Ale vždyť stanovil cenu! Rav Šešet řekl: Takto to míní: Jestliže cenu nestanovil – zlevnila-li, bere [věřitel] svou pšenici; podražila-li, dá [dlužník] její cenu.
והלא קצץ אמר רב ששת הכי קאמר אם לא קצץ הוזלו נוטל חטיו הוקרו נותן דמיהם:
MIŠNA: Člověk ať neříká druhému: „Půjč mi kor pšenice a já ti jej dám na humnech“; ale smí mu říci: „Půjč mi, dokud nepřijde můj syn“, nebo „dokud nenajdu klíč“. A Hilel to zakazuje. A tak také Hilel říkával: Žena ať nepůjčuje druhé ženě bochník chleba, dokud jej neocení na peníze, aby snad pšenice nepodražila a neocitly se tak u úroku.
מתני׳ לא יאמר אדם לחבירו הלויני כור חטין ואני אתן לך לגורן אבל אומר לו הלויני עד שיבא בני או עד שאמצא מפתח והלל אוסר וכן היה הלל אומר לא תלוה אשה ככר לחברתה עד שתעשיה דמים שמא יוקרו חטין ונמצאו באות לידי רבית:
GEMARA:Rav Huna řekl: Má-li jednu seu, půjčí si jednu seu; dvě sey, půjčí si dvě sey. Rabi Jicchak říká: I když má jednu seu, půjčí si na ni několik korů.
גמ׳ אמר רב הונא יש לו סאה לוה סאה סאתים לוה סאתים ר' יצחק אומר אפי' יש לו סאה לוה עליה כמה כורין
Rabi Chija učil na podporu rabiho Jicchaka: „Nemá ani kapku vína, nemá ani kapku oleje“ – z toho plyne, že má-li [kapku], půjčí si na ni několik kapek.
תני ר' חייא לסיועיה לרבי יצחק טיפת יין אין לו טיפת שמן אין לו הא יש לו לוה עליה כמה טיפין
„A tak také Hilel říkával: Žena ať nepůjčuje“ atd. Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: To jsou slova Hilela; ale mudrci říkají: Půjčují si bez určení [ceny] a splácejí bez určení.
וכן היה הלל אומר לא תלוה אשה [וכו'] אמר רב יהודה אמר שמואל זו דברי הלל אבל חכמים אומרים לוים סתם ופורעים סתם
A Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Členové společenství, kteří jsou k sobě navzájem úzkostliví, přestupují [zákazy týkající se] míry, váhy a počtu, půjčování a splácení o svátku, a podle slov Hilela také [zákaz] úroku.
ואמר רב יהודה אמר שמואל בני חבורה המקפידין זה על זה עוברין משום מדה ומשום משקל ומשום מנין ומשום לוין ופורעין בי"ט וכדברי הלל אף משום רבית
A Rav Jehuda řekl jménem Šmuela: Učencům Tóry je dovoleno půjčovat si navzájem na úrok. Jaký je důvod? Dobře vědí, že úrok je zakázán, a je to dar, který si navzájem dávají. Šmuel řekl Avuhovi bar Ihi: Půjč mi sto zrnek pepře za sto dvacet zrnek pepře, a je to v pořádku.
ואמר רב יהודה אמר שמואל תלמידי חכמים מותרים ללוות זה מזה ברבית מאי טעמא מידע ידעי דרבית אסורה ומתנה הוא דיהבו אהדדי א"ל שמואל לאבוה בר איהי הלויני מאה פלפלין במאה ועשרין פלפלין ואריך
Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: Člověku je dovoleno půjčovat svým dětem a členům své domácnosti na úrok, aby jim dal okusit chuť úroku. Ale není to správné, protože by si na to zvykli.
אמר רב יהודה אמר רב מותר לו לאדם להלוות בניו ובני ביתו ברבית כדי להטעימן טעם רבית ולאו מילתא היא משום דאתי למסרך
MIŠNA: Člověk smí říci druhému: „Pleť se mnou a já budu plít s tebou“, „Okopávej se mnou a já budu okopávat s tebou“; ale ať mu neříká: „Pleť se mnou a já budu okopávat s tebou“, „Okopávej se mnou a já budu plít s tebou“.
מתני׳ אומר אדם לחבירו נכש עמי ואנכש עמך עדור עמי ואעדור עמך ולא יאמר לו נכש עמי ואעדור עמך עדור עמי ואנכש עמך
Originál: Bava Metzia 75a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.