Bava mecia 78a בבא מציעא

kvůli jeho špatnosti.

To je zřejmé: Chtěl je prodat za sto, nenašel [kupce] a prodal za dvě stě, a chodí sem a tam kvůli penězům – [kupující] nenabyl. Ale jestliže je chtěl prodat za sto, nenašel [kupce], a kdyby se byl snažil, byl by našel, ale nesnažil se a prodal za dvě stě, a chodí sem a tam kvůli penězům – co potom? Je jako ten, kdo prodává své pole kvůli jeho špatnosti, nebo ne? Zůstává to nerozhodnuto.

„Najal-li poháněče oslů a hrnčíře“ atd. „najme [jiné] na jejich účet, nebo je oklame.“ Až do kolika najímá na jejich účet? Rav Nachman řekl: Až do výše jejich mzdy.

Rava vznesl proti Rav Nachmanovi námitku: „Až do čtyřiceti a padesáti zuzů“! Odpověděl mu: Když se to učí, jde o případ, kdy se mu dostal do ruky jejich majetek.

MIŠNA: Kdo si najme osla, aby ho vedl po horách, a vedl ho údolím, [nebo aby ho vedl] údolím, a vedl ho po horách, a to i když jedna [cesta měří] deset mil a druhá deset mil, a [osel] uhynul, je povinen [nahradit]. Kdo si najme oslici, aby ji vedl po horách, a vedl ji údolím: jestliže uklouzla, je osvobozen, a jestliže se přehřála, je povinen. [Najal-li ji], aby ji vedl údolím, a vedl ji po horách: jestliže uklouzla, je povinen, a jestliže se přehřála, je osvobozen; bylo-li [přehřátí] způsobeno stoupáním, je povinen.

Kdo si najme oslici a ta onemocní [‚hivrika‘], nebo je zabrána k nucené službě, řekne mu: Hle, máš své před sebou. Uhyne-li nebo si zlomí [nohu], je povinen mu opatřit [jiného] osla.

GEMARA: Čím se liší první část, že nerozlišuje, a čím se liší poslední část, že rozlišuje?

V domě rabi Janaje řekli: První část [mluví o případu], kdy uhynul kvůli ovzduší, neboť [v jednom případě] říkáme: Horské ovzduší ho zabilo, a [ve druhém] říkáme: Údolní ovzduší ho zabilo. Rabi Josi bar Chanina řekl: Například když uhynul vyčerpáním. Raba řekl: Například když ho uštkl had.

Rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: Čí je toto [učení]? Je to rabi Meir, který řekl: Každý, kdo jedná proti vůli majitele,