Bava mecia 56b בבא מציעא

U svatých [obětí], za něž ručí, existuje šizení, a u těch, za něž neručí, šizení neexistuje. Rabi Jehuda říká: Ani u toho, kdo prodává svitek Tóry, zvíře nebo perlu, šizení neexistuje. Řekli mu: Řekli to jen o těchto [uvedených].

GEMARA: Odkud jsou ta slova? Neboť rabíni učili: „A když prodáte něco svému bližnímu nebo koupíte z ruky svého bližního“ (Lv 25,14) – věc, která se získává z ruky do ruky; vylučují se pozemky, které nejsou movité; vylučují se otroci, kteří jsou připodobněni k pozemkům; vylučují se listiny, neboť je psáno „a když prodáte něco“ – [věc], jejíž samotná podstata je prodána a jejíž samotná podstata je koupena; vylučují se listiny, jejichž podstata není prodána ani koupena a slouží jen jako důkaz toho, co je v nich.

Odtud řekli: Kdo prodá své listiny parfumérovi, existuje u nich šizení. To je samozřejmé! [Bylo třeba to říci], aby se vyloučil [názor] Rav Kahany, který řekl, že u [věcí za] peruty šizení neexistuje; učí nás, že u [věcí za] peruty šizení existuje. Posvěcené věci: Verš říká „svého bratra“ (Lv 25,14) – svého bratra, a ne Svatyni.

Raba bar Memel to napadl: Všude, kde je psáno „jeho ruka“, znamená to doslova jeho ruku? Pak tedy, když je psáno: „A vzal mu celou jeho zemi z jeho ruky“ (Nu 21,26), znamená to, že celou zemi držel v ruce? Spíše [to znamená] z jeho vlastnictví; i zde [to znamená] z jeho vlastnictví.

A znamená snad všude, kde je psáno „jeho ruka“, něco jiného než doslova jeho ruku? Vždyť se učí: „Bude-li [ukradená věc] nalezena v jeho ruce“ (Ex 22,3) – mám jen jeho ruku; odkud [víme o] jeho střeše, jeho dvoře a jeho ohradě? Verš říká „bude-li nalezena“ – v každém případě.

Důvodem je, že Milosrdný napsal „bude-li nalezena“; jinak bych řekl, že všude, kde je psáno „jeho ruka“, znamená to doslova jeho ruku. A dále se učí: „A dá jí do ruky“ (Dt 24,1) – mám jen její ruku; odkud [víme o] její střeše, jejím dvoře a její ohradě? Verš říká „a dá“ – v každém případě. Důvodem je, že Milosrdný napsal „a dá“; jinak bych řekl, že všude, kde je psáno „jeho ruka“, znamená to doslova jeho ruku.

Spíše: každé „jeho ruka“ znamená doslova jeho ruku, a tam je to jiné, protože to tak nelze vyložit, nýbrž [jen jako] v jeho vlastnictví.

Rabi Zera se otázal: Existuje u nájmu šizení, nebo neexistuje? Milosrdný řekl „prodej“, ale ne nájem; nebo snad není rozdílu? Abaje mu řekl: Je snad psáno „prodej navždy“? Je psáno prostě „prodej“, a toto je po dobu [nájmu] také prodej.

Rava se otázal: Pšenice, kterou [někdo] zasel do země – jak je to? Existuje u ní šizení, nebo neexistuje? Považuje se za [pšenici] uloženou ve džbánu, a existuje u ní šizení; nebo ji snad učinil vedlejší vůči zemi?

Jak si to představit? Řekneš-li, že [rolník] řekl: „Zasel jsem do něj šest [seí],“ a přišli svědci a řekli, že do něj zasel jen pět – vždyť Rava řekl: U každé věci, která se měří, váží nebo počítá, i když [rozdíl] je menší než míra šizení, [koupě] se ruší!

Spíše [jde o případ], kdy [rolník] řekl: „Zasel jsem do něj, jak bylo potřeba,“ a vyšlo najevo, že do něj nezasel, jak bylo potřeba. Existuje u toho šizení, nebo neexistuje? Považuje se za [pšenici] uloženou ve džbánu, a existuje u ní šizení; nebo ji snad učinil vedlejší vůči zemi?

Přísahá se kvůli ní, nebo se kvůli ní nepřísahá? Považuje se za [pšenici] uloženou ve džbánu, a kvůli ní se přísahá; nebo ji snad učinil vedlejší vůči zemi, a kvůli ní se nepřísahá?

Dovoluje ji omer [k jídlu], nebo ji omer nedovoluje? Jak si to představit? Zakořenila-li [před omerem], učili jsme se to; nezakořenila-li, učili jsme se to. Neboť jsme se učili: Zakořenily-li [obilniny] před omerem, omer je dovoluje; a pokud ne, jsou zakázány, dokud nepřijde příští omer.

Je to potřeba [pro případ], kdy je sklidil a zasel před omerem, a přišel omer a přešel nad nimi, a nezakořenily před omerem.