme]? Písmo říká: „nebo koupíte… neutiskujte“.

A bylo zapotřebí napsat kupujícího a bylo zapotřebí napsat prodávajícího. Neboť kdyby Milosrdný napsal [jen] prodávajícího, [je tomu tak], protože zná své zboží; ale kupujícího, který své zboží nezná, bych řekl, že ho Milosrdný nevaroval [slovy] „neutiskujte“.

A kdyby Milosrdný napsal [jen] kupujícího, [je tomu tak], protože získává, jak lidé říkají: „Koupil jsi — získal jsi“; ale prodávajícího, který ztrácí, jak lidé říkají: „Prodal — ztratil“, bych řekl, že ho Milosrdný nevaroval [slovy] „neutiskujte“. Je to zapotřebí.

„Rabi Jehuda říká: Pro obchodníka není předražení“: Protože je obchodníkem, nemá [nárok z] předražení?

Řekl Rav Nachman, řekl Rav: Učili to o obchodníku překupníkovi. Jaký je důvod? Ví, kolik jeho zboží má hodnotu, a odpustil mu [rozdíl]; a to, že ho tak prodal, [bylo] proto, že se mu naskytlo jiné zboží.

Ale teď přece odstupuje! Rav Aši řekl: Co [znamená] „pro obchodníka není předražení“? Nepodléhá zákonu o předražení, neboť může odstoupit i při [rozdílu] menším, než je míra předražení. Učí se v souladu s Ravem Nachmanem: Rabi Jehuda říká: Obchodník nemá [nárok z] předražení, protože je znalý.

„Kdo byl poškozen, ten má navrch“ atd.: Čí je naše mišna? Ani rabiho Natana, ani rabiho Jehudy ha-Nasiho!

Jde-li o rabiho Natana — mišna učí „chce-li“, a baraita neučí „chce-li“. Jde-li o rabiho Jehudu ha-Nasiho — mišna učí [o] kupujícím, baraita učí [o] prodávajícím.

(Mnemotechnická pomůcka: Z"B R"Š)

Řekl rabi Elazar: Tuto [mišnu o] předražení — nevím, kdo ji učil. Raba řekl: Vskutku je to rabi Natan, a uč i v baraitě „chce-li“. Rava řekl: Vskutku je to rabi Jehuda ha-Nasi, a co mišna vynechala, vysvětluje baraita. Řekl Rav Aši: Je to i přesné, neboť se učí „ať kupující, ať prodávající“, a vysvětluje [to jen] o kupujícím. Plyne z toho, že vynechala prodávajícího. Plyne z toho [tak].

Bylo řečeno: Kdo řekne svému bližnímu: [Prodávám ti] pod podmínkou, že vůči mně nebudeš mít [nárok z] předražení — Rav řekl: Má vůči němu [nárok z] předražení. A Šmuel řekl: Nemá vůči němu [nárok z] předražení. Řekneme, že Rav mluví podle rabiho Meira a Šmuel podle rabiho Jehudy?

Neboť se učí v baraitě: Kdo řekne ženě: Hle, jsi mi zasnoubena pod podmínkou, že vůči mně nebudeš mít [nárok na] obživu, šat a manželské soužití — je zasnoubena a jeho podmínka je neplatná; slova rabiho Meira. Rabi Jehuda říká: Ve věci peněžní je jeho podmínka platná.

Řekne ti Rav: Já mluvím i podle rabiho Jehudy. Rabi Jehuda to říká jen tam, kde [žena] ví [o svém nároku] a odpouští;