Bava mecia 75b בבא מציעא

Všechny dny období sucha jsou jedno, všechny dny období dešťů jsou jedno. Ať mu neříká: „Orej se mnou v období sucha a já budu orat s tebou v období dešťů.“

Raban Gamliel říká: Je úrok předem a je úrok dodatečný. Jak? Zamýšlel si od něho půjčit a posílá mu [dar] a říká: „Abys mi půjčil“ – to je úrok předem. Půjčil si od něho, vrátil mu jeho peníze a posílá mu [dar] a říká: „Za tvé peníze, které u mne ležely ladem“ – to je úrok dodatečný.

Rabi Šimon říká: Je i úrok slovy. Ať mu [dlužník] neříká: „Věz, že ten a ten přišel z toho a toho místa.“

A tito přestupují zákaz: věřitel, dlužník, ručitel a svědci. A mudrci říkají: Také písař. Přestupují [zákazy]: „nedáš“ (Lv 25,37), „neber od něho“ (Lv 25,36), „nebudeš vůči němu jako lichvář“ (Ex 22,24), „neuložíte mu úrok“ (Ex 22,24) a „před slepého nepoložíš překážku, ale budeš se bát svého Boha, já jsem Hospodin“ (Lv 19,14).

GEMARA: Baraita učí: Rabi Šimon ben Jochaj říká: Odkud [víme], že ten, komu druhý dluží mane a [dlužník] nemá ve zvyku ho zdravit jako první, nesmí ho zdravit jako první? Učí se: „úrok z čehokoli, z čeho se bere úrok“ (Dt 23,20) – i slovo je zakázáno.

„A tito přestupují“: Abaje řekl: Věřitel přestupuje všechny; dlužník přestupuje „nebudeš úročit svému bratru“ (Dt 23,20), „bratru nebudeš úročit“ (Dt 23,21) a „před slepého nepoložíš překážku“; ručitel a svědci přestupují jen „neuložíte mu úrok“.

Baraita učí: Rabi Šimon říká: Ti, kdo půjčují na úrok, ztrácejí víc, než získávají. A nejen to, ale činí z Mojžíše, našeho učitele, mudrce a z jeho Tóry pravdu, a říkají: Kdyby Mojžíš, náš učitel, věděl, že je v té věci zisk, nebyl by to napsal.

Když přišel Rav Dimi, řekl: Odkud [víme], že ten, komu druhý dluží mane a ví, že [dlužník] nemá [z čeho splatit], nesmí kolem něho přecházet? Učí se: „Nebudeš vůči němu jako lichvář“ (Ex 22,24).

Rabi Ami a rabi Asi oba řekli: Je to, jako by ho soudil dvojím trestem, jak je řečeno: „Dal jsi lidem jezdit nám po hlavě, prošli jsme ohněm i vodou“ (Ž 66,12).

Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Každý, kdo má peníze a půjčuje je bez svědků, přestupuje „před slepého nepoložíš překážku“. A Reš Lakiš řekl: Přivolává na sebe kletbu, jak je řečeno: „Ať oněmí lživé rty, které mluví drze proti spravedlivému“ (Ž 31,19).

Mudrci řekli Rav Ašimu: Ravina dodržuje všechno, co řekli mudrci. [Rav Aši] mu poslal k večeru v pátek: Ať mi mistr pošle deset zuzů, protože se mi naskytl kousek pozemku ke koupi. [Ravina] mu vzkázal: Ať mistr přivede svědky a sepíšeme listinu. Vzkázal mu: I u mne také? Vzkázal mu: Tím spíše u mistra, který je zaměstnán svým studiem, zapomněl by a přivolal bych na sebe kletbu.

Mudrci učili: Tři volají a nedostanou odpověď, a to jsou: ten, kdo má peníze a půjčuje je bez svědků; ten, kdo si pořizuje pána; a ten, nad nímž vládne jeho žena.

Co znamená „kdo si pořizuje pána“? Někteří říkají: Kdo připisuje svůj majetek nežidovi. Někteří říkají: Kdo převádí svůj majetek na své syny za svého života. Někteří říkají: Komu se v jednom městě nedaří, a nejde do jiného města.

Vrátíme se k tobě, [kapitolo] „Co je lichva“.

MIŠNA: Kdo najme řemeslníky a ti se navzájem oklamali, mají jeden vůči druhému jen výčitku. Najal-li poháněče oslů a hrnčíře, aby přinesli nosítka a flétny pro nevěstu nebo pro mrtvého, nebo dělníky, aby vytáhli jeho len z máčidla, nebo cokoli, co by se ztratilo, a oni odstoupili – v místě, kde není nikoho [jiného], najme [jiné] na jejich účet, nebo je oklame.

Kdo najme řemeslníky a ti odstoupí, jsou v nevýhodě;