Bava mecia 74b בבא מציעא

Rozdíl mezi nimi je v období dešťů.

„A může s ním ujednat za nejvyšší cenu“:

Jeden muž dal peníze za věno [zboží] v domě svého tchána. Nakonec věno zlevnilo. Přišli před Rav Papu. Řekl mu: Jestliže jsi s ním ujednal za nejvyšší cenu, bereš podle nynější [ceny]; a jestliže ne, bereš podle původní.

Mudrci řekli Rav Papovi: A jestliže neujednal, bere podle původní? Jsou to peníze, a peníze nenabývají! Řekl jim: I já mluvím o tom, [kdo] na sebe bere [kletbu] „Ten, kdo potrestal“. Jestliže ujednal za nejvyšší cenu a odstupuje prodávající, prodávající na sebe bere „Ten, kdo potrestal“; jestliže neujednal a odstupuje kupující, kupující na sebe bere „Ten, kdo potrestal“.

Ravina řekl Rav Papovi: A odkud [víš], že je to podle mudrců, kteří se přou s rabim Šimonem a říkají, že peníze nenabývají, a přesto, ujednal-li za nejvyšší cenu, bere podle nynější, a neujednal-li, bere podle původní?

Možná je to podle rabiho Šimona, který říká, že peníze nabývají; a když ujednal za nejvyšší cenu, bere podle nynější, a neujednal-li, bere podle původní, protože mu je peníze již nabyly. Ale podle mudrců, ať ujednal, či neujednal, bere podle nynější, protože mysl člověka je upřena k laciné ceně.

Řekl mu: Řekněme, že rabi Šimon to řekl o jedné ceně; řekl to snad i o dvou cenách? Neboť kdybys to tak neřekl, nezastával by snad rabi Šimon [kletbu] „Ten, kdo potrestal“ vůči kupujícímu?

A řekneš-li, že je tomu skutečně tak – ale baraita přece učí: „V každém případě taková je halacha, ale mudrci řekli: Ten, kdo potrestal“ atd.

Co znamená „v každém případě“? Neznamená to, že není rozdíl mezi kupujícím a prodávajícím – [kdo odstoupí,] bere na sebe „Ten, kdo potrestal“? Když tedy rabi Šimon mluvil, mluvil o jedné ceně; o dvou cenách nemluvil.

Rav Acha, syn Ravy, řekl Rav Ašimu: Ať to vyvodí z toho, že [kupující] ho od počátku učinil svým zmocněncem! Odpověděl mu: [Jde o] obchodníka, který nakupuje a prodává.

MIŠNA: Člověk smí půjčit svým arisům [nájemcům] pšenici za pšenici k setí, ale ne k jídlu. Neboť Raban Gamliel půjčoval svým arisům pšenici za pšenici k setí; [půjčil-li] v době drahoty a zlevnila, nebo v době laciné a podražila, bral od nich podle laciné ceny – ne proto, že je taková halacha, ale protože chtěl být sám k sobě přísný.

GEMARA: Mudrci učili: Člověk smí půjčit svým arisům pšenici za pšenici k setí. Kdy to platí? Když [aris] ještě nevstoupil [na pole]; ale jestliže vstoupil, je to zakázáno. Čím se liší náš tanaita, že nerozlišuje mezi tím, zda vstoupil, nebo nevstoupil, a čím se liší vnější tanaita, že rozlišuje mezi tím, zda vstoupil, nebo nevstoupil?

Rava řekl: Rabi Idi mi to vysvětlil: V místě našeho tanaity dává osivo aris; ať vstoupil, či nevstoupil, dokud nedal osivo, může ho [majitel] odstranit, a když vstupuje, vstupuje za méně než toto.

V místě vnějšího tanaity dává osivo majitel pozemku. Jestliže [aris] nevstoupil, takže ho může odstranit, když vstupuje, vstupuje za méně než toto; jestliže vstoupil, takže ho nemůže odstranit, je to zakázáno.

Mudrci učili: Člověk smí říci druhému: